Bukovany (Buckwa) - Historie

Přispěl: Pavel Beran

Původní obec Bukovany se nacházela 6 km východně o Sokolova.

První zmínka o obci je doložena v roce 1304. Ve šlikovském urbáři z roku 1525 se objevují Bukovany spolu se statkem ležícím mezi nimi a sousedními Dvory nesoucím název Haselhof.

V obci byl pěstován chmel. O jeho zavedení se nejvíce zasloužil Andreas Heintzl. Pěstovala se zvláštní načervenalá odrůda chmele, kvalitou srovnatelná s chmelem žateckým. Dále probíhala klasická zemědělská činnost. Až do nástupu hornictví zde nebyl žádný průmysl, kromě výroby hliněných džbánků na minerální vodu.

V roce 1826 jsou uváděny v okolí obce čtyři uhelné doly. Objev uhlí znamenal v příštích sto padesáti letech pouze v oblasti lomů Gustav, Medard a Libík zánik osmi obcí, popřípadě jejich částí. S těžbou uhlí se ruku v ruce rozvíjel také místní průmysl, který byl a ž do roku 1871 vlastně jediným odběratelem místního uhlí. S přílivem dělníků a rozvojem dolů souvisel také nutný rozvoj silniční sítě. Pro osadu Bukovany měla nesmírný význam nově vybudovaná poštovní silnice, vedoucí z Erfurtu do Prahy.

V roce 1898 byla vystavena nová škola se třemi třídami rozšířená pak v roce 1908 na pětitřídku. Po vzniku republiky, byla 18. září 1919 otevřena první česká jednotřídka.

Období první světové války přineslo značné zbídačení místního obyvatelstva. Již po půl roce se začaly projevovat zásobovací potíže. V r. 1917 4. dubna vypukla v obci hladová demonstrace, kdy nenastoupilo do práce na důl Adolf - Žofie 498 dělníků. Stejně tak se stalo 24. 7. 1918, kdy vyhladovělý dav vydrancoval místní sklad potravin.

V r. 1923 založili Bukovanští První německý tělovýchovný spolek v obci. Pracoval pod vedením řídícího učitele Lugerta a Josefa Hampla. Místo pro schůzování měl spolek v hostinci Richarda Stoidtnera a tělocvičnu v hostinci Deisingera Peppa. V r. 1937 - 1938 byla postavena na návsi kaplička a obecní rybník.

V roce 1939 byl zaznamenán úbytek necelých 300 obyvatel z důvodů vynuceného stěhování do jiných okolních vesnic, k čemuž byli donuceni důlními společnostmi. Další úbytek obyvatelstva byl zaznamenám po Mnichovu, kdy muselo odejít do vnitrozemí na třicet českých rodin. V době okupace zřídili v oblasti Bukovan dva zajatecké pracovní tábory. Jeden pro válečné zajatce (jednalo se o Rusy, Francouze, Poláky a Rumuny), druhý pracovní tábor se nacházel ve Dvorech. K osvobození obce došlo 7. května 1945. Po válce byla část německého obyvatelstva odsunuta a kromě nových osídlenců se do obce vrátilo také několik lidí, žijících zde před válkou.

S postupem těžebních front lomů Gustav II a III musely být Bukovany a sousední Kytlice likvidovány. Další sousední obec Dvory čekal tento osud o pár let později. Současně bylo přijato usnesení, vybudovat novou obec s téměř pěti sty byty, školou, školkou a ostatní občanskou vybaveností.

Původní obec plně zanikla a byla vybudována nová na místě 1,3 km východně od původní obce v místě dříve zvaném Katzengiebel. V současné době má obec přibližně 1880 obyvatel.

V roce 2001 byla vydána kniha Jaroslava Jiskry s názvem „Z historie Bukovan a okolí od roku 1304 do třetího tisíciletí“.

(Upraveno podle textu historie na stránkách obce Bukovany - www.volny.cz/ou.bukovany)

Vloženo: 20.5.2005