Maxova bouda (Maxhůtte) - Historie

Přispěl: Jan Kruliš, Praha

Maxova bouda se nacházela v nejsevernější části Rýchorského hřebene ve výši 1000 m n. m. v poloze Kutná (něm. Quetschenstein). Vrchol zde je opatřen ostrým vrcholovým skaliskem, k němuž v r. 1892 místní skupina Krkonošského spolku z Maršova přilepila základy a kamennou podezdívku, na níž vyrostla turistická chata. Přestože rakouský Riesengebirgsverein neměl v zájmu budovat samostatně v Krkonoších horské boudy, využil nabídky svého člena, továrníka Maxe Hirsche ze Slaného (Slone) v Kladsku, který spolku po likvidaci výstavy ve Vídni daroval rozebraný dřevěný pavilón, určený původně k výstavním účelům. Tak na Kutné v r. 1893 se svolením okresního hejtmanství v Trutnově zahájila provoz chata, pojmenovaná poněkud familiérně podle křestního jména dárce. Prvním nájemcem byl Jan Tippelt, který tu hospodařil vždy od května do října. V zimě byla chata uzavřena. Ve třech místnostech se nacházelo 20 lůžek, jednoduché občerstvení se připravovalo v kuchyni. Po značnou dobu své existence sloužila jako studentská noclehárna. Zanikla po druhé světové válce. Většinou bývá uváděn zánik po r. 1945, Th. Lokvenc uvádí dobu zániku po r. 1955, časopis Krkonoše/1990 uvádí dobu jako dobu zániku padesátá léta.
Prameny: Krkonoše, 5/1990, článek Krkonošská vlastivěda, autor -ji-
Theodor Lokvenc, Toulky krkonošskou minulostí, vyd. Kruh, Hradec Králové v r. 1978

Vloženo: 28.11.2006