Nové Sedlo nad Bílinou (Neudorf an der Biela) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Nové Sedlo nad Bílinou leželo 8,5 km SV od Chomutova a 4 km V od Jirkova, v nadmořské výšce 257 m, téměř na východní hranici našeho okresu. Katastr obce měřil 50 ha. Podle nejstaršího latinského dokladu z roku 1352 Nova villa (nový dvorec, ves) se dá předpokládat, že tato nová ves vznikla poblíž starší osady. Potvrzovala by to i pověst, že po epidemii moru, na který většina lidí zemřela, se zbývající obyvatelé rozhodli postavit si novou osadu.

Název se během staletí dost měnil: Nouauilla, Newendorff, Nouasello, Nuwindorff, Nowe Sedlo, Novasello, Neudorf i Neundorf a úřední název z roku 1854 byl Novosedly a Neundorf.

Ves musela vzniknou mnohem dříve než je první zpráva o její existenci, nejpozději počátkem 13. století. Původní románský portál, zachovaný při pozdější přestavbě zdejšího kostela svatého Petra a Pavla, datovali archeologové do doby kolem roku 1230. Také zprávy o manství mosteckého hradu ze 13. století hovoří i o Novém Sedle.

Nové Sedlo se skládalo ze dvou částí, oddělených řekou Bílinou. Na levém břehu stála tvrz a nad ní, naproti faře, již zmíněný kostel. To bylo panské, románské jádro Nového Sedla. Na plochém pravém břehu byla zemědělská vesnice s uliční návsí, směřující k přechodu přes řeku. Tato část obce vznikla později, až ve 14. století.

Tvrz, která stávala v areálu pozdějšího dvora, pivovaru a zahrady, byla v roce 1620 po vojenských akcích císařských vojáků ve velmi špatném stavu a třicetiletá válka ji ještě více poničila. Jejím prvním známým držitelem byl Ota z Bergova, o 5 let později bratři Jan a Jindřich Gablonocové. Pak se držitelé střídali, až teprve páni z Ocelovic drželi Nové Sedlo celých 150 let, od roku 1452. Přikoupili postupně manství Újezd, pak Kyjice a krátce před rokem 1577 byl v jeho severní části postaven hospodářský dvůr - jehož nejstarší část je renesanční věžové stavení.

Roku 1603 koupil Nové Sedlo Bohuslav ml. z Michalovic, pán na Ervěnicích. Za něho byla obec roku 1608 propuštěna z manství k Mostu. Po porážce stavovského povstání byl Bohuslav z Michalovic, jeden z direktorů, popraven a jeho majetek včetně Nového Sedla zabaven a roku 1622 prodán Vilémovi ml. z Lobkovic.

Roku 1654 zde žilo 6 sedláků, z nichž 1 měl „mlejn na 2 kola moučný" a 1 měl krčmu, ta ale shořela stejně jako později i jeden statek. Z 25 zdejších chalupníků byl 1 švec, 9 chalup bylo pustých a 3 vyhořelé. Existoval již i panský pivovar.

Roku 1644 vyhořela fara a s ní shořela i řada důležitých dokladů. Nově byla postavena v raně barokním slohu při rozšíření a přestavbě kostela svatého Petra a Pavla v roce 1701. Vjezd do dvora fary tvořila do posledních dnů mohutná barokní brána. Kolem roku 1670 postavil Oldřich Felix z Lobkovic poblíž bývalé tvrze jednopatrový zámek, kde sídlila správa panství Nové Sedlo - Jezeří. Někdy v roce 1840 - 1841 vyhořel i s přilehlým dvorem.

V roce 1816 se stal majitelem panství Ferdinand z Lobkovic. Kolem roku 1845 dal postavit na troskách vyhořelého zámku nový zámek, opět pro úředníky panství. Byla to jednopatrová, do úhlu se lomící budova.

Roku 1850 se obce staly samostatnými správními jednotkami a k panství patřily jen dvory a pozemky. Potíže s vodou, které obec již dlouho sužovaly, vyřešil až vodovod z tzv. Mořicovy vodní nádrže, dnešní nádrž Jezeří. Dal ji postavit v letech 1902 - 1904 kníže Mořic z Lobkovic. V Novém Sedle byl na konci potrubí postaven 36 m vysoký vodojem. Vodovod zásoboval také zdejší pivovar a mlékárnu, která byla postavena v letech 1893 - 1894. Dalším zdejším podnikem byla v 2. polovině 19. století lihopalna, pronajímaná výhradně Židům a cihelna.

Ve 2. polovině 19. století se zde začalo také dobývat uhlí. Na katastru Nového Sedla byl sice jen lobkovický důl Ferdinand, ale v okolí bylo dolů více. Obyvatelé se proto stále více zabývali i hornictvím, i když předtím bylo hlavním zdrojem obživy zemědělství. Koncem 19. století zde bylo také 29 samostatných řemeslníků, 4 mlýny, 2 obchodníci a stále pivovar a mlékárna.

Škola zde existovala od roku 1760 a chodily do ní také děti z Kyjic, Vrskmaně a Pohlod. Roku 1893 to byla již trojtřídka. Nejen v Ervěnicích ale i zde museli Češi, kterých zde v roce 1921 bylo již 437, tvrdě o českou školu bojovat.

Poštou patřila obec k Ervěnicím, vlastní poštovní úřad dostala až roku 1959.

Statek v Novém Sedle, který byl Němci Lobkovicům zabaven, převzal po osvobození opět původní majitel, ale roku 1948 mu byl opět zabaven. Pivovar byl v provozu do roku 1949. Pak zařízení převzal pivovar v Lounech a správu sladovny, která zde zůstala, pivovar v Mostě.

Úředně bylo Nové Sedlo zrušeno až v roce 1975 a jeho katastr byl připojen k obci Vrskmaň. Před zánikem byl z jižní zdi kostela svatého Petra a Pavla vybourán a pečlivě rozebrán původní románský portál a přenesen k dočasnému uskladnění v kostele svaté Kateřiny v Chomutově. Barokní plastiky byly převezeny do Liberce, smírčí kříž ke kostelu v Údlicích.

Vloženo: 15.4.2005