PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Tachov-synagoga (Tachau-Synagoge) - Tachovská synagoga a židovské obyvatelstvo Tachova

Přispěl: Pavel Frýda

Židé jsou v Tachově doloženi od poloviny 15.století, ale pravděpodobně zde sídlili už dříve, snad od 13.století. Přes několikerou snahu nebyli Židé z Tachova nikdy vypovězeni, nejen pro ekonomický přínos, který vrchnosti přinášeli, ale zdejší šlechtě nelze zřejmě upřít ani shovívavost a toleranci. Nejvíce židovských obyvatel měl Tachov v r.1869 (rozrod obyvatelstva byl tehdy obecným jevem, nebyl specifikem jen Židů) a to 294 osob (7,6% obyvatel). Židé v Tachově se živili hlavně obchodem (vlastnictví půdy a podnikání v zemědělství neměli dovoleno až do občanského zrovnoprávnění v r.1859), ať už specializovaným na vykupování a prodej jednoho druhu zboží, smíšeným kramářským zbožím, nebo podomním obchodem tzv. hauzírováním*. Od poloviny 18.století jsou to i řemesla-rituální řezník (šochet), punčochář, mydlář, ranhojič, posel, židovská obec zaměstnávala nejen rabína, ale i učitele a kantora (chazana), který předzpěvoval modlitby. Tachovská náboženská obec žila i bohatým spolkovým životem, kromě obvyklého pohřebního spolku Chevra Kadiša (hebr.dosl.svaté bratrstvo) zde působil od počátku 18.století dobročiný spolek Bikur Cholim (dosl.navštěvování nemocných), později spolek Ahawa Thora (dosl.láska k tóře) udržující náboženskou školu a také dámský dobročinný spolek na podporu dětí Talmud Thora (dosl.výuka tóry), jehož čestnou členkou byla i kněžna Matilda von Windischgrätz. V Tachově byla v 18. a 19.století zřízena i ješiva (dosl.zasedání) tj.vyšší škola, kde se dalo připravovat na povolání rabína, byla proslulým a významným talmudským** učilištěm pro široké okolí.
Synagoga, neboli též templ, v Tachově je poprvé připomínána v r. 1611, kdy společně s židovským ghettem vyhořela. Toto ghetto, později nazvané prostě Židovskou ulicí, stávalo v místech dnešní ulice Karla Havlíčka Borovského. Synagoga byla vždy obnovována po dalších a dalších pohromách (1719, 1748, 1818) na stejném místě, naposledy po velkém požáru Židovské ulice, který vypukl dne 28.4.1911. Tehdy vyhořelo kromě synagogy dalších 22 domů, z toho 11 židovských. Ze synagogy nezbylo prakticky nic, podařilo se vynést jen tóry a několik vyšívaných opon tzv.parochetů. Po tomto požáru byla zbořena většina domů na jižní straně Židovské ulice spolu s přilehlým úsekem městského opevnění i s dochovalými věžemi a ulice pak získala prakticky dnešní podobu. Nová secesní budova byla postavena podle návrhu architekta Alfréda Grotteho (1872 Praha-1943 Terezín-ghetto) a už 9.9.1912 (tři dny před svátkem Roš Hašana tj.židovský nový rok) byla zasvěcena, kdy do ní slavnostně vnesl tóru zdejší rabín Dr.Moses Wohl za účasti radních města, katolických duchovních a za velkého zájmu židovské i ostatní veřejnosti. Svatyně byla vybavena starobylým barokním aronem ha-kodeš (oltář, schrána na tóru) přemístěným ze zrušené synagogy v nedalekém Novém Sedlišti. V r. 1930 žilo v Tachově 179 občanů vyznávajících judaismus (2,6% obyvatelstva, z nich 24 se hlásilo přímo k židovské národnosti),v celém někdejším okrese pak 310, většina uprchla později do zbytku ČSR, ale do bezpečného zahraničí se dostal jen málokdo. Na ty, kteří zůstali čekal od r.1941 intenační tábor v Milově nedaleko Přimdy a poté transport do Terezína. Prokazatelných obětí nacistických vyhlazovacích táborů z řad židovského obyvatelstva z Tachova a nejbližšího okolí je jmenovitě zjištěno 85, archiválie a jiné doklady však nejsou úplné. Synagoga byla zničena při tzv. křišťálové noci 10.11.1938, kdy jí nacističtí fanatici zapálili. Tachovským hasičům, kteří tehdy k požáru vyjeli, bylo ordnery zabráněno zahájit záchranné práce. Takovým způsobem bylo v čerstvě odtrženém pohraničí českých zemí zničeno celkem 35 synagog a na 17 tisíc občanů židovského původu uprchlo do vnitrozemí. Tehdy se podařilo odvézt i část archiválií tachovské náboženské obce, které jsou dnes nesmírně cenným studijním materiálem. Další židovské objekty a památky (zejména hřbitovy) byly demolovány současně, nebo později. Dnes prázdný prostor po synagoze (pozem.parcela č.372/2 o rozloze 454 m2, kat.území Tachov, v majetku soukr.osoby) neupomíná žádná tabulka, pamětní deska apod., lze jej však dobře lokalizovat podle sousedního domu a kamenné hradby, které se dochovaly v nezměněné podobě. Dům vedle synagogy čp.518 byl obecním domem židovské náboženské obce (bejt ha-am), kde bylo sídlo rabinátu, zasedací síň, učebna a byty zaměstnanců židovské obce.
Nejstarší židovský hřbitov existoval mezi městskými hradbami a Vodní ulicí, zanikl beze stop. Druhý, dnes zvaný starý hřbitov, byl založen před r.1615 a je dochován ve zbytcích poblíž dnešní Chodské ulice. Byl demolován nejen za nacistické okupace, ale i později. Největší ránu utrpěl při rozšiřování Chodské ulice a výstavbě kanceláří Pozemních staveb v r.1977, kdy zmizely cenné náhrobky rabínů, včetně poutníky vyhledávaného hrobu Nachuma Sofera. V r.1988 pak začala úplná likvidace hřbitova, několik desítek hodnotných náhrobků bylo tehdy přemístěno na židovský hřbitov do Mariánských Lázní. Likvidace byla zastavena v r.1991 a hřbitov se dočkal alespoň částečné rekonstrukce, náhrobky byly sice opraveny a vztyčeny, ale do uměle vyrovnaných řad s pravidelnými rozestupy (pozem.parcela č.510/1 o rozloze 1369 m2, kat.území Tachov, vedená jako kulturní památka v majetku Federace žid.obcí ČR). Dnes se zde nalézá 190 náhrobků, nejstarší je z r.1700. Nový hřbitov z r.1933 se nalézá poblíž nového městského hřbitova a je zde pouze šest novodobých náhrobků z let do r.1938 (pozem.parcela č.3086, rozloha 1343 m2, kat.území Tachov, majetek města Tachov). Na tomto hřbitově se nalézá největší hromadný hrob obětí nacizmu na území ČR. Je zde pohřbeno asi 600 vězňů železničního "transportu smrti" z koncentračního tábora Buchenwald do tábora Flossenbürg.

*hauzírování-dnes si jen těžko můžeme představit obtížný život hauzírníků, kteří chodili po svém přesně vymezeném rajonu obcí a městeček s rancem zboží všeho druhu. Jen málokterý míval vůz s koníkem. Nedůvěřiví a nevlídní venkované často neměli daleko pro urážky a nadávky, venkovská mládež pak i pro hození kamenem, což platilo zejména pro období různého antisemitského štvaní, jako byla např. tzv.hilsneriáda. Tím, že bývali na cestě mnoho dní měli samozřejmě zanedbaný zevnějšek, odtud pochází nadávka "smradlavý žid".... Hauzírník by možná rád vykonával i jiné povolání, ale v době před občanským zrovnoprávněním směl vykonávat jen obchod. Je s podivem, že tito muži uměli uživit své většinou početné rodiny a ještě i nějaké krejcary ušetřit. Nejspíš zde je základ židovských aneknot, často povedených, o šetřlivosti a lakotě Židů. Pro hauzírníky byla sobotní bohoslužba v synagoze jiný svět-jsou zde se souvěrci v míru, bezpečí, jako rovný s rovným, bez urážek a nadávek, kde mu i ostatní popřejí upřímné "git šábes"....

**talmud (dosl.učení,studium) židovský zákon a psaná tradice. Talmud je dílo složité a málo přístupné, vznikalo během celých staletí, ba tisíciletí a učení rabíni jej diskutují dodnes, většina laiků čerpá jen z přeložených výňatků, jejich skutečné znění si nemohou řádně ověřit a zařadit do kontextu a struktury tohoto díla. Především nacisti i jejich pohrobci neustále omílají nesmysly o „skryté židovské nauce určené jen zasvěcencům“ a „zaměřené nenávistně proti všemu nežidovskému“ atd. Jejich tvrzení jsou však úplnými nesmyly, většinou používají citace z pomlouvačné knihy profesora pražské německé univerzity Augusta Rohlinga Der Talmudjude. Vyšla v roce 1871 v tehdy neobvykle velkém nákladu 200 tis.výtisků a byla přeložena do řady jazyků. Brzy po vydání musel čelit Rohling obvinění ze lží v knize obsažených. Chtěl se sám obhájit před soudem, ten však prohrál, byl usvědčen z toho, že citace chybně nejen vyložil, ale i přeložil, neúplně citoval, vytrhl ze smyslu a dokonce si řadu citací úplně vymyslel. Z Karlovy univerzity musel z ostudou odejít. Nicméně tato hloupá, ale rozšířená publikace se stala a dodnes je biblí antisemitizmu a celé pasáže z ní opsal např. i Hitler ve svém Mein Kampf ("dílo" vyšlo do konce války v nákladu 10 mil.výtisků a bylo přeloženo do 16 jazyků, přeložení do češtiny Hitler osobně zakázal).

Zdroje: Z.Procházka, Historicko-turistický průvodce č.8 Tachov město
Pages of Testimony, Yad Vashem
B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
J.Fiedler, Židovské památky Tachovska
J.Schön, Geschichte der Juden in Tachau und Umgebung
kol.autorů, Český les-příroda,historie,život

Vloženo: 17.2.2007



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 70 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist