PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Svébořice (Schwabitz) - Historie

Přispěl: Petr Matoušek

Ve 4. stol. n. 1. se na území obce rozkládá markomanské hradiště. Později (1325) zde vyrostla farní ves Svébořice s nedochovaným kostelem zasvěceným Nanebevzetí Panny Marie. Kostel byl poutním místem. Spolu s dodnes dochovaným Božím Hrobem v Mimoni vděčí za svůj vznik na sklonku 17. století Janu Ignáci Putzovi z Adlersthurnu, majiteli mimoňského panství. Z Mimoně vedla do Svébořic také poutní cesta lemovaná patnácti výklenkovými kaplemi s vyobrazením růžencových tajemství. Jádrem svébořického kostela byla loretánská kaple (tzv. Svatá chýše), která zde však oproti běžným zvyklostem nestála samostatně, ale tvořila presbytář, k němuž se přimykala chrámová loď, nahrazená roku 1864 novostavbou. Kostel zanikl spolu se vsí. Jedinou zachráněnou památkou je kdysi hojně uctívaná socha Panny Marie Loretánské z hlavního oltáře. Ta našla svůj nový domov v děkanském kostele v
Mimoni.

Ve středověku se v okolí dobývala železná ruda. Podle jedné zprávy z roku 1768 se
nacházel jeden důl u Svébořic v blízkosti Stohánku. Tato železná ruda se zpracovávala
v tavící peci v Hamru. R. 1790 byla železárna opuštěna.

Na polích na severní straně obce se nacházely zkameněliny mořských mlžů.

Po září 1938 byli vysídleni čeští obyvatelé, stejně jako z ostatních obcí spadajících do tehdejších Sudet, postoupených Německu. Po roce 1945 se karta obrátila a dochází k odsunu Němců. V roce 1946 se vznikem Vojenského Újezdu Ralsko obec Svébořice
zaniká.

1902 - zřízena poštovní stanice, která roku 1932 byla rozšířena. Dvakrát denně byla doručována pošta.
1922 - zavedení elektrického osvětlení
1927 - vesnický rybník přestavěn na koupaliště s provozem lodiček. Otevřen byl v červnu Zkrášlovacím spolkem obce.
1928 - zřízena soukromá autobusová linka do Mimoně a v létě také do Hamru nad Jezerem (lázeňská linka)
1931 - Svébořice připojeny k telefonické síti.

Jak dokládá Chytilův místopis, v roce 1921 měly Svébořice 141 domů a 615 obyvatel - z toho 32 Čechů a 577 Němců. Dalších 6 obyvatel bylo nezjišťované národnosti. V místě byl farní úřad. Četnická stanice byla ve Stráži pod Ralskem. Zdravotní obvod, pošta, telegraf byly v Mimoni (7,5 km). Stejně tak železniční stanice (8,25 km).

Vloženo: 14.8.2005



Komentáře a upřesňující informace


Markomanské hradiště [David 25.10.2006 20:22] | Reagovat
Nevím. odkud Petr Matoušek čerpá, ale Markomané ani jiné germánské kmeny prokazatelně nebudovali na našem území hradiště, dokonce ani jiné fortifikace, např. kolem výrobních center či větších sídelních aglomerací. Nejspíše se tedy, pokud platí datování pravěkého osídlení, jedná o sídliště, popř. výšinné neopevněné sídliště. Pokud se na katastru obce nalézá skutečně hradiště, je buďto starší - z období eneolitu až starší d. železné, nebo mladší, tedy slovanské.
Vysídlení českého obyvatelstva [Eduard Steun 29.11.2009 00:18] | Reagovat
Pan Petr Matoušek zde uvádí,že po září 1938 bylo vysídleno české obyvatelstvo.Ano,je to pravda.Odejít museli všichni státní zaměstnanci,t.zn.úředníci státních institucí,policisté,četníci,celníci,poštmistrové,vojáci,přednostové stanic,učitelé,vedoucí pracovníci a z ostatních kdo chtěl dobrovolně.Nemuseli ale odejít dělníci,prodavači,hostinští,tovární úředníci a lidé,kteří nebyli ve státních službách.Ti,kteří zůstali,museli ale přijmout německé státní občanství.Proto v celém pohraničí mnoho Čechů,zvláště ti,kteří měli německé manželky a s nimi rodinu,zůstalo.Mnozí z nich také sloužili na základě své nové příslušnosti v německé armádě.Tohle jsou věci,o kterých mnoho lidí neví,protože se záměrně o nich nepíše,ale pak se mylně tvrdí,že všichni Češi museli ze Sudet odejít.Já osobně jsem takových Čechů znal mnoho,i těch kteří sloužili v německé armádě.A byly i případy,že po roce 1945 byli někteří Češi odsunuti společně s Němci,kvůli svému příbuzenskému stavu s jinými Němci,anebo že byli za Němce považováni,protože ač byli Češi,neuměli česky moc hovořit,neboť od dětství v Sudetech vyrůstali.
Re: Vysídlení českého obyvatelstva [Josef 12.3.2016 17:39] | Reagovat
Češi se nemuseli přihlásit k Německé národnosti. to platilo jen na Hlučínsku a Těšínsku. Pochopitelně měli jiné potravinové dávky(menší)
Re: Re: Vysídlení českého obyvatelstva [Eduard Steun 12.3.2016 21:17] | Reagovat
Máte pravdu,že se Češi nemuseli přihlásit k německé národnosti,ale já ve svém příspěvku uvádím,že museli přijmout německé občanství (státní příslušnost) a to je rozdíl.
R.M.Rilke [Václav Bednář 14.11.2015 21:25] | Reagovat
Od 1.9.1890 do 4.6.1891 navštěvoval René Rilke, pozdější básník Rainer Maria Rilke c.k. Vyšší vojenskou reálku v Hranicích. Byl z ní předčasně propuštěn ze zdravotních důvodů. Ve Vojenském ústředním archivu v Praze jsem si ofotil jeho klasifikační listinu. Jako bydliště je tam uvedeno Schwabicz Böhmen. Překvapuje mě, že jsem se v údajích o zaniklé obci nic o R.M. Rilke nedozvěděl
S pozdravem
Václav Bednář
Rilke [Václav Bednář 7.12.2015 13:55] | Reagovat
V informaci, kterou jsem poslal 14.11.2015, jsem se dopustil chyby za kterou se omlouvám. Na místo Schwabicz Böhmen má správně být Schwabitz Böhmen
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 73 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist