PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Gabrielina Huť (Gabriellahütten) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Gabrielina Huť ležela v Krušných horách v nadmořské výšce 590 m, v údolí Telčského potoka. Od Kalku byla vzdálena necelé 4 km na SV a její katastr měřil 1193 ha.

Založení vsi spadá do roku 1779, kdy zde v letech 1778 - 1780 budoval hrabě Jindřich Rottenhan, majitel Červeného Hrádku, železárnu. Na počest své dcery Gabriely nazval huť Gabrielinou hutí a tento název přenesl i na vznikající vesnici. Do té doby zde bylo jen pár roztroušených domků uhlířů a lesních dělníků. Zajímavé je, že až do roku 1918 se vedle německého názvu Gabrielahütten udržel i český Gabrielina Huť. Od roku 1869 byla vesnice osadou Kalku.

Zdejší podnik byl pobočným závodem železáren v Kalku a poměrně dlouho měl jen 1 hamr na zpracovávání železa. Pak se výroba začala rozšiřovat, zvláště když se majitelkou po smrti otce stala Gabriela, provdaná za hraběte Jiřího Buquoye. Postupně zde byla vysoká pec, drtírna rudy, tři tyčové hamry, plechařský hamr a cínovna. Na počátku 19. století byly všechny zdejší hamry přeměněny na plechařské. Roku 1835 byla zřízena také válcovna plechů a výroba byla velmi úspěšná. Roku 1842 byla válcovna rozšířena ještě o cínovnu na výrobu leštěných anglických plechů.

V roce 1859 patřily k huti 3 hamry se 3 nadhazovacími kladivy a 3 vodními koly, válcovna plechů s 5 žhavícími výhněmi na dřevo a hnědé uhlí a 2 nůžkami, válcovna na leštění plechu, pudlovací pec a válcovna tyčí. K pohonu sloužil parní stroj o 36 KS a vodní kolo o 10 KS. Roku 1857 byl již zaveden parní buchar a k vytápění pecí sloužil Siemensův generátor.

Gabrielina Huť nebyla nikdy velkou vesnicí, neměla kostel ani hřbitov, pouze od roku 1838 jednotřídní školu. Farou i poštou patřila ke Kalku. Roku 1858 nechal hraběcí lesní úřad instalovat stroj na výrobu šindelů, poháněný vodním kolem. Konkurence nových železáren nakonec přivodila konce zdejší železárny, která měla nejen špatné dopravní cesty, ale i přísun málo bohatých surovin. Na počátku 60. let 19. století prodala hraběnka Trattmannsdorfová. majitelka Červeného Hrádku, železárnu „Krušnohorské železářské a ocelářské společnosti v Chomutově". Ani ta však neuspěla a provoz byl zastaven v roce 1874. Pak se však noví majitelé 6 let pokoušeli provoz obnovit, ale marně a výroba roku 1882 definitivně skončila.

Ke konci 19. století byla otevřena továrna na výrobu dřevité šedé lepenky a výrobna dřevěných pažeb k dětským puškám. Tehdy byly ve vsi 2 hostince, jejichž majitelé měli i řeznictví a 1 kramář. Celá historie vesnice byla závislá na průmyslu a když zanikl, lidé odcházeli.

Po odsunu Němců nebyla ves osídlena a v roce 1955 byla úředně zrušena.

Celá historie vesnice byla závislá na průmyslu a když zanikl, lidé odcházeli.

Vloženo: 15.4.2005



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 90 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist