Vrchnice (Würgnitz) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Vrchnice ležela na pravém břehu Lužického potoka, 4,2 km VV od Kadaně, v nadmořské výšce 285 m. Proti ní ležely na levém břehu Přezetice. Okolní krajina bylo ploché údolí s velmi úrodnou půdou, proto se zdejší obyvatelé věnovali téměř výhradně zemědělství. Katastr osady měřil 210 ha.

Údolí Lužického potoka bylo osídleno téměř nepřetržitě od konce 6. tisíciletí před n. 1., jak o tom svědčí četné nálezy z různých období. První písemná zpráva o Vrchnici je však až z roku 1536, i když je jisté, že Vrchnice existovala již dříve.

Název vesnice byl odvozen z přídavného jména vrchní (horní, znamená ves). V pozemkové knize Tušimic je roku 1573 uvedena Wurgnicz a v pozemkové knize Vrchnice je roku 1595 Würchnütz. U Schallera je roku 1787 Wirgnitz uvedena u statku Milžany. Měla tehdy 13 domů. Německý úřední název byl Würgnitz.

Vrchnice měla obdélnou náves s barokním sloupem. Spodní okraj návsi tvořila ohradní zeď velkostatku s velkou barokní branou a kaplí. Obytná budova ve dvoře byla patrová a pocházela z poloviny 18. století. Osudy Vrchnice byly, pokud zprávy sahají, spojeny s královským městem Kadaní. Byla součástí městského statku Milžany. Dvakrát však Kadaň Vrchnici ztratila - roku 1547 jako trest za účast v protihabsburském odboji a podruhé roku 1621 po Bílé hoře.

První zpráva o zdejším pivovaru je z roku 1609. Po 30leté válce na tom nebyla Vrchnice nijak špatně. Žili tam 4 sedláci a 8 chalupníků, grunty měli dobré a poměrné dost dobytka. Roku 1685 vznikl samostatný šosovní statek Vrchnice, ale již 10 let nato byly 4 selské grunty znovu odděleny a začleněny zpět do statku Milžany. Šosovní dvůr Vrchnice (tzn. dvůr, podléhající šosu, městské dani) byl utvořen ze 2 selských a 6 chalupnických gruntů.

Od roku 1850 byla Vrchnice samostatnou obcí, ale již roku 1869 je uváděna jako osada obce Prahly. V roce 1960 byla spolu s nimi uváděna jako osada obce Prahly. V roce 1960 byla spolu s nimi začleněna do obce Tušimice a začátkem 70. let zanikla pro postupující důlní činnost. Byla to jedna z mála vesnic našeho okresu, kde koncem minulého století žilo více Čechů (96) než Němců (27). Roku 1921 však bylo ze 79 obyvatel Vrchnice již jen 13 Čechů. Farou patřila tehdy k Tušimicím, lékaře měla v Čachovicích a četnickou stanici v Prunéřově.

Před zánikem vesnice byl cyrilometodějský smírčí kříž ze 16. století převezen do Strupčic na bývalý hřbitov severně od kostela svatého Václava a pozdně gotická Boží muka rovněž do Strupčic pod kostel na rozcestí silnice z Malého Března do Všestud.

Vloženo: 15.4.2005