PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Přísečnice (Pressnitz) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Přísečnice, jedno z nejpamátnějších míst Krušných hor, ležela v úžlabině mezi zalesněnými kopci nad potokem stejného jména. Její nadmořská výška byla kolem 725 m a od Kadaně byla vzdálena 13,7 km na JV. Bylo to velmi staré sídliště, které snad již ve 12. století, leželo na obchodní cestě, vedoucí ze Saska. První známá písemná zpráva je o její existenci však až z roku 1335 v listině, kterou Jan Lucemburský osvobodil od cla lidi, přicházející přes Přísečnici do Chomutova a Loun.

V té době se v okolí již dobývala železná a stříbrná ruda. Podle vlastního životopisu Karla IV. zde byly roku 1339 otevřeny doly na stříbrnou rudu a krátce nato byla vybudována i mincovna, v níž se razily celé stříbrné české groše, nesoucí podle místa dolu název „Dramsiger". Kašpar ze Šternberka roku 1983 píše: „Okolo té hory Bremsiger byly zprvu vystaveny obytné domy a osídleny horníky, když pak se ve válce táhlo do Němec, což učinil Žižka.... roku 1424, tehdy opět Němci vpadli do země a toto městečko a důl jako více jiných rozbořili a zpustošili. Poté stavěli pozdější obyvatelé na jiném místě, tam kde nyní Přísečnice stojí."

Roku 1352 je Přísečnice v listině Karla IV. uváděna již jako horní městečko. Při výstavbě nové obce byl postaven i gotický kostel sv. Mikuláše, který sloužil jako farní až do roku 1583, kdy byl dostavěn nový kostel. Pak začal sloužit jako hřbitovní. Údajně v něm měl být pohřben roku 1510 Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, kterému zde byla roku 1910 odhalena pamětní deska. Tento hřbitovní kostel byl zbourán roku 1963 v souvislosti s výstavbou komunikace Přísečnice - Rusová.

Ve 20. letech 16. století postavil Vilém Hasištejnský z Lobkovic v Přísečnici tvrz, obklopenou vodním příkopem. Roku 1533 koupili tvrz s Přísečnici a „dědinami manskými" Šlikové. Za nich se důlní a hutní činnost na Přísečnicku v krátkém čase velmi rozvinula a rostlo i jejich bohatství. To se nelíbilo Ferdinandu I. a roku 1545 jim Přísečnici i doly zabavil. Již následujícího roku pak povýšil Přísečnici na královské horní město a udělil jí právo užívat městský znak: ve stříbrném štítu stojící strom s obnaženými kořeny. Pod jeho korunou je ke kmeni černožlutou stuhou připevněn červený štítek se stříbrným břevnem a na něm zkřížené hornické kladívko s mlátkem.

Po prohrané bitvě u Miihlberku 24. 4. 1547 byli Šlikové za svoji podporu Šmalkaldského spolku potrestáni ztrátou zbytku přísečnického panství. Panství pak řídil s přestávkami, kdy bylo zastaveno, královský hejtman, sídlící v přísečnické tvrzi.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1583 sloužil zprvu krátce protestantům, kteří zde v 16. století také převládli. Roku 1617 se Přísečnice spolu s Výsluním, Vejprty a Horou Sv. Šebestiána vykoupila z dosavadní závislosti na přísečnickém panství. Krátce nato ale vypukla 30letá válka, za které celý zdejší kraj nesmírné trpěl zvláště v její druhé polovině. Dne 27. 3. 1640 dal generál Banner dokonce Přísečnici vypálit a přitom shořela i tvrz, která pak zůstala po 10 následujících let pustá. Přísečnice trpěla nejen nájezdy nepřátelských vojsk, zvláště Švédů, ale také pochody císařských vojsk, která rovněž rekvírovala a pustošila.

Třicetiletá válka přinesla také tvrdou rekatolizaci. Po poddaných se vyžadovalo, aby se bez výjimky pokatoličtili, jedině příslušníkům svobodných stavů bylo dáno na vybranou - buď změnit víru nebo odejít ze země. To vše zdejší kraj téměř vylidnilo. Berní rula roku 1654 uvádí v Přísečnici 173 obývaných usedlostí, 40 pustých a 23 bez údajů. K tomu ještě 22 pustých domků lidí, žijících tzv. na obci. Ze zdejších obyvatel bylo jen 26 zemědělců bez dalšího zaměstnám. Hospodářsky nejsilnější skupinu tvořili řemeslníci a živnostníci (57), kteří vedle svého zaměstnání obdělávali také zemědělskou půdu. Dalších 58 usedlých se zabývalo výhradně řemeslem nebo živností. Dá se říci, že zde byla zastoupena všechna tehdy potřebná řemesla, i když převažovala řemesla potravinářská a oděvní, vyrábějící převážně pro místní trh. Závěrečná poznámka Berní ruly popisovala Přísečnici takto: „Toto město na stavení může býti, rolí při něm mizerný, pastev dosti, z várek, řemesel, obchodu a všelijakých handlů (neb tudy silnici do Míšně jest) svou živnost vedou. Item dobývají stříbro, z toho však špatný užitek mají. Pivovary obecní 2 ... při zámku pivovar..."

Zámecký pivovar byl postaven v místech, kde dříve stával královský hamr na měď.

Roku 1650 obnovila komora vypálenou tvrz, přistavěla ve dvoře klenutou úřední místnost a obydlí pro úředníky a dala vysušit vodní příkop. V dalších letech však budova nebyla udržována, chátrala, až z ní zbyly koncem 40. let 18. století jen zříceniny. V letech 1749 - 1754 byly strženy a na jejich místě postavili barokní zámek, kterému říkali úřadní dům.

Na začátku 18. století zde byla na krátký čas obnovena těžba stříbrné rudy. Pak však nastal hluboký úpadek a lidé si museli hledat náhradní zaměstnání. Ženy začaly paličkovat krajky, dřívější horníci pracovali většinou v lese a stále častěji hledali obživu v provozování hudby. Nejdříve jen po domech a hospodách, později odsud odcházely celé kapely daleko do světa. Známé byly také přísečnické harfenistky.

Za sedmileté války (1756-63) měla zde střídavě svá stanoviště pruská nebo císařská vojska a město opět trpělo rekvizicemi, ubytováváním vojsk, placením výpalného. K tomu všemu ještě roku 1759 vyhořelo 89 obytných domů, kostel i fara a v kraji zavládl hlad. Po požáru byl kostel zbarokizován a během stavby, až do roku 1767, sloužil hřbitovní kostel zase jako městský. Také fara a radnice musely být znovu postaveny.

Z roku 1776 jsou první zprávy o soukromém vyučování hudby v Přísečnici. Prvním harfeníkem zde byl Ignác Walter, nazývaný pro své umění králem Davidem.

Podle Schallerovy topografie z roku 1787 zajišťovalo v té době obyvatelům obživu paličkování krajek - pracovalo tam 365 krajkářek a 13 mistrů. Z části také zemědělství, hlavně pěstování brambor, zelí a ovsa. Bylo také rozšířeno pěstování lnu a bývá zde uváděno 18 tkalcovských mistrů. Výrobu lněného zboží ale nepříznivě ovlivnilo zavedení strojů a dovoz z Anglie. Počátkem 19. století zde byla otevřena krajkářská škola.

Další rána dopadla na Přísečnici roku 1811, kdy město do základu vyhořelo. Z téměř 400 domů jich zůstalo jen 66. Tato pohroma byla mocným podnětem k rychlému rozvoji harfenické živnosti.

Roku 1813 byl zdejší zámek důkladně opraven a současně bylo přistavěno severní křídlo, uzavírající vnitřní čtvercové nádvoří. Buquoyové, kteří přísečnické panství koupili roku 1832, zámek soustavně stavebně upravovali. Roku 1826 byla na náměstí nově postavena jednopatrová empírová radnice s věžičkou.

Roku 1850 zahájil činnost městský úřad a Přísečnice se pak stala také sídlem okresního úřadu a dalších okresních institucí. Okresní úřad zahájil činnost 1. října 1906 a 1. ledna 1943 byl okres Přísečnice opět začleněn do okresu Kadaň. To, že se město krátkozrace odmítlo připojit na železnici, budovanou v 70. letech 19. století, zavinilo jeho postupný úpadek. K nádraží v Rusové to bylo dost daleko.

Přísečnice nebyla nikdy průmyslovým městem. Koncem 19. století měla 3 mlýny, 2 pivovary, závod na výrobu nábytku, pilu a výrobnu šindelů. Začátkem 20. století přibyla ještě tříslovna a podnik specializovaný na vyšívání.

Roku 1882 otevřeli v Přísečnici soukromou hudební školu, kterou roku 1896 převzalo město. Byla šestiletá a jejím úkolem bylo připravit zdatné hudebníky z povolání. Ke konci 19. století však pro cestující kapely nastaly těžké časy, konkurovaly jim stálé orchestry a také vojenské kapely. Přísečničtí proto hledali něco, co by opět upoutalo pozornost. Tak vznikly dámské nebo smíšené kapely, také ty se dostaly daleko do světa - třeba až na Sumatru. Tečku za touto zajímavou kapitolou z minulosti Přísečnice udělala 1. světová válka.

Za 1. republiky pracovalo ve městě několik menších továren na strojové krajky - domácí paličkování již zaniklo. Dále se zde vyráběly punčochy, prádlo, pletené zboží a záclony. Byly tu i 3 peněžní ústavy: pobočka chomutovské spořitelny, pobočka Kreditanstaltu der Deutschen Bank a Obecní banka Přísečnice. Ze škol tu byla kromě hudební školy a živnostenské pokračovací školy jen mateřská, obecná a měšťanská škola, od roku 1925 také jednotřídní česká škola, rozšířená později na dvoutřídku.

Střed města tvořilo náměstí se zámkem, ve kterém byl mimo jiné i okresní školský úřad a buquoyská lesní správa. Před zámkem byl parčík a na náměstí byl také okresní úřad, finanční úřad, pošta, lékárna a v hotelu Ross kino. Na jižním konci náměstí stála radnice a v ní městský úřad a soud. Nad domy vnitřního města vyčnívala špičatá věž kostela Nanebevzetí R Marie. Vedle něho byla hudební škola, v jejíž budově byla i obecní knihovna. Úzká Lékárenská ulička vedla k budově školy z roku 1898, Kadaňská ulice vedla ke hřbitovu s kostelem sv. Mikuláše. Po Jáchymovské ulici se šlo k tzv. „švédské lípě", připomínající 30letou válku a dále ke koupališti a lesovně.

Přísečnice měla velmi hezké okolí a stala se brzy vyhledávaným letoviskem, spojujícím krásnou přírodu s městským kulturním vyžitím a téměř komfortním ubytováním. V zimě zde byly zase výborné lyžařské terény.

Po poválečném odsunu Němců se počet obyvatel snížil na třetinu. Noví obyvatelé si Přísečnici zamilovali a také mnoho pro zvelebení obce vykonali. Rovněž zámek byl v letech 1962 - 1964 stavebně upraven jeho tehdejší majitelem, Krajským skladem léčiv v Ústí nad Labem. Začátkem 70. let však musela Přísečnice ustoupit výstavbě vodní nádrže na pitnou vodu, protože jí začal být nedostatek.

V roce 1921 žilo v Přísečnici 29 Čechů a do roku 1930 stoupl jejich počet na 101. Úředně byla Přísečnice zrušena až 30. 6. 1974.

Před zánikem obce bylo provedeno zaměření a fotografická i filmová dokumentace všech uměleckých památek. Ze hřbitova byly ostatky mrtvých přeneseny na lesní hřbitov ve Vejprtech a vybrané náhrobky, většinou litinové kříže, do sbírek Okresního muzea v Chomutově. Barokní kamenné plastiky byly přemístěny:

- Mariánský sloup z náměstí, datovaný roku 1699 - do prostoru mezi vchod do zámeckého parku

a ke kostelu v Klášterci nad Ohří

- Sloup Sv. Trojice z roku 1717 od kostela – před východní stranu farního kostela ve Vejprtech

- Sv. Florián od zámku z roku 1724 - na jihozápadní stranu farního kostela ve Vejprtech, do zákoutí při věži.

- Pieta z roku 1728 od vstupu na hřbitov - na vejprtský hřbitov

- Socha Marie Svatohorské z roku 1735, která stála proti hřbitovu, na západní stranu nové přeložky silnice u vodní nádrže Přísečnice, nedaleko původního umístění.

Vloženo: 15.4.2005



Komentáře a upřesňující informace


Ahnenforschung in pressnitz [Harika güneşhan 1.2.2006 00:22] | Reagovat
Sehr geehrte Damen und Herren Da ich mich seitneiniger Zeit mit Ahnenforschung befasse, ist es für mich sehr von Bedeutung, meine sog.Wurzeln zu erforschen.Leider jedoch bin ich auf folgendes Problem gestossen:Meine Uroma Augusta Josefin(Josephine),geb.Ischbandlenev(Sbandle) . geb.am 14.05.1905 in Pressnitz. der vater heisst Franz, die mutter Emma.Bei den Schreibweisen der Namen besteht leider jedesmal eine Diskrepanz, die sehr irreführend ist.Diese Diskrepanz ist leider bei den Übersetzungen und der lateinischen Schreibweise enstanden.Dabei ist auch leider die Bezeichnung "von" und"freiherr von" abhanden gekommen.Für Rückfragan stehe ich Ihnen gerne jederzeit unter folgender e-mail adresse zur Verfügüng; harikahan@yahoo.com mit freundlichen Harika güneşhan
familie forschung [Harika güneşhan 1.5.2006 21:09] | Reagovat
Sehr geehrte Damen und Herren Meine grossmutter Augusta Josefin ,geb. Ischbandlenev (Sbandle) geb.am 14.05.1905. inPressnitz(Weipert-vejperty).Der vater heisst Franz Ischbandlenef, dişe mutter heisst Emma.Schwester Martl ?.Es ist für mich sehr wichtig meinen Stammbaum nachverfolgen zu können ,so bitte ich sie innstaendig mir bei meinen forschungen zur erlagung der eintragungen meines stammbaumes und taufen behilflich zu sein.Könnten sie mir villeicht sagen,wie ich die sache angehen soll,wen ich kontaktieren kann, villeicht könnten sie mir behilflich sein die adressen-mail ;harikahan_1 inbeschlossen der katholischen kirchen von Pressnitz zu finden.Sehr geehrte Damen und Herren, ich bedanke mich schon im voraus für Ihre nette Hilfe.Mit freundlichen Harika Güneşhan
familie forschung [Harika güneşhan 14.5.2006 23:09] | Reagovat
neu mail adresse harikahan_1@yahoo.com
Re: familie forschung [Christine Rummer-Bentele 29.5.2006 17:22] | Reagovat
Sehr geehrte Frau (oder Herr?) Güneshan,

habe soeben Ihre Anfrage zur Familienforschung gefunden und möchte Ihnen folgenden Rat geben (in der Annahme, Sie leben in Tschechien?):
Besuchen Sie doch mal das Staatsarchiv in Litomerice,denn dort lagern die alten Kirchenbücher von Preßnitz-Prisecnice. Es gibt auch eine Internetadresse, da können Sie sich vorinformieren über Öffnungszeiten des Archivs, vorhandene Bücher usw. Man hilft Ihnen dort auch sehr freundlich beim Entziffern der in der in alter deutscher Schrift geschriebenen Namen und der weiteren Daten. Allerdings sollten Sie Grundkenntnisse der deutschen Schrift mitbringen, es ist sonst zu mühsam! Preßnitz selbst gibt es nicht mehr, auch keine Kirche, der Ort ist einem Trinkwasserstausee gewichen. Auch darüber findet man im Internet Informationen
Aber die Übersetzung Ihres Faniliennamens kommt mir merkwürdig vor, sind Sie sicher, daß er richtig übersetzt wurde? Ich war schon 2x im Archiv und habe selbst gesucht, kann die alte deutsche Schrift einigermaßen lesen. Auch kenne ich die meisten Preßnitzer Namen, sie wiederholen sich ständig, aber diesem oder einem ähnlich klingenden Namen bin ich nie begegnet, der wäre mir mit Sicherheit aufgefallen. Es gibt wenige "exotische" Namen, wohl bedingt durch die weiten Reisen der MusikerInnen, die Partner in fernen Ländern fanden, aber selten. Meist blieben diese Frauen dann auch im fernen Land, Griechenland zB. oder auch Rußland oder Türkei. Auch habe ich engen Kontakt mit den jetzt noch lebenden Preßnitzern hier in Deutschland und bin selbst eine von ihnen aus einer alten Preßnitzer Musikerfamilie (weitgereist, Balkan, Indien, Südamerika, Ägypten). Vielleicht könnten Sie noch einige Varianten des Namens nach dem Gehör anfertigen und aufschreiben, dann könnte ich Ihnen vielleicht weiter helfen.
Mit freundlichen Grüßen
Christine Rummer-Bentele
danke schön [harika güneshan 16.8.2006 22:00] | Reagovat
Sehr geehrte Frau Christine,


Vorallem möchte ich mich bei Ihnen bedanken für Ihre Mithilfe dass Sie
unsere Familieregistierung geforscht haben.

Mein Grossvater ist josef fehnl(fenil,femil)
Meine Grossmutter ist fani(fanny) mari smit sembe
Ihre Tochter sind marta fehnl(fenil,femil),emma fehnl(fenil,femil)
und ihre Pilot Sohn weiss ich nicht. Der Nachname aber ist Fehnl...

emma fehnl vorher im franz ischbandlenev Geiger gespielt aber wir
wissen
nicht ob sie im Konservatorium war...
emma fehnl hat zum zweiten Mal geheirateta aber ich weiss nicht wem.
Das
zweite Kind ist martl (marfl). Es gibt nur ein Photo wo es im
Mocker weipert fotografiert wurde

ich schreibe nur so weil ich Ihre Email adresse nicht habe.

Mit freundlichen Gruessen

Harika GUNESHAN harikahan_1@yahoo.com
traumstadt 1973 (johannes schaft ) [harika güneşhan 6.5.2007 13:36] | Reagovat
Dear Mrs or Mr ,
How can ı get DVD or VCD of the film ''Traum Stadt'' which was made by the director Johannes Schaft in 1973? I'm a movie fan so ı want to watch that movie.If you can help me, ı would be happy.
Best Regards...


harika güneşhan
Upresneni prispevku pani Binterove [Jaroslav Hrabanek 8.5.2007 08:02] | Reagovat
Puvodni Prisecnice se nachazele na tzv. Brembsiger (Kremsiger), kde byla v dobe Jana Lucemburskeho zalozena mincovna a kde se pravdepodobne razily Prazske Grose zvane Bremsinger, nikoliv Dramsiger. Stary Bremsiger a stopy po starem dolovani se dnes nachazi na prave strane silnice z Kadane do Vejprt (hned za krizivatkou do Krystofovych Hamru).
Pokud se zminy o Kasparu Sternberka tyce - narodil se v roce 1761 a zemrel v roce 1838. Jiz v roce 1836 vydal prvni dil sveho trisvazkoveho nastinu dejin ceskeho hornictvi pod nazvem " Umrisse einer Geschichte der böhmischen Bergwerke". V roce 1837 nasledovalo vydani druheho a v roce 1838 tretiho dilu.
K OBRÁZKU DOMU ČP.17 [ČERMÁKOVÁ LUDMILA 3.2.2009 13:18] | Reagovat
V TOMTO BARÁČKU BYDLELA I RODINA MRÁZKOVÁ A JÁ JAKO VNUČKA TAKÉ BYLO V PŘÍSEČNICI MOC KRÁSNĚ ŠKODA ŽE JSME SE MUSELI VYSTĚHOVAT.
pivovary [jaro Štofko 4.3.2010 10:02] | Reagovat
Zdravím Vás,
som rodák z Banskej Bystrice na Slovenskum ale bývam v súčasnosti v Jirkove. Zaujímam sa o historiu českých a slovenských pivovarov, som zberatelom pivných etikiet tácok a iného materialu týkajúceho sa pivovarov, mám na Vás velkú prosbu, nemáte nejaké články o pivovaroch v Přísečnici, boli tri - obecní piv. zruš.1928, piv.F.Aulick zruš. 1892, a piv. Riedl zruš. 1935, bol by som velmi povdačný za každú spomienku
dakujem vopred Jaro Štofko
Přísečnice [Jaroslava Vlasáková 22.5.2010 14:09] | Reagovat
Prosím o příspěvek,kdo jste znal rodinu Vlasákovou,která bydlela v Přísečnici v letech 1963-1972.Moc děkuji
Re: Přísečnice [Anna Šimková 8.7.2010 21:08] | Reagovat
ahoj jaruš už nekolik let na tebe nemám kontakt.moc ráda bych té vidéla,prosím tě určitě zavolej - 603981227. tvoje sestra anna
Re: Re: Přísečnice [Jaroslava Vlasáková 11.7.2010 23:34] | Reagovat
Ahoj Anno.Moc mě potěšila odezva.Nemám žádný telefon ,ale mohu fungovat přes skype nebo bránu sms.Nemám kontakt na nikoho.Vše se u mně zcela změnilo.Nemám kontakt ani na Růžu. Ráda bych vás viděla.Mám právě dovolenou.
Re: Re: Re: Přísečnice [Anna Šimková 13.7.2010 11:44] | Reagovat
Ahoj Jarčo, mám radost, že jsi se ozvala. Ráda bych Tě viděla, mohla by jsi přijet k nám. Se skypem neumim zacházet, musíš mi odněkud zavolat na můj telefon, ať se domluvíme. Měj se fajn a ozvi se
Mnohokrat pozdravuji Annu a Jaroslavu Vlasakovi [František Vlasak 9.12.2010 22:28] | Reagovat
Jsem velice rád že jsem našel kontakt na mé sourozence po tolika letech,na Přísečnici nemohu také zapomenout a neustále si pročítám knížky o tomto kraji.Velmi rád bych navázal kontakt prostřednictvím internetu - MOJE ADRESY - vlasak59@seznam.cz nebo fwlasak@gmail.com
Re: Mnohokrat pozdravuji Annu a Jaroslavu Vlasakovi [Vitězslav Holcman 3.4.2013 17:33] | Reagovat
Františku, moc rád bych Ti napsal,ale Tvá cílová schránka na seznamu je plná.
Mlynář Dittrich z Přísešnice [Jaroslav Zezulčík 2.1.2012 17:42] | Reagovat
Dobrého dne přeji,

v Přísešnici se kolem roku 1684 narodil Leopold Bernard Dittrich (zemřel na zámku v Kuníně 27.9.1754), hejtman kunínského panství za knížat z Liechtensteinu a hrabat z Harrachu. Za něj byl postaven slavným J. L. von Hildebrandtem barokní zámek v Kuníně (jeho jedná zámecká stavba u nás). Prosmím, nemáte o této rodině povědomí ? Jeho otec Gabriel byl mlynářem, matka Susanna zemřela u syna na zámku v Kuníně 3.5.1741. Matriky města jsou velice torzovité, jistý přehled jsem si z nich udělal, nicméně budu rád za každou informaci o této rodině. Děkuji. Jaroslav zezulčík, kastelán zámku KunínZ
Mlynář Dittrich z Přísečnice [Jaroslav Zezulčík 8.1.2012 12:30] | Reagovat
Gabriel Dittrich, mlynář v Přísečnici, † . . patrně mezi 1717 – 1726 ……, x Susanna *. . 1654 ……, † 3.5.1741 Kunín

Děti:
1. Dítě *. . před 1688 ……, † 8.8.1693 Přísečnice 2. Dítě *. . před 1688 ……, † 9.12.1697 Přísečnice 3. Leopold Bernard Dittrich *23.1.1687 Přísečnice, † 27.9.1754 Kunín, správce – zámek, x . . kolem 1718 ……, Maria Anna *. . 1693 ……, † 23.2.1735 Kunín
4. Maria Susanna *29.3.1688 Přísečnice, † 11.10.1702 Přísečnice
5. Anna Rosina *5.4.1691 Přísečnice, † 21.7.1706 Přísečnice
6. Johann Adalbert *3.11.1694 Přísečnice, † 13.11.1711 Přísečnice
7. Maria Barbara *5.12.1698 Přísečnice
demeterova rodina [andrea demeterova 27.5.2013 11:57] | Reagovat
Dobry den chtela jsem se zeptat jesli ma nekdo stare foto prisecnice muj otec a cela jeho rodina tam bydleli jmenuji se demeterovi byla bych moc rada kdyby o nic nekdo neco vedel mockrat dekuji s pozdravem demeterova andrea
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 19 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist