PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Kozlov - zámek (Kosslau - Schloss) - Zámek Kozlov - stručná historie

Přispěl: Jan Kruliš, Praha

Původní panské sídlo neznámé polohy a podoby (někteří autoři se domnívají, že bylo v místech pozdějšího zámku nebo v blízkosti kostela) vzniklo asi v polovině 14. století. Prameny o něm nijak neinformují, takže o jeho existenci usuzujeme pouze z predikátů majitelů vsi, vyskytujících se především ve tvaru „de Kozlow“, případně podle způsobu zápisu jejich vlastnictví vsi, totiž „residencium in Kozloow“. Toto nejstarší předpokládané sídlo zaniklo pravděpodobně během druhé poloviny 15. století. Jedním z důvodů zániku mohlo být i připojení Kozlova k toužimskému panství Plavenských.
Ještě k roku 1558 se v pramenech hovoří pouze o kozlovské vsi. Záhy však byla jedna její část zastavena a roku 1567 se Jiří Utenhofer píšu „zu Kossla“. Zřejmě právě za něho zde vzniklo nové panské sídlo se dvorem a dalším příslušenstvím, připomínané roku 1588 výslovně jako tvrz. O jeho podobě jsme informováni až k roku 1727 z prvního známého vyobrazení Kozlova. Přestože některá literatura předpokládá jeho vznik do této podoby až ve druhé polovině 17. století, zdá se, že jeho vznik lze klást již do druhé poloviny století 16. Nejsou totiž žádné důkazy o jeho domnělém zničení za třicetileté války. Musíme samozřejmě předpokládat jeho poškození a následné opravy, o čemž mj. svědčí barokní zastřešení nárožních věží.
Další údaje o Kozlovu nám podávají až prameny z přelomu 18. a 19. století. V tvz. Josefském vojenském mapování ze 70. let 18. století je ves popisována takto: „Goslau liegt an einer Anhöhe, …, hat eine zum theil gemauerte herrschafftliche Wohnung, in dem von Holtz erbauten Mayerhofe. Eine Kirche mit guter Kirchhofmauer, nebst Soliden Pfarrhof…“ (Kozlov leží na vyvýšenině, … , nachází se zde zčásti zděné panské obydlí, ležící v poplužním dvoře vybudovaném ze dřeva. Kostel je obklopen dobrou ohradní zdí, nedaleko stojící fara je také solidní stavba). Spolu s indikační skicou z roku 1841 a popisem od J.G. Sommera tak získáváme zajímavé údaje o vsi a sídle, nazývaném prameny od počátku 18 století již přímo zámek. Zachované kresby zámku společně s fotografiemi dokazují, že jeho podoba se od roku 1723 prakticky nezměnila.
Mladší kozlovské panské sídlo vystavěné v renesančním slohu mělo podobu velké obdélné patrové budovy o rozměrech zhruba 24 x 19 metrů, doplněné dvěma polygonálními dvoupatrovými věžemi v nárožích jihovýchodního průčelí. Kryla je vysoká podélná a dvě kratší příčné sedlové střechy. Vstup do budovy vedl od jihovýchodu, k němuž se obracela hlavním průčelím s dvojící nárožních věží. Přízemí stavby obsahovalo vstupní halu se schodištěm do patra a dalších pět místností, zaklenutých vesměs renesančními klenbami s hřebínky nebo mladšími valenými klenbami s trojbokými výsečemi. Při jihovýchodním nároží byl umístěn velký sál. Patro bylo členěno obdobně, valené klenby si zde uchovaly tři místnosti. Obě věže měly v přízemí i patře hvězdicovité klenby. Při přestavbě z druhé poloviny 17. nebo počátku 18. století byly zastřešeny barokními báněmi. V této podobě se zámek dochoval až do 20. století.
Stavební stav zámku před druhou světovou válkou se stále zhoršoval. Podle zachovaných svědectví měl zámek ve třicátých letech narušené střechy, kterými zatékalo. Půda měla shnilé podlahy. Řada místností sloužila jako skladovací místnosti na obilí.
Zajímavé jsou informace o rozsáhlých podzemních chodbách, vyúsťujících do boku zámecké studny a do dvora zámku. Chodby byly údajně dlouhé a svažovaly se až do míst, kde byly zatopeny vodou.
Zámek byl po částečném odstřelu v roce 1939 a po požáru v roce 1943 postupně rozebírán na stavební materiál. Nepublikovaná práce J. Kabáta a K. Slepičky popisuje stav ruiny z doby 1955 – 1957 takto: „Zbytky zámku zachovány v obci; v jeho severozápadní části sklep, dlouhý asi 11 metrů a klenutý valeně, vše zatopeno vodou.“ V té době již celá budova ustoupila demolici, takže byly zachovány pouze zbytky nároží a obvodového zdiva hustě porostlého vegetací. V roce 1984 z celého objektu zbývaly již jen cca 50 cm vysoké základy obvodového zdiva části stavby, další část byla odstraněna a prostor zarovnán a přeměněn v užitnou plochu. Dnes již ani v terénu není patrné, kde vlastně zámek stával. Zbyly z něho pouze některé doprovodné budovy původně hospodářského charakteru, sloužící dnes k podnikatelské činnosti firmy ZE-PRA.
Druhé kozlovské panské sídlo (po tvrzi vzniklé ve 14 a patrně zaniklé po polovině 15. století) – tvrz, později zvaná zámek je v odborné literatuře považováno za příklad panského sídla, které v prakticky nezměněné podobě sloužilo od 16. století až do svého zániku v polovině století 20. Z rozboru dochované dokumentace vyplývá, že šlo o sídlo architektonickým pojetím a řešením významné, jehož obdoba doposud na českém venkově nebyla až na několik výjimek prokázána. O to více lze litovat jeho ztráty.





Vloženo: 3.4.2006



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 12 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist