PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Zásada (Sosau) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Zásada ležela na úpatí Krušných hor, 6,5 km ZJZ od Chomutova mezi Ahníkovem a Málkovem, v nadmořské výšce kolem 370 m. Měla rozlohu 151 ha a obcí protékal potok Hutná, dříve Saubach. Měla mírné klima, zvláště vhodné pro zemědělství a ovocnářství. Ovoce se odsud vyváželo v 19. století daleko do Německa a také do Ruska. Rovněž chov dobytka tu byl úspěšný.

Název obce je německého původu, český název se objevil až roku 1490. První známá zmínka o Zásadě je však z roku 1361 - Zazow. Úřední německý název byl Sosau.

Zásada měla charakter osady vzniklé na vymýcené lesní půdě a lze předpokládat, že se tak stalo ve 2. polovině 13. století, i když první písemná zmínka je až o 100 let později. Tehdy Zásada patřila spolu s několika dalšími vesnicemi klášteru Grünhain v Sasku. Ten ji roku 1405 přenechal Bedřichovi ze Šumburku. Po jeho sporu s králem získali hasištejnské panství - tedy i Zásadu - Lobkovicové. Roku 1490 došlo k dělení lobkovického panství a Mikuláš III. získal tehdy Málkov. Račice a polovinu Zásady a Naší. Druhou polovinu obou vesnic dostal kromě jiného Bohuslav z Lobkovic, známý český humanista. Mikuláš IV však svoji část Zásady roku 1527 prodal kadaňskému měšťanu Worschovi, uváděnému někdy jako Dorsch. Pak se zde majitelé rychle střídali - Vidpachové, Veitmilové, Šmohařové.

Zásada byla rozdělena až do začátku 17. století. Jedna její část patřila k panství Prunéřov, druhá ke Kralupům. Roku 1615 koupil Linhart Štampach ze Štampachu celou Zásadu a od té doby sdílela osudy ahníkovského panství. Po Bílé hoře Štampachové majetek ztratili jako trest za svoji účast na stavovském povstání a jejich i jiný majetek koupil roku 1623 Jaroslav Bořita z Martinic.

Po třicetileté válce, která postihla krutě i Zásadu, zde žili jen 2 sedláci, 11 chalupníků a 1 tzv. na obci. Býval zde i mlýn. Roku 1794 měla Zásada již 19 domů, 94 obyvatel a mlýn. Vesnice byla tehdy rozložena po obou stranách potoka, uprostřed stála kaple z roku 1782, která se nedochovala. Zástavba se soustřeďovala hlavně na severním konci vsi, kde byly také na východ od potoka dva největší statky. Bývaly tu i 2 rybníky. Do zániku vesnice se však zachoval jen ten na návsi.

Původní rozdělení Zásady na dvě části přetrvalo po stránce duchovní správy i po spojení obou částí vesnice. Až do 19. století byla jedna část vesnice přidělena ke kostelu v Krbicích, druhá část ke kostelu v Račicích. Toto dělení se vztahovalo i na školu, což bylo pro děti zvláště v zimě hodně obtížné. Teprve roku 1824 byla celá Zásada přičleněna ke škole v Krbicích a roku 1835 byla pravá strana Zásady přidělena ke kostelu v Kralupech, kam patřil i filiální kostel v Krbicích. Roku 1871 byla otevřena v Zásadě vlastní škola, která se o 2 roky později změnila na dvojtřídku a roku 1875 byla postavena nová školní budova.

Roku 1895 je sice v Zásadě uváděno ložisko hnědého uhlí, dolování však zde neprobíhalo, jen v blízkém okolí. I tak ale ovlivnilo charakter vsi, která byla až do konce 19. století výhradně zemědělská. Pak se však radikálně změnila - zemědělské usedlosti ustupovaly rodinným domkům, které nakonec ve vsi převládly a prodloužily Zásadu až těsně k Málkovu.

Po skončení poddanské éry byla Zásada od roku 1850 do roku 1881 osadou obce Grün, dnešní Zelené, pak až do roku 1960 samostatnou obcí, potom částí obce Málkov.

Po skončení 2. světové války bylo německé obyvatelstvo - až na 2 rodiny - odsunuto a do Zásady přišli noví obyvatelé, většinou z Kladenska. Ti si našli práci v okolních dolech a jen menší část nových obyvatel pracovala v zemědělství.

Zásada ležela v plánovaném dolovém poli lomu Merkur, proto bylo rozhodnuto o jejím zrušení k 1. 7. 1985. V předstihu před tímto datem byly kamenné plastiky ze Zásady přemístěny do katastru Blahuňova a Strupčic.

Krátce před zánikem v Zásadě stále ještě fungovala škola, kam chodily děti nejen ze Zásady, ale i z Málkova, Zelené a Ahníkova. Byla tu i mateřská škola. Vcelku ves působila do posledních dnů úpravným dojmem.

Vloženo: 15.4.2005



Komentáře a upřesňující informace


PODEKOVANI [AJA z Ahnikova 8.12.2008 23:02] | Reagovat
Dekuji vsem, kteri se na techto strankach podileji a prispivaji svymi vzpominkami; dekuji za fotku skoly,
v niz muj tata delal reditele-za skolou byla zahrada
a hned za ni nas barak. Skoda, mym detem uz jsem
nestihla ukazat ani barak ani MOJE vesnicky a okoli.
Re: PODEKOVANI [pokornah 5.8.2011 11:34] | Reagovat
prosím paní AJA: mohla byste mně kontaktovat na mail, v Zásadě žila teta mého manžela, trávil u ní dětství, bohužel, jak to tak už bývá, kontakty jsou ztracené, náhodou jsem objevila tyto stránky, tak mě napadlo, když byla Zásada tak malá obec, že byste mohla jméno znát, případně poradit. Děkuji
Re: Re: PODEKOVANI [Miroslav Burkaa 26.7.2014 23:20] | Reagovat
Možna tetu znam i ja vyrustal jsem v ahnikove a do skoly jsem chodil tez v Zasade jsem rocnik nar 1956
Re: Re: Re: PODEKOVANI [pokornah 28.7.2014 10:08] | Reagovat
Přeji dobrý den, no zkusím to, přesto, že manžel si v podstatě nepamatuje nic :-) Jmenuje se Jaroslav Grega, ročník 1949 a asi jako 12ti letý jezdil na prázdniny k tetě, která možná jmenovala také Gregová (pocházela asi ze Slovenska) jejich domek (hospodářství) byl u nějakého rybníčku u silnice co se svažovala z mírného kopce. A to je všechno. Jestli si na něco povzpomínáte, nebo jestli máte i nějakou fotku, budu ráda, když se ozvete.
Děkuji
Helena Pokorná
Zasada [František IV. 8.10.2018 22:58] | Reagovat
Taky tam bydlela rodina Kneysova.
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 40 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist