Maleš (Mohlischen) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Maleš ležela 6 km SV od Doupova, v nadmořské výšce 550 - 570 m. Od zámku ve Žďáru vedla k vesnici polní cesta, která ve středověku byla součástí královské cesty z Prahy do Chebu. Procházela údajně Tocovem, Žďárem a přes Kadaň do Prahy. Ve 20. století byla již téměř zapomenuta, využívaly ji hlavně děti při svých cestách do žďárské školy.

Maleš byla malá vesnička, jejíž domy byly volně rozestavěny po obou stranách zmiňované vozové cesty ze Žďáru. Souběžné s touto cestou, téměř v SJ směru, tekl Malešský potok, nazývaný také Žebletínský, pramenící 0.7 km SZ od bývalé Malše. U Žebletína se vléval do Liboce. Na návsi Malše stávala dřevěná kaplička s věžičkou a zvonem, na který třikrát za den vyzváněli obyvatelé malého obecního domku. Kousek od kapličky byl rybník, napájený Malešským potokem, stejně jako druhý menší rybníček na opačném konci vesnice. V Malši byl jen hostinec a trafika, za ostatními nákupy se muselo chodit do Žďáru. Z řemeslníků pracovali ve vsi jen švec a kovář, v posledních letech ještě švadlena a stolař. Žilo zde 5 větších sedláků. Ostatní měli jen menší hospodářství. Elektřina do vsi zavedena nebyla.

Na vrcholku Malešského kopce (dříve Hutberg), na jehož úbočí vesnice ležela, stála pravděpodobně tvrz mající za úkol střežit královskou cestu. I když se o ní žádné doklady nedochovaly, archeologický průzkum objevil v 19. století zbytky sklepů, zřejmě pozůstatky nějakého rytířského sídla.

Počátky Malše klade většina historiků do konce 12. století, kdy maštovský velmož Milhost postoupil nově zakládanému klášteru cisterciáků 15 vesnic, mezi nimi i Bluwaschowe, která bývá ztotožňována s Malší.

Kdy se ves dostala do majetku Žďárských ze Žďáru se nepodařilo zjistit. Prvně je ale u panství Ždár uváděna v Deskách zemských jako Malesse v roce 1544 a tento rok bývá někdy označován jako první doložená zpráva o existenci vsi. Th. Schütz však uvádí „de Malessova" již k roku 1324 v Libri citat. Název je slovanského původu.

Po staletí patřila Maleš k panství Ždár a sdílela jeho osudy. Roku 1654 tam žili 3 sedláci, 4 chalupníci, z nichž ale dva měli chalupy pusté a jeden tzv. zahradník, což bylo tehdejší označení pro drobné držitele půdy bez vlastních potahů. Berní rula uvádí, že „živnost jich z dobytka nejlepší".

Také roku 1850, kdy se obce osamostatnily, zůstala Maleš u Žďáru jako jeho osada. Teprve roku 1874 se od Žďáru oddělil Žebletín s Malší a Hlubokou a vytvořily samostatnou obec. I potom ale patřila Maleš farou, školou a poštou do Žďáru, kde pro ní byla také nejbližší železniční stanice.

Na podzim roku 1946 byli všichni obyvatelé Malše soustředěni ve sběrném tábore v Kadani a později odsunuti. Noví osídlenci Maleš opustili k 15.5. 1954. tj. ve třetí etapě.

Vloženo: 15.4.2005