Řednice (Rednitz) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Řednice ležela na SV úbočí vrchu Hradiště, v bočním údolí horního toku Liboce, v nadmořské výšce 655 m. Od Doupova byla vzdálena 2.5 km na JV a její katastr měřil 732 ha. Středem vsi protékal Řednický potok, vlévající se zhruba 1 km na SV od vsi do Liboce. Před návsí byl na něm jez a potok také napájel odbočující strouhou návesní rybník. Opodál stála v parčíku kaple svaté Anny z roku 1785. Střechu měla krytou šindelem a ve věži dva zvony - ten menší byl umíráček. V parčíku před kaplí byl pomník padlých v 1. světové válce. Na druhé straně rybníka stála škola a obecní kovárna.

Počátky Řednice jsou svázány s premonstráckým klášterem v Teplé, který sem povolal německé osadníky z okolí Norimberka. První zpráva o Řednici však bývá většinou uváděna až k roku 1546 - Rednicze - a již tehdy patřila k panství Doupov. Roku 1654 zde žilo 21 sedláků, z nichž jeden podle Berní ruly „formani s obilím sem tam" a 4 chalupníci. Jeden z nich byl šindelářem, druhý tesařem a třetí měl kromě hospodářství i hospodu. Stavení zde byla dobrá a obyvatelé kromě zemědělství a chovu dobytka také „dříví od vrchnosti kupují a šindel na prodej dělají, též z přízí se živějí".

Podle Sommera bylo v polovině 19. století v Řednici 61 domů se 319 obyvateli, hospoda a čtvrt hodiny na SSV od vsi na Liboci mlýn, zvaný později Kreuzrův.

V roce 1850 se Řednice stala obcí. Zdá se, že od třicetileté války do poloviny 19. století zde život probíhal skromně a velmi klidně - nasvědčují tomu všechny zápisy i vzpomínky pamětníků. Jedině vítr zde napáchal občas větší škody.

Škola byla v Řednici od roku 1829, roku 1932 byla otevřena druhá třída. Předtím chodily děli do školy v Doupově. Vodovod byl zřízen roku 1908, jediné dva statky měly svůj vlastní vodovod již od 18. století, daroval jim jej tehdejší majitel panství Lützow. Byl to dům rychtáře č. p. 18 a tzv. Donnerův dům č. p. 20. Rodina Donnerů, známá v celém okolí, patřila údajně k potomkům prvních obyvatel vesnice, kdysi byl jeden z Donnerů dosazeným rychtářem pro Řednici, Prachomety a Trmovou.

Elektřina byla do vsi zavedena roku 1921. V roce 1927 zde byla otevřena parní mlékárna a obec byla připojena na telefonní síť.

Kostel v Řednici, zasvěcený svaté Anně a postavený roku 1785, patřil k faře v Doupově, kde také pohřbívali Ředničtí své mrtvé. K Doupovu patřila Řednice také poštou i železniční stanicí.

Za 1. republiky zde žilo 26 sedláků s polnostmi do 30 ha. 30 hospodářství mělo 5 - 12 ha a několik domkářů pracovalo jako námezdní dělníci. Byly zde 3 hostince - jeden s tanečním sálem, 2 řeznictví, 2 obchody s potravinami a pracovalo tu 7 řemeslníků, potřebných pro zajištění chodu života obce.

Společenský život byl také dost pestrý, kromě spolku dobrovolných hasičů, který byl na Doupovsku ve všech větších obcích, byl v Řednici i kulturní spolek, pěvecký a hudební spolek a 7 dalších. Zřídili si zde i sportovní hřiště, navazující na parčík u kostela.

Po roce 1945 došlo k nucenému vysídlení německého obyvatelstva, vysídlení Řednice v souvislosti se zřízením VVP proběhlo ve 2. etapě k 31.8. 1953.

Vloženo: 15.4.2005