Žebletín (Sebeltitz) - Historie

Přispěl: Zdena Binterová

Žebletín ležel přibližně 4 km SV od Doupova, na soutoku Žďárského a Malešského potoka, v nadmořské výšce 390 m. Dříve stávaly jeho domy na SV úbočí Jánského vrchu, kde později měli obyvatelé Hluboké svá pole a místo nazývali „starý Žebletín". Katastr Žebletína měřil 149 ha.

Počátky Žebletína, sahají tak jako u dalších zdejších vesnic, opět k cisterciákům z Waldsassenu, které Milhost povolal roku 1193 na své mašťovské panství a roku 1196 jim písemně postoupil 15 slovanských vesnic, mezi nimi také Schebletici. Roku 1544 je Žebletín uváděn již u panství Žďár, u kterého zůstal až do roku 1850. Stopfkuchen uvádí: „Když Stanislav Žďárský vložil pro děti svého bratra Mikuláše, který zemřel roku 1544, právo vlastnické do Zemských desek, patřila k tomu tvrz a vesnice Žďár včetně církevního patronátu, celé vesnice Žebletín, Hluboká, Maleš a Heřmanov..."

Roku 1561 došlo ke sporu o Žebletín, protože A. Šlik, pán Vintířova, pronajal na úhradu svého dluhu Mikešovi z Hrobčic kromě jiných vesnic i Žebletín. Proti tomu protestovala Anna ze Žďáru tvrzením, že Žebletín odedávna patří ke Žďáru a k Vintířovu nikdy nepatřil.

Název je slovanského původu a T. Schutz se domníval, že původní podoba byla Zablatici, tj. ves lidí, usedlých za blátem, za močálem. Odtud Zäblätitz. Je to však málo pravděpodobné. A. Profous a Černý - Váňa vysvětlují název z osobního jména Žabata nebo Sebata.

Podle Berní ruly zde roku 1654 žilo 7 sedláků a 2 chalupníci a hodnocení vesnice nebylo příliš příznivé: „Ta ves na stavení špatná, rolí žitný, luk na mále, živnost jich z dobytka".

Přibližné 0,4 km JJV od vsi, ale již na katastru Obrovic, je pramen kyselky, dodnes využívaný. Popsán je u Obrovic, protože k nim patřil, ale dnes je označován jako žebletínská kyselka.

V roce 1785 měl Žebletín již 20 domů. Jejich počet se do roku 1847 nezměnil. Přibyl ale tzv. Fussmühle, mlýn s pilou, ležící na Liboci. 0.6 km JJZ od vsi.

Když se roku 1850 obce osamostatnily, stal se i Žebletín obcí, ale již roku 1868 byl osadou Žďáru. Docházelo tam však ke sporům, takže se roku 1874 zase od Žďáru oddělil a spolu s Malší a Hlubokou vytvořil samostatnou obec.

Podle Adresáře z roku 1914 bylo ve vsi 5 větších usedlostí, hostinec, trafika a z řemeslníků zde pracoval jen švec. Vše ostatní bylo ve Žďáru, u mlýna již ale nebyla pila, nýbrž pekárna. O 10 let později se počet usedlostí zvýšil o 4, služeb ale nepřibylo.

Ke druhému vysídlení Žebletína došlo k 31. 8. 1953. tj. ve druhé etapě. Poblíž kyselky jsou zbytky železničního mostu přes Žďárský potok a do prostoru proti budově kyselky byly uskladněny železné zátarasy svezené z Šumavy.

Vloženo: 15.4.2005