Bystřice (Wistritz) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Bystřice, dříve německy Wistritz, ležela na úpatí vyvýšeniny, 2 km SSV od Kadaně, v nadmořské výšce 305 m. Obtékal ji Prunéřovský potok nazývaný dříve Bystřice a podle něj dostala osada své jméno. Byla to tedy původně slovanská osada, poněmčená až ve 13. století, kdy se stala majetkem cisterciáckého kláštera ve Waldsassen. Před rokem 1283, kdy je o Bystřici první zpráva, ji konvent prodal nebo odstoupil sesterskému klášteru Grünhain v Sasku. Ten vybudoval v Bystřici správní centrum celého svého majetku v Čechách.

Kostel byl v Bystřici již v první polovině 14. století, kdy platil jen 6 grošů papežského desátku a patřil k nejchudším v kraji. Roku 1421 byl zřejmě zničen husity, protože z let 1466 - 1496 jsou záznamy o darech kadaňských měšťanů, určených na postavení kostela v Bystřici. Ten pak stál na ostrohu nad obcí a skládal se z pozdně gotického presbyteria z doby kolem roku 1510 a renesanční lodi. Dá se předpokládat, že vznikl v pozdní gotice na místě starého, snad ještě románského kostelíka. Škoda, že při zániku obce nebyl čas aspoň sondami potvrdit existenci starých základů.

I do Bystřice pronikla reformace - např. v roce 1572 zde žilo 22 poddaných evangelického náboženství a byla tam i škola. Po Bílé hoře se kostel stal opět katolickým.

Půdorys vsi svědčí o jejím raně feudálním původu, z doby, kdy při románském kostele stál ještě zemanský dvorec. Vesnice dříve neměla náves, jejím středem procházela cesta na Milžany. Náves vznikla mnohem později zbořením obvodních zdí poplužního dvora.

Ještě před husitskými válkami byla v Bystřici vystavěna tvrz - stála jižně od kostela Narození Panny Marie. Grünhainský klášter stále považoval celou Bystřici za svůj majetek, král Václav IV však byl jiného názoru a zapsal ji roku 1415 Vlaškovi z Kladna. Roku 1454 byl bystřičky statek v držení Hasištejnských z Lobkovic a byl spravován z hradu Hasištejna. Tehdy byla zdejší tvrz prodána jednomu z poddaných. Opat kláštera se však práva na Bystřici nechtěl vzdát a soudil se o ni vždy s novými nabyvateli tak dlouho, dokud klášter roku 1536 vlivem reformace nezanikl. Jeho majetek v Čechách pak připadl České koruně. V držení bystřického statku se potom vystřídal Albrecht Šlik, Bohuslav Felix z Lobkovic a M. A. Doupovská z Údrče. Roku 1586 byl zápisným pánem Lingart ze Štampachu, který Bystřici roku 1608 od císaře koupil. Po Bílé hoře byl ale Linhartovým synům majetek za jejich účast v odboji zkonfiskován. Bystřici s tvrzí a dvorem koupil pak Jaroslav Bořita z Martinic a připojil ji ke svému panství Ahníkov - Prunéřov. Součástí velkostatku zůstal bystřičky statek až do roku 1945.

Roku 1654 žili v Bystřici 2 sedláci. 12 chalupníků a 1 poddaný tzv. na obci. Berní rula uváděla, že „tato ves špatně vystavěná, rolí při ní žitný i pšeničný a luk na mále...". Roku 1675 je připomínán poplužní dvůr, vystavěný s největší pravděpodobností na místě bývalé tvrze. Roku 1787 zde bylo 26 domů a roku 1846 již 30. V polovině 19. století byl starý poplužní dvůr zbořen a na jeho místě byla postavena v novogotickém slohu budova hospodářského dvora.

Roku 1850 se Bystřice stala samostatnou obcí, ale již roku 1869 byla uváděna jako osada Prunéřova. Od roku 1880 byla opět samostatnou až do územní reorganizace v roce 1960, kdy se stala součástí Kadaně. Byla to obec zemědělského typu. Většina obytných budov byla do 80. let 19. století patrových, v patře hrázděných, stodoly byly dřevěné. V 90. letech minulého století byla většina obytných domů přestavěna a hrázděná patra zde téměř zmizela.



Obyvatelé byli ale většinou německé národnosti, teprve roku 1921 je z 353 obyvatel 12 Čechů. Byla tam dvoutřídní německá škola a majitelem statku byl továrník Em. Karsch. U obce byla v provozu cihelna.

Po 2. světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a přišli čeští osídlenci. Začátkem 50. let zde bylo založeno JZD, které ale neprosperovalo a roku 1960 přešlo do státního statku. V té době žilo v Bystřici 272 obyvatel. V 70. letech se k Bystřici začaly blížit haldy výsypek Dolu Nástup a definitivní konec vesnice nastal v roce 1980. Před zánikem ale byla Boží muka z Bystřice přenesena před kostel ve Strupčicích.

Bystřice bývala docela velkou vesnicí jak ukazuje i tabulka s počtem obyvatel a domů.

Vloženo: 15.4.2005