PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Žďár (Saar) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Žďár ležel 4 km SSV od Doupova, v nadmořské výšce 480 m. Jeho katastr měřil 1088 ha. Protékal jím Žďárský potok, vlévající se za Žebletínem do Liboce. Kousek nad Žďárem poháněl dva mlýny -Hamerský a Vosí (Wespenmühle) a také vzdálenější pilu a výrobnu šindelů, stojící poblíž myslivny s hospodou. Ke Žďáru také patřily samoty Nový Dvůr (2.5 km na ZSZ) a Třídomí s č. p. 91 - 93 (4 km na ZSZ). Žďár byl po Doupovu nejvýznamnější obcí bývalého soudního okresu Doupov.

V 15. století, kdy byla země rozdělena do 14 krajů, byl Žďár začleněn do Žateckého kraje. Když se ale v roce 1751 tento kraj dále rozdělil, byl Žďár převeden do kraje Loketského.

I když se v německé regionální literatuře (např. Karell) uvádí, že i Žďár byl mezi lokalitami, které Milhost postoupil cisterciákům, nebude to s největší pravděpodobností pravda, v darovací listině z roku 1196 žádný název, připomínající Žďár uveden není. Podle pověsti založil zdejší kostel první doložený držitel Žďáru Stanizlaus de Zar, žijící zde v 90. letech 13. století. Německé verše, uvedené na dřevěné desce, která bývala na žďárském kostele, tuto pověst zpochybňují, protože říkají, že kostel byl postaven roku 1080 Stanislavem Žďárským ze Žďáru. Podle dalšího textu by deska měla pocházet z roku 1570, kdy pány Žďáru byli „Watzka und Anna Sahrcr". Václav a Anna tehdy Žďár skutečně vlastnili.

Poslední protestantský majitel z rodu Žďárských, Jan Václav, se zapojil do stavovského povstání a po prohrané bitvě na Bílé hoře o panství přišel, patřily k němu tehdy kromě Žďáru ještě vesnice Heřmanov, Hluboká, Maleš, Žebletín a části Olešky i Kozlova. Roku 1623 bylo panství prodáno katolickému příbuznému Janu Jiřímu Žďárskému ze Žďáru a na Kladně. Ten ale brzy zemřel a panství převzal jeho příbuzný, Jetřich Florián. Jan Václav odešel roku 1628 pro náboženství ze země, pak se však vrátil a byl nakonec omilostněn. Sám se toho však nedočkal, zemřel roku 1635. Jeho dcery převzaly majetek až po smrti Jetřicha Floriána a ihned vše roku 1653 prodaly Janu Karlovi Příchovskému z Příchovic. Roku 1662 se majitelem stal Jan Hertvík z Nosric-Rienecku, jehož první manželkou byla dcera Jetřicha Floriána ze Žďáru.

Zdejší tvrz byla kolem roku 1580 přebudována na renesanční zámek, zdobený sgrafity, s příkopy a padacím mostem. V 18. století za Antonína Jana z Nostic-Rienecku a pak znovu v 19. století, byl zámek opravován a částečně zbarokizován. Byly zasypány staré příkopy, zrušen most, snížena věž a založena zámecká zahrada. Roku 1714 byla v č. p. 8 zřízena škola.

Za dalšího z Nosticů byl roku 1770 starý kostel, zasvěcený Narození Panny Marie, zbořen a nově postaven. Deset let předtím byl zrušen hřbitov u kostela a založen nový na místě, kde byl až do zrušení obce. Roku 1769 tam byla postavena hřbitovní kaple. Při rušení starého hřbitova byly náhrobky Václava a Kateřiny ze Žďáru z konce 16. století přeneseny do nového kostela a zasazeny do jižní stěny chóru.

Schaller roku 1785 uvádí Žďár pod názvem Saar, Žacharž, Ždiar, Sars, Zara se zámkem přestavěným roku 1580 a vsí s 82 domy, ležící na stejnojmenném potoku. Vznik farního kostela Narození Panny Marie klade také do roku 1080. Sommer je roku 1847 již obšírnější. Podle něho měl tehdy Žďár již 100 domů a 606 obyvatel, z toho 7 židovských rodin. Kromě farního kostela s farou, školy, hřbitovní kaple, zámku s poplužním dvorem, uvádí ještě pivovar od roku 1623, palírnu kořalky, 2 hospody a stranou ležící další poplužní dvůr, tzv. Nový dvůr. Dále uvádí ovčín, myslivnu, Vosí mlýn, puškařskou dílnu a na pastvině 3 a v lese další 3 domy.

Roku 1804 prodali Nosticové panství baronu Arnoštu Fleissncrovi z Ostrovic, v jehož majetku zůstalo jen do roku 1863. Pak se majitelé střídali. To jim však patřily již jen statky a pozemky, obce byly od roku 1850 samostatnými právními jednotkami.

V 80. letech 19. století byla postavena nová školní budova. Na sklonku 19. století byl Žďár již velkou obcí s poštou {od roku 1872), pilou, třemi mlýny, trojtřídní školou a železniční stanicí Hluboká - Žďár.

V roce 1924 zde žilo 5 Čechů, 9 Židů a 1 cizinec - ostatní obyvatelé byli německé národnosti. Do roku 1930 počet Cechů vzrostl na 29 a to bylo důvodem, že zde byla roku 1927 otevřena 1 třída české školy.

Roku 1963 byl žďárský zámek značně poškozen požárem a z pochopitelných důvodů již nebyl opraven. K vysídlení nových obyvatel Žďáru došlo již 9 let před požárem.

Vloženo: 15.4.2005



Komentáře a upřesňující informace


Žďár [Vladimír Minařík 4.11.2005 16:43] | Reagovat
dnes zbytky základů a propadlé sklepy po zámku a základy několika dalších domů v sv. části v okolí býv. kostela
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
KOMENTAR NEBYL ULOZEN !!!
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 51 do následujícího políčka:

   


Processing time: 34 msec.
IP address = 44.222.104.206
desktop version