PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Strážov (Strassdorf) - Trocha historie

Přispěl: Vladimír Daněček

K roku 1930 patřila osada k obci Kuřivody. Výměra 1747 ha, 9 domů, 43 obyvatel, z toho 42 Němců, 1 Čech.
V osadě se nacházely Valdštejnův lovčí zámeček, myslivny, dřevařská dráha, smolárna. Na prostranství ústí lesní cesty z Bezděze, z Kuřivod a Kummru (Hradčan). Německé jméno osady vzniklo zkomolením slova „stráž“.
Vedla tudy strážní cesta z Bezdězu k Ralsku. Bývala zde i skelná huť a v milířích se pálilo dřevěné uhlí. Kolem Strassdorfu založil Valdštejn v 18. století oboru o rozloze 3 406 ha, jejíž plot byl 30 km dlouhý, s revíry Kummer 1443 ha, Břehyně 1400 ha, Staré Splavy 898 ha. Skelná huť byla dřevěná, s jednou pecí, koňskými maštalemi, pivním sklepem a krčmou. Jako bezpečně činná je uváděna k roku 1727 s huťmistrem Janem Josefem Kittlem a huť zaniká na počátku 19. století.

V průvodci Bezděz – Doksy a Máchovo jezero s okolím, B. Kinský, 1931 je uvedeno na Strassdorfu celkem 11 domů, 38 obyvatel, zámeček a 7 mysliven.
Popis místa je velice půvabný:
Odtud pokračuje kummerská cesta na Bezděz, kterouž starou cestou veden byl kralevic Václav do Žitavy, když se podařilo jeho matce Kunhutě uprchnout z bezdězského zajetí. Dříve tu stávala i skelná huť a dnes má osada význam jen pro dřevorubce a turisty. Pálívá se tu i dříví v milířích na dřevěné uhlí. Nový porost lesní v okolí je z roku 1922, když v předchozím roce požár lesa zničil 410 ha porostu. Proto zvláště v létě buďme v těchto lesích, trpících suchem, opatrni. V případě povoleného táboření, udusme řádně oheň, když jej již není třeba!
Návrší chlubí se stoletými buky a množstvím rozličného stromoví a rostlinstva. Nejsou to lákavé podmínky k zřízení přírodní reservace, o kterou snad marně usilujem, poněvadž zájmy kapitálu jsou u nás jiné?

SKLÁRNA
Pravděpodobně nejstarší popis sklárny:
"Na blízkém panství Bělá nalézáme sklárnu za Kuřími vodami ke vsi Ploučnici, jak se zdá, s hutí Strassdorf zvanou. Byla ze dřeva vystavěna s jednou pecí, s maštalemi koňskými, sklepem na pivo a krčmou. Dělalo se v ní rozličné sklo, zvláště tabule a kolečka. Poprvé setkáváme se s ní v popsání panství z roku 1727. Chtíc panství nakažené dříví v Dubčinách speněžiti, prodalo roku 1774 sklárnu ve vsi Strassdorfu se staveními, poli kolem huti ležícími a loukou v pustém rybníku o výměře 2 strychů, jakož i se skalou asi 200 kroků v objemu mající (vyjmouc stromy na těch pozemcích stojící), za 1 500 zl. a roční plat 27 zl., Janu Josefu Kittlovi, huťmistru ve Falknově, proti tomu, že panskou poddanost přijme a vykázaný sáh dříví v Dubčinách za 1 zl. 6 kr. platiti bude. Pastvy může hutmistr s Strassddorfskými poddanými užívati, musí však jako tito z toho platiti. On smí panské pivo a kořalku a i víno, zaplatí-li z vědra 48 kr., svým lidem prodávati, pro ně chléb péci a dobytek porážeti. Pokud sklářství to provozovati bude, ponechá se hutmistrovi louka „Vavrouškův rybník“, jakož i malý palouk mezi velkým Drnštychem a rybníkem „u silnice“. Na popel vykáže se mu chrastí a oklešky, za strych popelu bude 9 kr. platiti. Taktéž přenechají se mu odpadky a vršky, zaplatí-li za ně tolik, kolik jiní dají. Roku 1786 přepustil Jan Josef Kittel huť Strassdorfskou, jak ji sám měl, synu svému Janu Michalovi v sumě 1620 zl. 12 ½ kr. Ježto huť ta zvláště k zužitkování dříví v Dubčinách mokrem hnijícího zřízena byla a toto dle výpočtu jenom 3 511 sáhů obnášelo, povoleno sklářství toliko do roku 1791. Do toho času bude tedy z Dubčin dostávati ročně 600 sáhů po 1 zl. 6 kr. a 960 sáhů buď z Dokských neb Bělských lesů v ceně běžné. Kdyby však, jak se proslýchá, u Kummeru pevnost zřízena byla, a tudíž panství mnoho dříví k dílu tomu dodávati mělo a tudíž dříví k huti nebylo dost, nemá nový majitel žádného práva, nedostávající se část od panstva požadovati. Větve, vršky a chrastí z poraženého dříví má Kittel kupovati a svědomitě z lesa vyvážeti."
František Mareš, České sklo. Příspěvky k dějinám jeho až do konce XVIII. století, se zvláštním ohledem na jižní Čechy, Praha 1893, s. 43.

LESNÍ ÚZKOKOLEJNÁ DRÁHA:
V roce 1914 byl zahájen provoz na úzkokolejné lesní železnici Rečkov – Hradčany, u osady Strážov byla vybudována výhybna a nákladiště.
Železnice (s délkou trati 25 km o rozchodu kolejí 760 mm) dopravovala dřevo do papírny v Bělé pod Bezdězem trasou od dnešní hájovny Trojzubec u Hradčan přes Strážov k myslivně Vejčín při silnici Kuřivody – Bělá a dále pokračovala západně od Dolní Krupé do Bělé, resp. pily ve Velkém Rečkově.
Úzkokolejná dráha umožňovala rychlou dopravu dřeva z revírů Polomené vrchy, Strážov, Břehyně, Tokanistě, Suchý les, Bezděz, Obecní les, Podolský les, Páterov a Klokočka. V letní sezóně byla železnice využívaná i k vyhlídkovým jízdám polesím pro žáky lesních škol a učilišť. Provoz na dráze byl ukončen roku 1950. Trasu železnice lze v krajině vysledovat dodnes.



Vloženo: 2.6.2006



Komentáře a upřesňující informace


Strážov (Strafsdorf) - německý název [Tomáš Hampl 19.12.2008 12:13] | Reagovat
Na mapě "Spezial karte vom Kummergebirge - Josef Matouschek 1929" je uveden název Strafsdorf (nikoliv Strassdorf, jak uvádíte)
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 97 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist