PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Dolany (Dehlau) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Dolany ležely na pravém břehu Ohře v nadmořské výšce 250 m, zhruba 7 km JV od Kadaně. Jejich katastr měřil 219 ha a půda patřila k nejlepším v okrese. Ohře u Dolan vytvářela několik ostrovů a její břehy tu byly nízké. Jen kousek před prvními domy Dolan byly do 18. století uprostřed řeky dva veliké balvany. To v době, kdy se ještě po Ohři plavily vory, způsobily tyto kameny mnoho nehod.

Dolany byly původně slovanská osada a její jméno bylo odvozeno od staročeského podstatného jména dól - důl, dolík, dolina.

První doložená zpráva je podle Schütze z roku 1235, ale stará německá regionální literatura uvádí, že první zmínka je v listině z roku 1165, kdy český král určil kus země mezi Kadaní a Žatcem cisterciáckému klášteru ve Waldsassen ke kolonizaci. Tehdy se vzpomíná v latinsky psané listině osada Dudleba, o které Stocklöw předpokládá, že to byly Dolany. Také podle Frinta (Kirchengeschichte Böhmens) patřily Dolany vedle Kadaně, Radonic a Čachovic k nejstarším kostelům v bývalém kadaňském okrese. Předpokládá, že kostel v Dolanech byl postaven již v 11. století. To by znamenalo, že Dolany byly jedny z nejstarších sídlišť v údolí Ohře.

Dolany byly protáhlou vesnicí a její domy - až na 3 výjimky - stály jen po pravé straně silnice, sledující v těsné blízkosti mlýnský náhon. Ten odbočoval z Ohře u jezu, postaveném na západním okraji vsi a vytvářel s řekou velký ostrov, na kterém se pořádaly letní slavnosti. Po levé straně silnice až k řece byl 30 - 40 m široký pruh trávníku, porostlého jabloněmi. Vesnice byla vtěsnaná mezi řeku a 349 m vysoký kopec, takže část západně položených selských dvorů ležela již na svahu. Stejně tak i kostel, který stál uprostřed hřbitova nad návsí, ležící uprostřed vsi. U hřbitovní zdi stávala socha sv. Jana Nepomuckého a pomník obětem 1. světové války.

Roku 1356 byly Dolany již farní vsí, kterou vlastnili Jindřich a Štěpán z Dolan a Bedřich z Egerberku. Roku 1401 je koupil Heimann Kadaňský. Po jeho smrti se manželka roku 1416 provdala za Jana Žehrovského z Kolovrat a Dolany připsala svému synovi. Ke konci 1. poloviny 16. století se Dolany dostaly k panství Poláky, u kterého zůstaly až do roku 1850, i když se majitelé střídali - Žďárští ze Žďáru, Hasištejnští z Lobkovic, Štampachové ze Štampachu. Po Bílé hoře však byl Štampachům majetek zabaven. Roku 1629 prodala královská komora Dolany a další hraběti Jindřichu Šlikovi z Holejče. O 10 let později byla tvrz v Polákách a okolí zničena švédskými vojáky. Údajně byl také zničen kostel v Dolanech, který stával na tzv. Petrově poli. Domněnku, že tam opravu stával, posilovaly i masivní zdi poblíž sochy sv. Václava, stojící na tomto Petrově poli i náhrobní kameny, které zde byly nalezeny.

V roce 1654 zde žili 3 sedláci a 6 chalupníků, z nichž 2 byli rybáři a 1 šenkoval. Po 30-leté válce byl postaven nový, nejdříve jen malý kostelík, zasvěcený sv. Kateřině. V letech 1729 - 1730 byl přestavěn a rozšířen a do jeho báně byla vložena pamětní listina. Byla to pak prostá jednolodní barokní stavba s věží z roku 1695. V 17. století byl také vybudován pivovar. V roce 1748 žilo v Dolanech 96 obyvatel, z toho 11 hospodářů, 2 truhláři, tesař, krejčí, pekař, švec, učitel, panský hostinský a mlynář, který měl v nájmu vrchnostenský mlýn o 3 kolech a se stoupou.

V roce 1845 koupil panství od hraběte z Pergenu kníže Windischgrätz, který ho roku 1868 prodal knížeti Lobkovicovi. Sommer roku 1846 popisuje Dolany jako ves s 28 domy a 145 obyvateli, z toho 1 židovská rodina, s farním kostelem zasvěceným sv. Kateřině, farou, školou, vrchnostenským pivovarem, palírnou kořalky, vrchnostenským ovocným sadem se skleníky, hostincem, mlýnem a pilou.

Největší rozkvět zažily Dolany ve 2. polovině 19. století. Nebylo tu nezaměstnaných a kromě zemědělců zde byla zastoupena i většina řemesel, také hodinář a žili zde i horníci. V polovině 19. století se zde totiž začalo těžit hnědé uhlí na dolech Jan Nepomucký, Karolína a František Josef. Západně od Dolan byl před koncem 1. světové války otevřen ještě závod Hilda, ale provoz byl zastaven již roku 1922. Dá se říci, že těžba uhlí zde nebyla nikdy příliš významná.

Na východním okraji vsi stále ještě pracoval mlýn, kam přijížděli zákazníci hlavně z Podbořanska. V letech 1885 - 1886 byla postavena poblíž pivovaru nová škola č. p. 33 - ta stará č. p. 13 u kostela byla pak změněna na radnici. Do zdejší školy chodily děti také z Poláků, Hořenic, Lomazic, Nové Vísky, Malých Krhovic a Vadkovic.

S nástupem nového století skončily dobré časy. Hned roku 1902 strhly jarní ledové kry jez na Ohři. Tím klesla voda v mlýnském náhonu a mlýn již nebyl schopen provozu. Zaniklo také zavlažování ostrova, které záviselo na kole, poháněném mlýnským náhonem. Pivovar byl sice roku 1905 zmodernizován, ale nakonec podlehl konkurenci kadaňského a žateckého pivovaru. Byl postupně měněn na továrnu a obchodní dům, pak na byty, až nakonec na českou menšinovou školu a českou mateřskou školu. V roce 1921 zde žilo již 24 Čechů. Elektřina byla do vsi zavedena roku 1920.

Po roce 1850 se Dolany staly na čas samostatnou obcí, ale již v roce 1869 byly osadou obce Poláky, u kterých zůstaly až do svého zániku kvůli stavbě Nechranické vodní nádrže. Německé obyvatelstvo bylo po roce 1945 vystěhováno. Jejich definitivní konec nastal v březnu 1967.

Vloženo: 15.4.2005



Komentáře a upřesňující informace


Upozorněni [František IV. 8.10.2018 23:24] | Reagovat
Tam máte dva obrázky vnitřek kostela Dolan První obrázek je správný ale ten druhý není z tohoto místa tedy omyl.
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 30 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist