PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Doupov (Duppau) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Doupov, dříve také Tuppaw apod., ležel na mírném svahu uprostřed Doupovských hor, na dně kráteru bývalého stratovulkánu, v nadmořské výšce 578 m. Po jeho okraji tekl potok Liboc, pramenící na JV úbočí kráteru, u bývalé obce Jeseň. U hřbitovního kostela na SZ města tekl ještě Luční potok a po východní straně Pustý potok. Od Kadaně byl Doupov vzdálen 16 km na JJZ. Jeho katastr měřil 709 ha.

Na horním konci náměstí, uprostřed jehož západní strany stála radnice s letopočtem 1579 a městským znakem, byl farní rokokový kostel Nanebevzetí Panny Marie. Tento kostel byl nové postaven v polovině 18. století, ale mramorový náhrobek hraběte Ferdinanda Verduga uvnitř pocházel z roku 1672. Již předtím zde stával starý kostel, doložený roku 1361 jako farní. Nad kostelem stál čtyřkřídlý zámek s věží, jehož poslední podoba pocházela z přestavby v roce 1723. K zámeckému areálu přiléhala velká zahrada, ovocný sad a lesní školky. Z rybníčku v zámeckém parku byla zásobována kašna na náměstí. Schaller (1785) zde uváděl mimo jiné i hradební příkop, 12 velkých pokojů a zaklenutou kuchyň se spíží. Na jihovýchodním okraji města byl situován konvikt piaristů s gymnáziem a kostelem svaté Alžběty. Původně byl založen roku 1773 zdejším rodákem Antonínem Josefem Clementem jako jezuitská kolej, ale po zrušení tohoto řádu převzali o 2 roky později vše piaristé. Kostel z roku 1769, postavený J. Ch. Koschem, nesl znaky jezuitské architektury. Byla to honosná, prostorná stavba se stropními freskami, schopna pojmout až 3000 věřících.

Doupov, půvabné městečko, které si až do svého zániku zachovalo téměř středověký ráz, nemělo ani vodovod. Ten byl zaveden jen do kláštera, ostatní byli odkázáni na studny. Na elektrické vedení z kadaňské elektrárny se však Doupov napojil již v roce 1921.

Zdejší gymnázium fungovalo s menšími přestávkami až do konce 2. světové války, pak začalo upadat. Klášter však skončil svoji činnost mnohem dříve, v jeho budově byla zřízena odborná obuvnická škola.

Frind uvádí vznik kostela v Doupově před rokem 1261 a starý rukopis, uchovávaný podle Karella na doupovské radnici, předpokládal vznik Doupova již roku 1012 a do roku 1116 jeho podstatný vzrůst. Nejstarší písemná zpráva o zdejších Doupovcích - Benessius de Tuppowe - je sice až z roku 1281, ale jeho předchůdci zde zřejmě žili již dříve na tvrzi, postavené podle Wirtha již v roce 1119. Jiné prameny uvádějí vznik tvrze přibližné o 100 let později. Rané datování, uváděné v německé regionální literatuře je sporné, v každém případě však lze přijmout osídlování Doupovska koncem 12. a počátkem 13. století. Poměrné brzy, snad již v 2. polovině 14. století, vybudovali Doupovci u svého sídla městečko, těžící z blízkosti důležitých obchodních cest, vedoucích Poohřím.

Pak se Doupov, stejně jako např. Mašťov, stal roku 1421 obětí křižáckého tažení. Doupovští se tehdy vzdali za slib, že jim bude zachován život. Sotva však opustili své opevnění, byli všichni pobiti, protože prý „slovo dané kacířům není pro pravověrné katolíky závazné". Jak těžce byl Doupov tehdy postižen dokládá i skutečnost, že teprve roku 1514 jej král znovu povýšil na městečko.

Doupov byl na svém počátku sídlem vladyckého rodu Doupovců z Doupova a záhy se stal centrem celého doupovského panství. Zhruba v polovině 15. století vystřídán Doupovce Ždárští ze Žďáru.

Koncem 15. století si dva synové Johany ze Žďáru panství rozdělili tak, že zámek s polovinou panství tvořil jednu část, druhou pak polovina Doupova s příslušnou částí vesnic. Pak se majitelé obou částí střídali, až Hugo z Leisneku roku 1546 je opět spojil.

Nejstarší osídlení Doupova vzniklo s největší pravděpodobností kolem pozdějšího hřbitovního kostela svatého Volfganga - gotická kaple, postavená kolem roku 1380 a později rozšířené, s několika náhrobníky ze 70. a 80. let 16. století. Stál 800 metrů na SZ od náměstí mezi Lučním potokem a Libocí. Odtud osídlení pokračovalo po svahu na levé straně Pustého potoka a na nejvyšším místě byla vybudována tvrz. Pod ní vzniklo mírné svažité tržiště, z něhož se později vyvinulo náměstí. Kolem roku 1580 byla tvrz v Doupově přestavěna na renesanční zámek, upravený barokně v letech 1665 - 1670.

Koncem 16. století byla v Doupově již katolická i luteránská škola.

Za Šliků, kteří vlastnili Doupov od poloviny 16. století, se dovršilo dosídlení území německými osadníky. Doupov také dosáhl v té době velkého rozkvětu. Kryštof Šlik potvrdil městu po svém nástupu ihned stará městská práva a obdaroval je dalšími výhodami. Dal také postavit radnici jako doklad získaných svobod. Ty měl mít Doupov již navždy, ale později o ně musel tvrdě bojovat.

Dne 29. 9. 1599 vyhořel farní kostel, fara, radnice, škola a 16 domů. Za pomoci vrchnosti se podařilo škody napravit. Kryštof Štik žil v té době již ve Falknové, kam se přestěhoval roku 1585 po převzetí dědictví po svém strýci.

Kryštofův syn Albín, také protestant, se zapojil do stavovského povstání. Byl mimo jiné jedním z defenzorů a roku 1618 i jedním ze 30 direktorů. Po prohrané bitvě na Bílé hoře proto uprchnul ze země. Jeho majetek byl zabaven a pak prodán císařskému důstojníkovi Vilémovi z Verduga. Verdugové byli velmi tvrdými pány, neuznali stará privilegia a nedovolili Doupovským ani využíval panský pivovar. Proto si město muselo roku 1627 postavit vlastní. Ani další majitelé, páni z Lützova, práva měšťanů neuznali a Doupovští na tom tehdy byli stejně jako sedláci.

V čele měšťanů, bojujících za navrácení práv, stál soukeník J. Kryštof Clement, otec A. Josefa, pozdějšího zakladatele zdejšího kláštera. Stále se protahující jednání skončila pro Doupov vítězně teprve roku 1745. Z městečka se stalo město, oddělené od panství a všechny jeho povinností k vrchnosti byly stanoveny na roční poplatek 300 zlatých.

Dostalo soudní pravomoc i politickou správu a obchod i řemesla začala vzkvétat. Roku 1795 byl Doupovu povolen magistrát. Došlo také k polepšení městského znaku postavením dosavadní vázy se 3 bílými růžemi, obklopenými zelenými dubovými větvičkami, na zídku mezi věže.

Roku 1850 se stal Doupov soudním okresem, ke kterému patřily kromě Doupova tyto obce a osady: Dobřenec s Emanuelovým Dvorem a Konicemi, Heřmanov, Jeseň, Jírov. Mětikalov s Bukovinou, Obrovice. Oleška s Kozlovem, Petrov, Prachomety, Řednice, Sedlec, Tocov, Trmová, Tureč, Víska, Zakšov, Žďár a Žebletín s Hlubokou a Malší. Tento soudní okres měl tehdy 1439 km2 a 7 467 obyvatel. K doupovskému panství patřily tehdy majetky ve vesnicích Jírov, Petrov, Prachomety. Řednice, Tocov, Trmová, Víska, Zakšov a část Olešky i Kozlova.

Než byla postavena budova soudu na náměstí, byl soud i byt soudce na zámku, kde bylo také vězení.

Doupov býval v širokém okolí známý svým soukenictvím. V 18. století zde pracovalo 60 - 70 soukeníků. Měli i vlastní valchu, vzdálenou od města slabou čtvrthodinku ve směru na Olešku. Zavádění strojů však přivodilo zánik zdejšího soukenictví. Vedle soukeníků bývalo v Doupově i 14 plátenických mistrů se 13 pomocníky, 11 koželuhů, řada ševcovských mistrů a další řemeslníci a obchodníci, potřební k zajištění života města.

V 19. století zde byla stále ještě cihelna a přibylo pletení punčoch. Dlouho se zde také udržovala výroba pozamentů a nášivek. Byla zde i palírna, městská trdlice na zpracovávání lnu, panský zájezdní hostinec a 2 městské hostince, sušárna ovoce a státní sběrna dopisů.

Po zdravotnické stránce zde byl lékař již od poloviny 19. století, veterinář až ve 20. století. Bývala zde ale lékárna, 3 porodní báby, chudobinec a špitál z roku 1713.

Po první světové válce byly v Doupově kromě pošty, četnické stanice, záložny a spořitelny také 2 hotely, 2 vinárny. 6 hostinců. 5 cukráren a vyráběly se zde sodovky a limonády, šindele a bedny. Byly zde 4 mlýny, parní pila a ze škol kromě čtyřtřídní školy i živnostenská pokračovací škola s obuvnickým oddělením a arcibiskupské gymnázium. V roce 1926 zde byla otevřena také jedna třída české školy, přestože zde žilo jen 18 Cechů.

Doupovské náměstí zdobily 4 kamenné plastiky, stojící v lipové aleji: sloup Panny Marie z roku 1698, svatý Jan Nepomucký z roku 1731, svatý Antonín Paduánský z roku 1754 a svatý Roch z roku 1760. Na mostě přes Liboc na silnici do Trmové stála socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1762.

Přibližně půl hodiny na SZ od města bývala tzv. Buchenkapelle - kaple Panny Marie Čenstochovské, opředená řadou pověstí o zázracích, které se zde přihodily. Nedaleko, téměř naproti, stojí ještě i dnes na malém pahorku novogotická hrobka Zedtwitzů z 19. století. Zedtwitzové byli posledními majiteli doupovského panství, které koupili roku 1858 od hraběte Černína. Byli výbornými hospodáři a přivedli neprosperující panství k nebývalému rozkvětu.

Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo, které zde tvořilo naprostou většinu, odsunuto a přišli noví obyvatelé. Ale i ti museli brzy odejít, Doupov byl s dalšími obcemi a osadami začleněn od Vojenského výcvikového prostoru Hradiště. Vysídlení Doupova bylo zařazeno do třetí etapy, tj. do 15.5.1954.

V roce 1930 zde žilo 18 Čechů a 22 cizinců, ostatní obyvatelé byli německé národnosti.

Dnes Doupov připomínají jen zbytky lipové aleje z bývalého náměstí, několik schodů, které vedly ke klášterní kapli, cypřiše na bývalém hřbitově, budova skladiště hospodářského družstva ze začátku 20. století na bývalém nádraží, zbytky zdí valchy -Walkmühle, hrobka Zedtwitzů a starý buk a který stával u Buchenkapelle.

Vloženo: 15.4.2005



Komentáře a upřesňující informace


tvrz [jiří bula 7.5.2006 16:51] | Reagovat
navštívil jsem tajně doupov cestou z andělské hory přez pustý zámek do kad.rohozce a podle mapek a fotek jsem doupov prolezl skrz nazkrz.v místě kde stál zámek a pdle literatury dříve i původní tvrz,je na východní straně prostranství jakoby zbytek příkopu a před ním val. možná se mi to zdá. je to v místech mezi zámkem a kostelem.
Země nikoho [Petr 24.12.2006 16:08] | Reagovat
Na doupovské panorama jsem se dlouhou dobu jen díval z bydliště v Podbořanech, posléze i v Žatci. Ta "Země nikoho" (napadá mě ne zcela nesmyslná souvislost s Foglarovou knihou) mě stále přitahovala a několikrát jsem jí navštívil jak autem , tak jsem ji opakovaně projel i na kole, a to i s fotoaparátem. Zdráhám se napsat, že šlo o "tajné" výpravy, neboť armáda oblast střeží jen v době cvičení se střelbami a tak není vůbec žádný problém se tam kdykoli zajet podívat.Dokonce jsem se osobně s kolem uhýbal do struhy vojenskému hummeru s černošským řidičem...Samozřejmě, že píšu o době nedávno minulé, sametově demokratické!Kdo ten kraj nezná, neví o čem píšu, když říkám, že je to velmi zajímavé a asi nikde jinde v republice nevídané místo. No řekněte, kde v Čechách, kde je průměrná vzájemná vzdálenost sídel 2-3 km se Vám večer stane, že v otevřené krajině (ne v lese!) nevidíte v údolí před sebou na vzdálenost mnoha km ani jedno jediné světýlko!? Stačí jen přejet hranu bývalého doupovského stratovulkánu. Rozumím tomu, že ochranáři přírody hájí zřízení a zachování VVP Hradiště (to kvůli zachování lidstvu i vzácných biotopů), na druhou stranu, když jsem si již několikrát přečetl knihu paní Binterové o zaniklých obcích Doupovska, tak je mi smutno, co lidských osudů kvůli tehdejší "lidové" armádě muselo být zmrzačeno...Dnešní armáda nepotřebuje a ani si nezaslouží tak velká cvičiště, stačilo by jim hřiště za školou - nač máme VVP Hradiště, Jince, Boletice, Libavou apod.? Pro těch pár vojáčků z povolání co máme je to zbytečný a drahý luxus.Jen jsem zde chtěl vyjádřit dík, že na historii toho místa alespoň pár lidí nezapomnělo a že se nad osudy těch, kteří tato zajímavá místa museli nedobrovolně opustit ještě někdo i dnes zamyslí.
dotaz [Jindra Hovorka 7.1.2007 13:40] | Reagovat
Vážená paní Binterová byl jsem v Doupově jako voják v r.1954.Můžete mi dát na sebe nějaký
kontakt ? Nejezdíte do Prahy ? S díky J.H. 720518673 mob.
Pustý zámek [Burle Václav 20.9.2009 22:15] | Reagovat
Nemohu nikde zjistit co ten název Pustý zámek znamená. Nevíte někdo, jest-li má nějaký historický původ? Odpověď prosím zaslat na burle@seznam.cz nebo na burle.blog.cz Děkuji. Jen tak mimochodem v mapách je v této oblasti spousta chyb!
rodne cislo [hercink 3.12.2010 22:39] | Reagovat
jsem narozen v listopadu 1951 v Doupove a je tedy jasne, ze zde musely byt jeste nejake budovy atd
nevim jak dlouho jsme tam bydlely, vyrustal jsem potom v chebu ,kam jsme se museli asi odstehovat.
nevim do kdy se smelo bydlet v Doupove
mam rodny list s Doupova a na nem neni jeste zadne rodne cislo, nevim na koho se ted obratit, kdo mne muze rict k tomu neco vice, v doupove uz urcite ne.
budu rad za radu
Pět hříšníků [Endy 5.12.2010 15:55] | Reagovat
včera na ČT 2 dávali filmz roku 1964,Pět hříšníků s Voskou,Skopečkem,Hrušínským,Kemrem..Taková černobílá hrůza z konce války..ovšem byť jsem viděl jak Blbce z Xeenemunde,tak Konec srpna v hotelu Ozon i Dnes večer všechno skončí..rozhodně jsem nečekal Václava Lohniského sedět v jakési gestapácké komisi v interiéru doupovského piaristického kláštera..záběry na interiér byly tak minutové,ale bylo vidět že stav byl o málo malinko lepší než když po něm chodila Beta Poničanová o rok dva později..každopádně krása...jako človíčkovi který v blízkém okolí vojenského prostoru strávil celé dětství mne to moc a moc potěšilo..
psovodská škola PS [Lukáš 8.4.2013 12:39] | Reagovat
V první polovině 50. let se v Doupově mimo jiné nacházela psovodská škola Pohraniční stráže, která v roce 1956 přesídlila do Libějovic u Vodňan.
Re: psovodská škola PS [V. Ďurišin 17.11.2015 13:08] | Reagovat
Dobrý deň, škola sa nazývala Poddôstojnícka škola psovodov s krycím číslom PS-útvar 9300 a fungovala od 1.1. 1951 do konca roku 1953. Nikde som sa nedočítal, v ktorých priestoroch bola zriadená. Možno v kláštore, zámočku...?
Škola bola januári 1954 presťahovaná do Libějovíc.
S pozdravom. V. Ďurišin (tel. 00421905342233)
Re: Re: psovodská škola PS [Petr Sojka 18.11.2015 12:53] | Reagovat
Byla vlevo na konci Herrengasse směr Řednice.
Měl bych na Vás pár dotazů jen mail dík Petr
Re: Re: Re: psovodská škola PS [Vladimír Ďurišin 18.11.2015 12:57] | Reagovat
Dobrý deň, môj mail: vladimir.durisin@gmail.com
S pozdravom
V. Ďurišin
Doupovsdko a okolí [Vladimír Svoboda 7.7.2015 09:19] | Reagovat
V roce 1946 jsem byl na lesnické praxi u Správy státních lesů Kadaň,polesí Krondorf (nyní Korunní) Sídlo polesí bylo nad zřídlem kyselky asi 200 m nad stávajícím zámečkem, který sloužil za II. světové války jako Erholungsheim pro zotavování některých příslušníků Wehrmachtu. Po válce to bylo uzammčené pod kontrolou Místní správní komise (Obecníhio úřadu) s komisařem Puchernou, který měl rád pivo a byl příslušník KSČ. Nad Korunní-Kyselkou byla osada Kottershof, kde byl stylový myslivecký hostinec jehož posledním majitelem byl Otto Klotz. Ještě v roce 1946 tam točila pivo neodsunutá německá děvčata a dováželo se tam pivo z pivovaru v Klášterci nad Ohří. I tuto malou zemědělskou osadu postihl zlý osud a staly se tam nejasné násilnosti na kterých se údajně podílel i krondorfský hostinský a řezník Vít s několika kumpány. Byl o tom také natočen film, ale ve filmu nešlo jen o podobnost čistě náhodnou. Na jméno filmu se již nepamatuji, ale jednalo se o zahraničním vojákovi a horském pastevním snad družstvu.
Re: Doupovsdko a okolí [Tomáš Bernášek 7.7.2015 11:42] | Reagovat
Se zájmem jsem si přečetl váš příspěvek , škoda, že si nevzpomínáte na název filmu. Jen bych upřesnil, klášterecké pivo to asi nebylo viz-http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=12211
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 95 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist