Jírov (Jurau) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Jírov, dříve Výrov, ležel přibližné 6 km na jih od Doupova, na úbočí kopce Hradiště, v nadmořské výšce 840 m. Byla to typická okrouhlice s návsí, na níž byl rybník, studna, jednotřídní škola, hasičská zbrojnice, pomník padlých v 1. světově válce z roku 1929 a dřevěná kaplička. Její zvon každodenně ohlašoval poledne a večer. Elektrické osvětlení ve vsi nebylo a vodovod měl zavedený jen 1 statek. Dvě obecní studny ale měli vždy dost vody, i když ostatní studny občas vodu ztratily. Katastr obce měřil 675 ha, z toho téměř polovina byl les a 1/4 louky a pastviny. Vysoko položený Jírov měl velmi drsné podnebí, nehodící se k pěstování obilí ani ovocných stromů. V celé vsi bylo jen 8 planě rostoucích ovocných stromů. Byla to nejvýše položená vesnice Doupovska, kde bývalo v zimě tolik sněhu, že často odřízl vesnici od okolního světa. Na rozdíl od většiny doupovských alejí byly zdejší cesty lemovány jeřabinami.

Jírov byl prvně doložen roku 1288, kdy jej drželi Odolen z Chýš a Jindřich z Výrova. Již v následujícím roce jsou ale uváděni 4 majitelé: Přibyslav z Očihova, Jindřich a Bohuslav z Výrova a Beneš z Doupova. Zdejší tvrz se poprvé připomíná roku 1450, kdy i se vsí patřila Janu Doupovci z Doupova a na Výrově. Již koncem 15. století byl ale Jírov i s tvrzí připojen k doupovskému panství. Tvrz tak byla opuštěna a časem zpustla.

Berní rula z roku 1654 uvádí v Jírově 3 sedláky a 7 chalupníků - 2 chalupy ale byly pusté. Další stavení byla dobrá, jen žitná pole špatná. „Živnost jich z dříví sekání a předivem" se dále píše.

Sommer ve své Topografii z roku 1847 uvádí v Jírově 25 domů se 150 obyvateli, 1 hospodu a půl hodiny na sever od obce panský poplužní dvůr Neuhof, zvaný také Ödhof (Pustý dvůr). Dále píše, že na začátku lesa, poblíž tohoto dvora, jsou zbytky budovy, která bývala kostelem svatého Vojtěcha, kousek dále zbytky hradu a výše na louce stopy po několika budovách a mlýnu. Bohužel, nic bližšího o tomto kostele není známo, ale je zajímavé, že jeden ze zdejších pomístních názvů až do roku 1945 zněl „Im Kloster" - v klášteře. Možná, že Jírov skutečně byl mezi vesnicemi „okolo svatého Vojtěcha", uvedenými ve výčtu doupovského panství v 16. století.

Hlavním zaměstnáním zdejších obyvatel byl chov dobytka a práce v lese. Podle adresáře z roku 1924 zde bylo 22 zemědělských usedlostí, ale jen 4 z nich byly větší. 2 hostince, trafika, kovárna a obchod s potravinami. Pro maso si ale museli obyvatelé chodit do Řednice nebo Doupova. Poštou, farou i nádražím příslušel Jírov do Doupova. Nepravidelné vyučování začalo v Jírově roku 1829, ale školní budova č. p. 30 byla postavena až roku 1861.

Od roku 1850 byl Jírov obcí - až na údobí mezi rokem 1868 - 1880, kdy byl osadou Řednice. Nucené vysídlení německého obyvatelstva se uskutečnilo v návaznosti na konec války v roce 1945 a vysídlení v souvislostí se zřízením VVP proběhlo ve 2. etapě, tj. 31.8. 1953.

Vloženo: 15.4.2005