PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Naší (Naschau) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Obec Naší ležela 6,5 km JZ od Chomutova na obou březích potoku Hutná, v nadmořské výšce kolem 293 m. První známá zpráva o ní je až z roku 1361. Potok původně rozděloval vesnici na 2 části - severní, ležící výše na levém břehu a jižní v údolí.

Od nejstarších dob patřila pravobřežní část k hasištejnskému panství, které drželi jako léno Šumburkové. Ti se však provinili proti králi, proto proti nim vyslal vojsko pod velením Mikuláše Chudého z Lobkovic. Hrad byl dobyt a Lobkovicové panství získali. Od roku 1527 se držitelé levé části vesnice střídali, dokud ji nekoupil Linhart Štampach ze Štampachu a nepřipojil je ke svému hasištejnskému panství.

Druhá část vsi - na pravém břehu - byla od roku 1367 šosovním statkem města Kadaně a postupně se v jejím držení vystřídalo 17 kadaňských měšťanů. Linhart mladší ze Štampachu, který zdědil po otci ahníkovské panství, koupil 4. 12. 1615 i tuto druhou část vesnice se 6 poddanými a od té doby již Naší zůstala spojená pod jednou vrchností.

Když bylo panství Štampachům zkonfiskováno jako trest za jejich účast na stavovském povstání, koupil vše roku 1623 hrabě Martinic. Roku 1678 došlo mezi Martinici k dělení ahníkovsko-prunéřovského panství a Naší tehdy připadla k Prunéřovu. Zůstala u něj až do roku 1773, kdy tato větev Martiniců vymřela po meči. Pak se vrátila zpět do společného panství Ahníkov - Prunéřov. Urbář tohoto panství, založený roku 1678, uvádí v Naší 13 hospodářů a svobodnou krčmu, povinnou odebírat pivo z vrchnostenského pivovaru v Kralupech.

Popis panství z roku 1794 uvádí, že Naší má 19 domů a 110 obyvatel, z toho 2 větší sedláky, 1 zedníka a 2 tesaře. Obživu obyvatelstvu poskytuje zemědělství a domácí práce, mezi něž patří i předení. Jedna část vesnice patří ke kostelu v Krbicích, druhá ke kostelu v Kralupech. Od roku 1767 je ve vsi zvonice.

Z událostí, které otřásly obcí, je třeba jmenovat ničivý požár v roce 1634, kdy vyhořela celá vesnice a shořela i obecní kniha a pak průtrž mračen z 10. na 11. září 1896. Přestože většina obcí na potoce Hutná byla touto bouřkou postižena, zdá se, že Naší na to doplatila nejvíce. Voda stoupla s neuvěřitelnou rychlostí až do výšky 2 m, naráz zaplavila domy, stodoly a chlévy, kde zahynula všechna telata, 45 kusů hovězího dobytka a prasata, kolem 100 kusů drůbeže. Lidé se spasili útěkem na střechy, kde v hrůze strávili celou noc. Pět lidí se tehdy utopilo.

Elaborát katastrálního měření z roku 1842 jasně ukazuje rozdílnost severní a jižní části vesnice. V jižní části je zástavba s 5 většími usedlostmi seskupena v jakémsi půloválu, otevřeném k severu. Po stranách jsou 2 menší rybníčky. Horní, severní část vsi, však má 8 usedlostí, postavených rovnoběžně s tokem Hutné. Na východním konci byl dost velký rybník. Zástavba obou částí vesnice byla od potoka poněkud odsazená. Vytvořil se tak mezi nimi značně rozlehlý prostor, který ale neměl charakter návsi. Žilo tam tehdy 111 obyvatel. Čtrnáct rodin se zabývalo zemědělstvím.

Během 1. poloviny 19. století bylo mezi obcemi Naší a Račice otevřeno 5 uhelných provozů, z nichž Terezie byla nejúspěšnější, pracovala od roku 1828 až do začátku 20. století. Nejvýznamnějším zdejším báňským podnikem však byl důl Josef, od roku 1922 Saturn. Byl otevřen začátkem 70. let a se 2 přestávkami a pod různými majiteli se zde těžilo až do konce roku 1923.

Koncem 19. století byl v Naší mlýn, hostinec a hokynářství a ve 27 domech žilo 145 obyvatel. Jižní část vsi se příliš neměnila, zato severní část byla koncem 19. století a později znova přestavěna. Většina rodinných domků zde byla postavena ve 30. letech 20. století a měla vilkový charakter.

Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo až na nepatrné výjimky do poloviny roku 1946 odsunuto a již se nepodařilo vesnici plně dosídlit.

V roce 1936 se ze 217 obyvatel hlásili k české národnosti jen 2.

Noví osídlenci přišli většinou z Kladenska. Ve vsi byla jen mateřská školka a obchod smíšeným zbožím, vše ostatní bylo v Kralupech.

Pískovcové plastiky z Naší a jejího okolí byly včas před postupujícím těžebním polem lomu Březno přemístěny na katastr obce Místo.

Definitivní konec Naší, která byla od roku 1960 částí Krbic, nastal v důsledku důlní činnosti v letech 1981 - 1982.

Vloženo: 15.4.2005



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 76 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist