Stráž (Tschoschl) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Stráž, dříve Tschoschl, ležela 9,6 km SZ od Chomutova, v nadmořské výšce 725 m. Katastr obce měl 1388 ha. Stráž měla vždy dostatek vody, protože kromě tří potoků zde bylo také hodně studní. Osada měla původně dvě jména - Čáslav, znamenající Čáslavův dvůr a Stráž. Tento druhý název označoval místo, odkud se v případě nebezpečí dávala ohněm výstražná znamení. Německý název byl odvozen z poněmčeného názvu Čáslav.

První písemná zpráva o existenci Stráže je z roku 1228. Další pak z roku 1281, kdy Tschoschl se statkem Křimov a dalšími vesnicemi připadl řádu německých rytířů v Chomutově. V dalších staletích se o Stráži vyskytují jen nepatrné zmínky, vždy v souvislosti s chomutovským panstvím. Například v urbáři z let 1560 až 1563 jsou ve Stráži uváděny horní a dolní mlýn a 20 usedlých, vlastnících dům s pozemky a platících daně. Celkem to mohlo být 5 - 6 x více osob. Ve Stráži byla svobodná rychta, zmiňovaná v letech 1588 - 1612. Další zpráva z roku 1563 hovoří o pstruzím potoce ve Stráži a krčmě, která měla povinnost odebírat pivo z Chomutova.

Když roku 1594 Jiří Popel z Lobkovic, majitel chomutovského panství, ke kterému Stráž stále ještě patřila, upadl u císaře v nemilost a vše mu bylo zabaveno, byla Stráž s ostatním majetkem spravována několik let královskými úředníky. Teprve roku 1605 ji koupilo s dalšími vesnicemi město Chomutov, které se právě samo vykoupilo a stalo se královským městem. Tehdy bylo ve Stráži 22 poddaných.

Chomutov připojil Stráž ke svému statku Krásná Lípa a odtud byla ves spravována až do roku 1850. Podle Schallera bylo ve Stráži v roce 1784 29 domů. Jednotřídní škola zde byla od roku 1875, předtím chodily děti do školy v Křimově, kde byla škola již od 16. století.

Při silnici ze Stráže do Křimova, asi 800 m od křimovského nádraží, vytváří Křimovský potok rybník, jehož voda poháněla mlýn a pilu, kde se vyráběly šindele. Později se mlýn změnil na hájovnu, jejíž budova stojí dodnes, i když už není obydlena.

Obyvatelé Stráže se živili hlavně chovem dobytka a zemědělstvím. Vzhledem k nadmořské výšce se však pěstovaly jen brambory, trochu také oves, žito, turín, vikev a červený jetel. Část ženského obyvatelstva si přivydělávala paličkováním krajek a korálkovými výšivkami. Koncem 19. století byli ve Stráži 4 obchodníci s dřevem, 4 tesaři, 2 zedníci, 3 ševci, 3 hostince, kramář a krejčí. Farou i poštou patřila Stráž ke Křimovu. Na návsi stála novodobá kaplička. Když se roku 1850 obce osamostatnily, stala se i Stráž obcí. O sto let později byla připojena ke Křimovu. Postupně odsud i těch několik málo nových obyvatel odešlo a Stráž pro vysídlení v 1. polovině 80. let zanikla.

Vloženo: 15.4.2005