Dlouhý Luh (Langenau) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Dlouhý Luh ležel 6 km JJZ od Kadaně na Hradeckém potoku, v nadmořské výšce 640 m. V roce 1850 se stal na krátký čas obcí, ale od roku 1869 až do svého zániku byl osadou Zvoníčkova, nazývaného dříve Männelsdorf. Při zřizování VVP byl vysídlen, ale část jeho katastru, který v roce 1930 měřil 264 ha, byla přičleněna ke katastru Zvoníčkova. Farou i školou patřil Dlouhý Luh k Úhošťanům, poštou a pak i zdravotním obvodem k Radnici.

Podle německé regionální literatury patřil Dlouhý Luh nejdříve k panství Nový Šumburk a teprve později k Egerberku. V soupise majetku panství Egerberk z roku 1460 Dlouhý Luh ještě uveden nebyl, Mensdorf - Zvoníčkov ano. Ale urbář panství Egerberk z roku 1572 již Dlouhý Luh uvádí. Zdá se, že tamní poddaní na tom nebyli zrovna nejhůře, protože na 9 usedlostí připadalo podle urbáře, v přepočtu na dnešní míry, téměř 12 000 arů polností, zatímco 7 poddaných ve Zvoníčkově mělo celkem pouze něco přes 1 700 arů. Je ovšem otázkou, jak výnosná ta pole byla. V té době míval Dlouhý Luh také svobodnou rychtu.

Není jasné, proč nebyl Dlouhý Luh uveden ve výčtu majetků, zabavených Fictumům a Štampachům po Bílé hoře, když k Egerberku, patřícího Štampachům, patřil. Medlšdorf - Zvoníčkov tam uveden byl. U panství Klášterec, které vzniklo právě z těchto zabavených panství, již uváděn je.

Roku 1623 koupil Kryštof Šimon Thun mimo jiné i Štampachovi zabavené panství Egerberk a připojil je ke Klášterci. Berní rula z roku 1654 již „Longenau" u panství Klášterec uvádí. Žilo tam tehdy 6 sedláků, 3 chalupníci a 5 poddaných na obci. V poznámce se ale říká, že „žitná pole jsou kamenitá a vršitá, luk na mále a živnost jich z dobytka, les k potřebě mají".

Podle Schallerovy Topografie z roku 1787 měl Dlouhý Luh 21 domů a podle Sommera v roce 1846 22 domů, ve kterých žilo 115 obyvatel. Selner roku 1863 uvádí, že dominium Klášterec tam má menší hospodářský dvůr a že většina pozemků je rozdělena mezi 19 zemědělců. Rozloha luk tam byla větší než polí. na kterých se pěstovalo hlavně žito a brambory, trochu také hrách, čočka a pícniny. Stála tam obecní kaple, zasvěcená svatému Janu a svatému Pavlovi.

Kadaňský adresář z roku 1914 uvádí v Dlouhém Luhu 4 větší hospodářství, hospodu a trafiku - obchod tam žádný nebyl. Je zajímavé, že osada Dlouhý Luh byla vždy o něco větší než Zvoníčkov, ke kterému patřila.

V roce 1921 žili v Dlouhém Luhu také 3 Češi. Krátce po druhé světové válce došlo k nucenému vysídlení německého obyvatelstva. Pak následovalo nové osídlení českými obyvateli, kteří však byli vystěhováni k 15. 5. 1954 kvůli zřízení VVP.

Vloženo: 15.4.2005