Albrechtice (Ulbersdorf) - Historie

Přispěl: Jana Sýkorová

Obec Albrechtice, do roku 1960 součást okresu Chomutov, se rozkládala na úpatí Krušných hor asi 9 km severozápadně od Mostu. Protékal jí Černický potok. Na jihozápadě sousedila s osadou Jezeří, na severovýchod od ní ležela obec Černice. V minulosti se rozkládala v blízkosti Komořanského jezera.

Název obce označoval "ves lidí Albrechtových", přičemž osobní jméno Albrecht vzniklo ze starého hornoněmeckého Adalberht po přesmyku brecht. V minulosti se setkáváme s podobami Alberštorf, Olbrstorff, Albrechticze, Ulbersdorf aj.

První písemná zmínka o Albrechticích sice pochází až z roku 1352 a je v latinském tvaru "Alberti villa", přítomnost osobního jména Albert v názvu vsi může ale navozovat domněnku, že zakladateli vsi byli páni blízkého hradu Seeberk, otec čí syn Albert ze Žeberka. V takovém případě by založeni vsi mohlo spadat již do konce 13. či na počátek 14. století. Vzhledem k tomu, že v 50. - 70. letech 14. století vlastnit obec jistý Nevlas ze Rvenic (Ervěnic), jenž měl více přídomků: "de Zee", "de Ysemberg" a k roku 1363 dokonce "de villa Alberti", není vyloučen i jiný výklad vzniku Albrechtic. Je možné, že v počátcích obce hrál roli rod pánů z Ervěnic, zakladatelů hradu Jezeří, kteří zde sídlili až do roku 1407. K němu totiž ves náležela nejméně od poloviny 14. století a spolu s ním měnila své majitele.

V roce 1513 odkázal bezdětný Zikmund Smolík ze Slavic svůj majetek, a mimo jiné také Albrechtice, švagrovi Mikuláši Hochhauserovi z Hochhausu. Za účast ve stavovském odboji byly Albrechtice v rámci statku Jezeří poslednímu Hochhauserovi, Janovi Mikulášovi, zkonfiskovány a v roce 1623 odkoupeny Vilémem z Lobkovic. Posléze byly začleněny do lobkovického panství Nové Sedlo nad Bílinou - Jezeří a jeho součástí zůstaly až do roku 1848.

V polovině 17. století zde s rodinami žilo 10 sedláků, z nichž zároveň 1 provozoval šenk, 11 chalupníků a 2 bezzemci. O sto let později bylo v obci 29 hospodářů, 2 zedníci, tesař, švec, krejčí, mlynář a ovčák. V roce 1787 stálo v Albrechticích 48 stavení k roku 1846 již 65 domů s 505 obyvateli, panský statek, ovčín, 2 mlýny a 2 pily. V 2. polovině 19. století se na území sousedních Černic začalo těžit uhlí (šachty Guido, Lyell), ale větší možnost obživy v hornictví začala pro obyvatele Albrechtic až s otvírkou dolu Grohmann (1893) v Dřínově. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhly Albrechtice v roce 1930, kdy zde žily ve 133 domech 873 osoby.

Uprostřed obce, na protáhlé návsi, stával kostel Všech svatých, původně z konce 16. století, upravený ve 2. pol. 17. století a opatřený přístavbou v 18. století. Celková renovace objektu proběhla v roce 1845.

Ke kostelu patřily kamenné figurální náhrobníky rodiny Hochhauserů z let 1572, 1578 a 1585. Z jeho zařízení, které jinak pocházelo až z 19. století, lze k památkám přiřadit snad jen křtitelnici z konce 17. století. Za zmínku stoji však i starší kamenná křtitelnice, původně umístěná při severní straně kostela, která byla přemístěna do atria budovy Magistrátu města Mostu.

Ve výklenku domu čp. 141 se nacházela soška Pierota z doby kolem roku 1730, jež pocházela pravděpodobně z výzdoby zámku Jezeří. V obci stála i Boží muka z 2. poloviny 17. století a dva smírčí kříže, přenesené před likvidací obce do Mariánských Radčic.
Obec Albrechtice byla zlikvidována v letech 1981 - 1983 z důvodu postupu těžby velkolomu Čs. armády, k. p. DVIL.

Článek převzat z publikace Zmizelé domovy, vydané Okresním muzeem v Mostě a Státním oblastním archívem v Mostě v roce 2002. Viz stránky OM Most.


Vloženo: 18.2.2006