PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Tocov (Totzau) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Tocov ležel 6.5 km SZ od Doupova v údolní proláklině, v nadmořské výšce 590 m. Jeho středem protékal Petrovský potok, nazývaný dříve Totzauer Bach. Pramení na V okraji bývalého Tocova. Zemědělské usedlosti se táhly dlouze po obou stranách silnice, vedoucí ze Žďáru. Údajně to byla nejkrásněji položená vesnice Doupovska. Není ale jasné, od kdy existovala. Jako první zpráva o „Toczan" bývá uváděna roku 1369. Podle Frinda však kostel v Tocově stál již roku 1261 a roku 1384 je zde již doložena fara. Také druhý údaj zpochybňuje rok 1369, protože podle Stoklöwa vlastnil zde již roku 1234 statek ženský klášter v Doksanech. V každém případě patřil Tocov k nejstarším vesnicím Doupovska. Jeho název je slovanského původu a znamenal Točcův dvůr. V roce 1930 měřil katastr Tocova 1022 ha.

Roku 1545 je Tocov spolu s Petrovem uváděn u panství Hauenštein, patřícího Šlikům. O rok později se již objevuje Tocov v kupní smlouvě hraběte z Leisneku a jeho dcery Brigity a roku 1563 ve výčtu majetku panství Doupov: „...mil Dorfen ottersdorff, Toczau..."

Na místě původního kostela byl roku 1571 postaven renesanční kostel Navštívení Panny Marie, prodloužený roku 1833.

S panstvím Doupov sdílel Tocov osudy až do roku 1850, kdy se stal samostatnou obcí.

Berní rula uvádí roku 1654 v „Točově" 15 sedláků, z nichž 1 má „mlejn na 1 kolo", ale dvůr pustý, 1 sedlák šenkuje a ještě jedna selská usedlost je pustá. Dále zde tehdy žilo 16 chalupníků, z nichž 5 bylo současně řemeslníky - řezník, kovář, 2 tkalci, havíř a 1 měl také mlýn. Byla to tedy bohatá vesnice, což potvrzuje i závěrečná hodnocení Berní ruly: „Tato ves na stavení dobrá, rolí při ní žitný, luk s potřebu... dobytkem stojí, prkna a šindel dělají a na prodej vozí, spátkem zase obilí přivážejí a prodávají".

Bohatství Tocova potvrdila také taxace panství z roku 1705, ve které byl Tocov označen za nejbohatší vesnici panství.

Původně katolický kostel měl za reformace protestantské kazatele. Pak se stal znovu katolickým, zpočátku ale jen filiálním k Doupovu. Teprve Sommer uvádí v Tocově opět faru, školu pod patronací vrchnosti, panskou hospodu a 2 mlýny.

K Tocovu odedávna patřily samoty Třídomí (2 km VJV od obce u silnice Žďár - Tocov). Čertův mlýn Teufelsmühle - 2,4 km S na Korunním potoce, ve 30. letech již neobydlený) a Kottershof (JV od Tocova). Ve středověku zde zřejmě stála ves, uváděna roku 1546 u panství Doupov jako Chottersdorf. Zanikla začátkem 17. století a na jejím místě byl později postaven dvůr Kottershof a několik roztroušených domků. Dvůr byl součástí Tocova a víska, mající v roce 1930 devatenáct obyvatel, součástí Tunkova. Děti odtamtud však chodily do školy v Tocově, přestože do Tunkova vedla úzká, ale strmá silnička.

Mezi Tocovem a samotou Třídomí stála kaple Nejsvětější Trojice z 19. století, ke které se každým rokem na svátek Nejsvětější Trojice konalo procesí od kostela v Tocově. Z Třídomí vedla cesta dále ke Kulichově rozhledně - více o ní u Heřmanova.

Podle J. Hossnera byl asi 5 minut od obce směrem k Petrovu pramen kyselky (pily Albína Glasera), odtékající do potoka.

Podle Adresáře z roku 1914 byla v Tocově fara, pošta, dvoutřídní škola, spořitelna pro Tocov a okolí, 11 větších usedlostí, 2 mlýny s katrem, 2 trafiky, 5 hostinců a pracovalo zde 6 zedníků, 1 pokrývač, 3 tesaři a další řemeslníci, potřební pro zajištění života v obci. Ve vsi byly také 2 porodní báby. Podle adresáře z roku 1924 zde pracovala již jen 1 porodní bába a ve vsi bylo celkem 58 zemědělců.

V roce 1936 zde žil 1 Čech a k vysídlení Tocova v souvislosti se zřízením VVP došlo hned v první etapě, tj. k 15. 6. 1953, když již v roce 1945 bylo německé obyvatelstvo nuceně vysídleno.

Vloženo: 15.4.2005



Komentáře a upřesňující informace


smutne [Michal 14.1.2009 09:31] | Reagovat
vyhnani Nemcu bylo velkou chybou,na ktery doplatili vsichni,Nemci,Cesi,ale hlavne sudety.
p
tocov [lukas 11.6.2009 21:21] | Reagovat
prosili by sme informace co se týče tocova chteli by chom vedet kolik bylo vystahovaných ľudí a kolik ich padlo konkretne sme sa dopoculi o popravených občanoch tocova. kde byly uidajne zavrazdení na zdejším hrbitove.Sme teda zvedavý ci bol ten cintorín objavený alebo nie. udajne sme sa zo starych clankov novin dozvedeli ze by to malo byt asi 14 alebo 21 ludí.náš otec sluzil ako vojak teda cviciste tocov ale zial otec ziadny cintorin nenasiel bol tam na vojne v roku 1976. udajna rozloha by mala byt 30 350 hektarov. na dalej by sme boli zvedavy kolko bolo zrusenych dedín a obcí. Vašu odpoved nám možete napísat na adresu: lukes888@azet.sk vopred vám velmi dakujeme. s pozdravom lukáš
Re: tocov [Také jsem žil na Doupově. 14.6.2009 11:15] | Reagovat
Stačí zadat do vyhledavače Města obce a osady zaniklé a pak klepnout na okres K. Vary. Je to krásný kus země, krutě poznamenaný totalitou. Vyplnilo se proroctví jakési jasnovidkyně z třicátých let. Viděla tento kraj plný smutku, uniforem a odchodu lidí. Hezký den.
Re: Re: tocov [Sojka Petr 17.11.2010 13:40] | Reagovat
Taky jsem žil v Doupově. Je možné se spoji? Petr
tocov [Josef Jiroušek 16.6.2010 09:34] | Reagovat
Obraz vysídlení trochu upravuje toto svědectví:
masakr Totzau http://www.kaaden-duppau.de/totzau_masakker.htm
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 53 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist