Spuštění stránek

Přispěl: Pavel Beran

Slovo k tématu

Za posledních šedesát let na dnešním území České republiky zaniklo mnoho samot, obcí i mest. Přesná čísla nám nejsou známa. Odhady se pohybují od několika stovek až po tisíce v závislosti na použité metodě sčítání. Důvodů zániku bylo hned několik. Zpočátku, po roce 1945, se jednalo o odsun původního německého obyvatelstva. Zejména malé horské vesničky zůstaly bez života, protože nově příchozí české obyvatelstvo nemělo zájem se dobrovolně stěhovat do nehostinné krajiny, zvlášť když celé pohraničí nabízelo mnohem lukrativnější a jednodušší životní podmínky. Jedním z důležitých aspektů bylo rovněž budování hraničního bezpečnostního pásma, v němž noví obyvatelé byli nežádoucí.

Na obyvatelstvu, ale i krajinném rázu se výrazně podepsal také těžký průmysl spojený s dobýváním nerostných surovin. Další města a obce musely ustoupit tepelným elektrárnám, těžbě uhlí nebo popílkovišti (např. na Sokolovsku, Mostecku, Chomutovsku). Na jejich místě nyní v lepším případě, v rámci rekultivace, roste sad či v horším případě zbyla jen vydolovaná jáma nebo hromada hlušiny.

Budování vojenských výcvikových prostorů mělo rovněž za následek likvidaci mnoha desítek obcí a měst (např. vojenské výcvikové prostory Hradiště, Prameny a Ralsko).

V neposlední řadě potřeby našeho vodohospodářství způsobily, že z mapy byla vymazána další lidská sídla (např. vodní nádrže Přísečnice, Nechranice a Křimov).

Aniž bychom se chtěli pouštět do osobního hodnocení, myslíme si, že by bylo příliš černobílé svalovat veškerou vinu za osud zaniklých obcí na předchozí režim, případně na samotný odsun německého obyvatelstva. V mnoha případech by řada obcí nakonec pravděpodobně musela ustoupit hospodářským a průmyslovým potřebám státu v podobě těžby hnědého uhlí nebo budování vodních nádrží.

Faktem však zároveň zůstává, že mnohé ze zaniklých obcí byly zničeny zcela zbytečně, jako v případě vojenského výcvikového prostoru Prameny, který byl poté armádou využíván pouze necelých deset let. V poválečné Evropě zřejmě nenajdeme horšího příkladu ničení lidských sídel.

Slovo ke stránkám

Stránky zanikleobce.cz chtějí přispět k tomuto tématu. Ukazují, jak se od konce druhé světové války změnila česká krajina, lidé a jejich styl života, a zároveň dávají návštěvníkovi možnost přemýšlet o ponaučení pro nás a budoucí generace, aniž by nutily autorovy osobní závěry.

Účelem stránek je sbírání a prezentace materiálu, zejména obrazového, který muže připomenout, že naše krajina ještě před šedesáti lety vypadala na mnoha místech úplně jinak. Tam, kde dnes okolí hyzdí zarostlá hromada suti, stával kdysi kostel, tam, kde se dnes vlní vodní hladina, stávalo kdysi okresní město apod.

Stránky jsou koncipovány jako otevřené v naději, že se najdou podobní nadšenci jako autor, kteří dalšími zajímavými obrázky či dokumenty přispějí k rozšíření, doplnění a zpřesnění údajů o zaniklých městech, obcích a samotách. Berte, prosím, toto jako výzvu a pokud o nějakém zajímavém materiálu víte, neváhejte nás kontaktovat.

V současné době stránky obsahují zaniklá místa z oblastí Chomutovska, Doupovska a Ralska a připravují se oblasti Sokolovska a západní části Krušných hor.

Pokud má někdo zájem ujmout se správy jiné oblasti, např. Šumava, Jesenicko nebo Šluknovsko, jeho spolupráce je vítána.

Za sebe a všechny přispěvatele

Pavel Beran

Vloženo: 15.4.2004