PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Fláje (Fleyh) - Historie

Přispěl: Jana Sýkorová

Obec Fláje, v letech 1956 - 1960 náležející do okresu Litvínov a před tím do okresu Duchcov, ležela v Krušných horách jihovýchodně od Českého Jiřetína. Nejbližší obcí, vzdálenou jen několik kilometrů východním směrem od Flájí byla Nová Ves v dnešním okrese Teplice.
Vesnice byla snad pojmenována podle potoka Fleyh (německy dnes Flöha), nad jehož horním tokem ležela. Jméno má zřejmé neslovanský původ a vyskytovalo se v minulosti ve tvarech: Flew, fflagie, Fíley, Fleja či Fleyh.

První písemná zmínka o Flájích pochází z roku 1346 a souvisí s existencí kostela a fary, náležející k míšeňské diecézi a vikariátu se sídlem ve Freiberku. Současný stav historického poznání nám neumožňuje nahlédnout, kdo byl zakladatelem obce.

Vzhledem k pozdějším prokázaným vazbám k hradu Osek je možné soudit, že při vzniku obce stáli páni z Rýzmburka, kteří v roce 1398 prodali hrad, město Duchcov a 25 manství míšeňskému markraběti Vilémovi. Tento majetek vlastnili Míšeňští až do roku 1459, kdy připadl zpět České koruně a vystřídal poté několik dalších majitelů, až jej v roce 1523 získal Děpolt z Lobkovic. S největší pravděpodobností se tyto majetkové posuny týkaly i Flájí, neboť v roce 1538 při dělení lobkovického zboží mezi Děpoltovy potomky připadl" zámek Ozsek,... městečko pod Wosekem...ves fflagie (Fláje) s mlýny prkennými..." jako díl Václavovi z Lobkovic.

Ve vlastnictví zmíněného rodu Lobkoviců zůstaly Fláje až do roku 1651, kdy přešly, po smrti Polyxeny Lobkovicové (rozené z Talmberka, po druhé provdané za hraběte Maxmiliána z Valdštejna), do rukou Valdštejnů a staly se posléze součástí jejich panství Duchcov - Horní Litvínov. V jeho rámci setrvaly až do roku 1848.

Ve 2. polovině 16. století se pod saským vlivem hlásilo obyvatelstvo k protestantství a v roce 1653, nedlouho před rekatolizační misi mosteckých kapucínů (1667-1670), si postavilo evangelickou modlitebnu. Za působení kapucinu byla vystavěna nová farní budova, obnovena škola a rozšířen kostel.

V roce 1583 bylo v obci napočteno 9 osedlých osob (mimo rodinných příslušníků). V polovině 18. století zde již byli 34 hospodáři, 2 mlynáři, 2 krejčí, řezník, forman, obecní pastýř a
učitel. Vzhledem k tomu, že půda v horách nebyla úrodná, ale zato se zde nacházelo bohatství lesů, velká část obyvatel se zabývala jistě i těžbou dřeva. Zájem o dřevo z okolních lesů ostatně projevovali saští kurfiřti již v 16. století a pro jeho snadnější dopravu na saskou stranu hranic nechali po dohodě s Lobkovici vybudovat v letech 1624 - 1629 plavební kanál, jehož zbytky lze ještě dnes v terénu vystopovat.
V roce 1833 stálo ve Flájích 88 domů se 491 obyvateli. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhly Fláje v roce 1850, kdy tady žily 603 osoby.

Ve Flájích stával dřevěný roubený kostel na kamenné podezdívce, zasvěcený svatému Janu Křtiteli. Byla to jednolodní stavba s trojbokým presbytářem a předsíňkou na jižní straně. V jádře se snad jednalo o původní evangelický kostelík s pozdějšími úpravami v letech 1667 - 1670, jak již bylo dříve zmíněno. Z jeho zařízení lze jmenovat mimo jiné gotickou sochu Piety z doby po roce 1450 či pozdně gotickou Kalvárii (okolo roku 1500). Dřevěný kostel sv. Jana Křtitele, jako významná památka lidové architektury, byl před likvidací obce přemístěn do Českého Jiřetína a v roce 1995 bylo dokončeno jeho restaurování.

Obec Fláje zanikla v letech 1958 - 1960 v souvislosti s výstavbou stejnojmenné vodní nádrže.


Článek převzat z publikace Zmizelé domovy, vydané Okresním muzeem v Mostě a Státním oblastním archívem v Mostě v roce 2002. Viz stránky OM Most.


Vloženo: 22.2.2006



Komentáře a upřesňující informace


Upřesnění [C.P. 7.3.2012 12:03] | Reagovat
Flájská škola končila v roce 1959 a pak se dojíždělo do Českého Jiřetína.Poslední obyvatelé se z obce odstěhovali na podzim roku 1961.Nikde není zmínka o tom,že nebyla povolena výstavba nových Flájí na odkloněné straně obce Mackova směrem k Žebráckému rohu. Kostel po zrušení obce stál na původním místě do roku 1969 a byl vystaven pozvolnému drancování.Když byl rozebrán a převezen do Českého Jiřetína,byla větší část vnitřního obložení a kazetového stropu uložena na skládce bez zajištění proti znehodnocení horskými povětrnostními vlivy a nebyla nikterak zajištěna proti odcizení.Hrubá stavba samotného kostela byla na neůplně dostavěných základech pouze zakryta střechou z nového šindele a tak do vnitřních prostor nedodělanými základy a okny foukal snín a při jarním tání kostelem protékala voda a tak není divu,že se zcela zničila kazatelna,která byla položena na hliněné podlaze.Zdevastované obložení zmizele kdesi a tak se vše muselo provést nové,ale na horské prostředívše trvalo dlouho.Nynější kostel vypadá slušně,ale kdo viděl vybavení kostela v původním stavu žasne,kde vše zmizelo/Oltář,sochy,boční oltáře,kříšťálové lustry,věčné světlo,lavice,postranní oltáře se sochami,obrazy atd.Před kostelem byl velký kříž s Kristem,ale u nynějšího kostela není,kovový úchyt s betonovým balem byl vyhozen spolu s náhrobky v malé pískovničce proti bývakému kinu na Flájích.Byl přemístěn historický podstavec sochy z horní části obce,ale chybí na něm socha,ten skromný kříž se na podstavec nehodí.Mělo se vše ukládat do muzea,ale kde to je?Je to ještě na území republiky?
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 82 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist