Radnice (Redenitz) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Radnice, německy Redenitz, ležela při Donínském potoku, nazývaném někdy také Radnický, Brodecký i Litoltovský, protože pramenil 0.6 km SSV od Litoltova. Od Kadaně byla Radnice vzdálena 6,5 km na JZ a její nadmořská výška byla 505 m. Katastr Radnice v roce 1930 měřil 361 ha. Bylo to nejvýznamnější místo Litoltovských vrchů, speciální části Doupovských hor, táhnoucích se od Ohře až po Liboc. Obci dominoval rokokový kostel svatého Jakuba Většího, stojící s farou a několika domy na návrší nad vsí. Dříve zde stával starý kostel, který podle Frinda vznikl někdy v letech 1261 - 1384 a byl filiálním k faře v Okounové. Vlastního faráře dostal až v roce 1758. Hrabě Thun dal tento kostel v letech 1766 - 1767 zcela přestavět a v roce 1781 vyzdobit nástropními freskami, které provedl F. Maier. Z uměleckých památek byl ve vsi ještě poblíž pošty smírčí kříž s vrypem meče. Název vsi je slovanského původu, odvozený zejména Raden.

V písemných pramenech se Radnice objevuje brzy - roku 1295 je zde uváděn Peregrinus de Rednicz. Ve 14. století již Radnice prokazatelně patřila k panství Egerberk, jehož držitelé podávali opakovaně kněze do radnického kostela. Vesnice je také uvedena v soupisech majetku panství z let 1443 a 1460.

Berní rula uvádí Radnici roku 1654 již u panství Klášterec, což je pochopitelné vzhledem k pobělohorským událostem. Tehdy tam žili 4 sedláci, 8 chalupníků, z nichž 1 také šenkoval a 5 poddaných na obci - jeden z nich byl kovářem. Charakteristika obce zněla: „Tato ves na stavení nehrubě dobrá, rolí špatné žitné, luk pro potřebu, živnost jich z dříví dělání a k hutěm dodávání, též i z dobytkův". Z toho je jasné, co poskytovalo zdejším obyvatelům hlavní obživu.

Za 133 let tam podle Schallera bylo již 35 domů a za dalších 59 let přibyly podle Sommera tři domy a žilo tam 205 obyvatel. Sommer uvádí v Radnici již také mlýn a hospodu.

Roku 1850 se Radnice stala obcí s osadami Hůrka, Jindřichova a Ostré. Do její trojtřídní školy chodily dětí také z Donína, Hůrky, Jindřichova, Malé Lesné, Ostrého a Pastvin. Nejbližší železniční stanice byla v Želině, vzdálené 7.5 km nebo v Klášterci, do kterého to bylo přibližně 9 km.

Podle adresáře z roku 1914 bylo v Radnici 7 větších usedlostí, mlýn, sýrárna, 2 hostince, 2 obchody, trafika, raiffeisenka a pracovali tam všichni potřební řemeslníci. Byla zde v provozu tzv. dopravní pošta, kdy vůz odjížděl do Kadaně ráno v 8:15 a zpět se vracel ve 13:00. Za osobu se platilo 4 koruny. Elektřina byla do Radnice zavedena k 1. 1. 1920.

V roce 1930 žilo v Radnici 8 Čechů. K nucenému vysídlení německého obyvatelstva došlo v roce 1945, k vysídlení Radnice v souvislosti se zřízením VVP došlo k 15.5. 1954.

Vloženo: 15.4.2005