PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Vysočany (Wissotschan) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Vysočany ležely 11 km JV od Chomutova, v nadmořské výšce 301 m. Jejich katastr měřil 495 ha. Vesnice ležela původně nad údolím, takže o něco výše a z této polohy byl odvozen i její název. Dříve jimi procházela stará říšská silnice z Prahy do Lipska a hospoda č. p. 12, majetek oseckého kláštera, bývala kdysi jednou z největších a nejoblíbenějších zastávek povozníků na této cestě.

Území Vysočan bylo osídleno již v pravěku, což dokládají archeologické nálezy. První písemná zpráva o vesnici je však až z roku 1209. Spolu s dalšími vesnicemi tvořily statek Škrle, patřící cisterciáckému klášteru v Oseku. Statek ležel při jižním okraji klášterního majetku, tvořeného statky Vtelno, Bylany, Hošnice a Škrle, ke které patřily také Lažany, Vysočany a Zálezly. Roku 1341 byl v obci postaven kostel, který se později stal hřbitovním.

Když husité roku 1421 klášter v Oseku zpustošili, propůjčil císař roku 1436 osecký statek Škrle i s Vysočany Hanuši Honingerovi. Při stavovském povstání byla Škrle jako církevní majetek zabavena a prodána opět včetně Vysočan Bohuslavu z Michalovic, pánu na Ervěnicích a Novém Sedle. Po Bílé hoře byl ale Michalovec odsouzen k smrti, majetek mu byl zabaven a statek Škrle s příslušnými vesnicemi byl roku 1626 vrácen oseckému klášteru, jehož součástí dlouho zůstal.

Během 30leté války bylo celé toto území zpustošeno. Berní rula roku 1654 uvádí ve Vysočanech 12 sedláků, 3 chalupníky a 1 sedláka, který nepatřil jako ostatní ke statku Škrle, ale ke statku Velemyšleves. Některé statky byly sice označeny jako pusté, ale pole měly oseté. To dokazovalo, jak pečlivě se řád o svá území staral. A nejen po hospodářské stránce. Zval také vynikající stavitele, sochaře a malíře. Jedním z nich byl i Octaviano Broggio, který přišel do Vysočan roku 1728 a pracoval zde plných 10 let. Postavil zde barokní kostel svatého Václava, barokní faru a přestavěl i starý hřbitovní kostel. Spolupracoval se sochařem Františkem Antonínem Kuenem, který byl autorem sochy svatého Jana Nepomuckého, osazené roku 1713 u zdejšího rybníka. Jeho žák, Edmund Jan Richter, zhotovil roku 1729 plastiku svatého Václava pro vysočanskou náves a později sochy pro kostel svatého Václava.

Schaller roku 1787 uvádí ve Vysočanech 37 domů, z toho 1 statek stále u Velemyšlevsi. Škola zde vznikla někdy v 17. století, protože roku 1685 je již ve Vysočanech uváděn učitel. Do zdejší školy chodily také děti ze Škrle, Lažan, Záležel a do roku 1818 z Voděrad. Roku 1859 byla postavena nová školní budova.

Půda zde byla velmi úrodná a poskytovala dobré výnosy všech polních plodin i ovoce. Zvláště ceněny byly zdejší třešně a meruňky.

V roce 1813 byly do Vysočan přiváženy transporty raněných a ranění, kteří potřebovali hospitalizaci, byli odtud převáženi do hlavního vojenského špitálu v Chomutově. Roku 1866 se zde zase utábořily vracející se oddíly pruské armády, vojáci ale přinesli do vesnice choleru, na kterou zemřelo 38 obyvatel. Vysočanům se nevyhnuly ani přírodní katastrofy - krupobití, průtrže mračen a sucha.

Roku 1850 se Vysočany staly samostatnou obcí a od 1. 1. 1887 byly přeřazeny z okresu Chomutov do okresu Žatec. Roku 1883 bylo zavedeno osvětlení obce. Na konci 19. století bylo ve Vysočanech pekařství, 2 řeznictví. 2 hostince, 2 obchody s ovocem, 2 s potravinami, kovárna, krejčí, 3 zedníci, 2 ševci, 2 stolaři a 2 tesaři. Byl zde také podnik se stavebním nářadím.

V roce 1921 zde žilo 6 Čechů, ostatní obyvatelé byli německé národnosti. Po jejich odsunu se počet obyvatel značně snížil. Při územní reorganizaci v roce 1960 byly Vysočany přeřazeny zpět do okresu Chomutov.

V roce 1964 byl hřbitovní kostel svatého Martina zbořen a do kostela svatého Václava, který již nesloužil církevním účelům, byly v roce 1966 přeneseny plastiky z území Nechranické vodní nádrže. Postupně sem byly přenášeny i plastiky z těžební oblasti. Ukázalo se však, že zde nejsou bezpečné a proto byly v polovině 70. let instalovány na místa, kde by byla zaručena jejich ochrana - např. do obce Strupčice.

V 70. letech se také začaly provádět ve Vysočanské rokli přípravy na vybudování složiště popílku z elektrárny Tušimice II. Domy vesnice byly postupně bourány a nad složištěm zůstal stát jen kostel svatého Václava a fara. K 1. 1. 1980 vesnice zanikla. O dalším využití památkově chráněného kostela se dlouze diskutovalo a ten zatím i s farou postupně chátral. Obrat nastal až v roce 1992, kdy obecní úřad v Hrušovanech začal shromažďovat finanční prostředky na záchranu těchto památek. Nakonec vše dobře dopadlo a kostel je již zachráněn, renovace fary se dokončuje a v roce 1995 zde vyrostlo nové krematorium. Také již začala rekultivace složiště popílku.

Vloženo: 15.4.2005



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 47 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist