Kaff (Dolní, Prostřední, Horní) (Kaff (Untere, Mittlere, Obere)) - Historie

Přispěl: Michal Urban

Tento příspěvek vznikl ve spolupráci s dr. J. Morávkovou
Na jihovýchodním svahu Plešivce se odedávna rozprostírala malá osada Kaff (v roce 1947 byl její název úřadně změněn na Plešivec), dělící se na osamocené skupiny chalup Horní Kaff, Střední Kaff a Dolní Kaff. Kaff byl před územní reformou z roku 1849 součástí ostrovského panství, od roku 1850 spadal do nově vytvořeného jáchymovského okresu a v jeho rámci pod místní obec Lípa, farně pod Hroznětín a z hlediska školní docházky pod Abertamy. Na poštu a na vlak (od roku 1902) chodili obyvatelé Kaffu pro změnu do Merklína.
Před rokem 1870 zde stálo 8 domů s 51 obyvateli (Orth, Sládek 1870), v roce 1900 měl Kaff podle sčítání lidu 74 obyvatel ve 13 domech (Batovec 1907), jejichž počet zůstal stejný až do 30. let, počet obyvatel však klesl na 62. Lidé se zde před válkou živili zejména skromným zemědělstvím (pastevectvím), domáckou výrobou rukavic či krajek, popřípadě chodili za prací do továren (papírny a porcelánky) v Pstruží, resp. Merklíně. Německé obyvatelstvo bylo po válce odsunuto, zbytky posledního dochovaného stavení vzaly za své pod tíhou sněhu v zimě 2005–2006.
Ke vzniku osady Kaff došlo snad již v souvislosti se starší etapou kolonizace Krušných hor na počátku a v průběhu 13. století, kdy byl založen Hroznětín, Merklín, Lípa a další osady patřící tehdy premonstrátskému klášteru v Teplé. Tato oblast byla osídlena převážně německými osadníky z Poohří a Horní Falce, ale jak dokládá původní český název obce Lípa, žilo zde již předtím i slovanské etnikum (Osada řečená „U lípy“se připomíná od r.1273 jako majetek Tepelského kláštera, český název se vytratil až v 16. století, kdy převládlo německé jméno Lindig či Linding.) Název Kaff souvisí s německým „Kapf“ = kupa (kopec). Stejně se jmenovala i hornická osada Kaff u Božího Daru, která je s Kaffem pod Plešivcem často zaměňována. Z této záměny pochází mylné tvrzení, uváděné i v Ottově encyklopedii, že se pod Plešivcem dolovalo stříbro a cín.
Vrchol Plešivce, tvořený třetihorními sopečnými horninami, nemá geologické složené vhodné k výskytu rud, na jeho jižním svahu se však nachází několik významných přírodních biotopů s bohatou florou. Zvláště bývalé louky a pastviny na Horním Kaffu tak představují přírodní „botanickou zahradu“ Krušných hor. Od jara do podzimu zde kvetou například blatouchy, sasanky, devětsil, pryskyřníky, koprník štětinolistý, zvonky, jestřábníky, starček, vlčí bob, kopretiny, pomněnky, štírovník, violky, vrbiny, kakost, vikev, chrpy, pcháče, šťavele aj., časté jsou i léčivky (třezalka, mochna, náprstník, kontryhel, rdesno hadí kořen, kostival, světlík, celík zlatobýl, toten krvavec, tužebník, plicník, divizna, rozrazil, smetánka, jitrocel, chudobky aj. Na dřívější lidské osídlení stále ještě upomínají ovocné stromy (třešeň ptáčnice), keře (šeříky a rybízy) i narcisy a v okolí hnojůvek porosty kopřivy dvoudomé. Vlevo u cesty směrem na Jelení louku se nachází arnikové pole, v létě bohatě rozkvetlé, a směrem ke Střednímu Kaffu loučka, na níž v květnu kvetou upolíny; obě tyto rostliny jsou přísně chráněné.


Vloženo: 6.1.2007