PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Lidice (Liditz) - K historii tragédie obce Lidice

Přispěl: Pavel Frýda

Tragédii Lidic předznamenal atentát na tzv.zastupujícího říšského protektora Čech a Moravy Heydricha, který provedli 27.5.1942 příslušníci naší zahraniční armády rtm.Jan Kubiš a rtm.Jozef Gabčík z výsadku Athropoid. Přes mohutné nasazení policejních sil, kdy se např. v Praze prohledával každý dům a byt, neměli němečtí vyšetřovatelé v rukou zhola nic. Proto se jim zdál důležitý dopis zachycený v továrně Palaba ve Slaném, v němž jakýsi Milan podivně píše dělnici Maruszákové. Ta při výslechu sdělila, že jí tento Milan vyřizoval pozdravy pro Horákovi z Lidic, že Pepík je živ a zdráv. Gestapo z toho usoudilo, že onen muž je Josef Horák, o němž vědělo, že je v čs.zahraniční armádě a právě on provedl atentát. Ukázalo se však, že se jedná o Václava Říhu z Vrapic, který z dřívějška zřejmě Horáka znal, jako ženatý udržoval poměr s Maruszákovou a chtěl se dělat zajímavým. Oba pak podle nacistické logiky skončili v koncentračních táborech z nichž se nevrátili. V té době však nacistické autority byly rozhodnuty jako odvetu a výstrahu zničit nějakou obec a Lidice byly jimi prostě vybrány. Jednalo se zřejmě o nápad K.H.Franka, který byl schválen v Berlíně, ačkoliv ten po válce tvrdil, že šlo o přímý rozkaz Hitlera. Že Lidičtí neměli s atentátem nic společného nacistům muselo být jasné, vždyť první relevantní informace dostali až od zrádce rt.Karla Čurdy z výsadku Out Distance a ten se jim přihlásil až po vyhlazení obce. Dne 9.6.1942 okolo 22. hodiny německé bezpečnostní složky Lidice obklíčily, ještě v noci shromáždily obyvatelstvo, oddělily muže od žen a dětí. Ráno začalo hrůzné divadlo, které shlédl ihned po návratu z Berlína i hlavní viník K.H.Frank. Bilance nacistického běsnění je zdrcující. 173 mužů bylo zastřeleno (nejstarší 84letý, nejmladší 14,5 roku starý), dalších 19 mužů z rodin Horákových, Stříbrných a dělníci nočních směn bylo zastřeleno v Praze-Kobylisích. Z žen bylo 7 z rodin Horákových a Stříbrných zastřeleno taktéž v Kobylisích, 195 jich bylo zavlečeno do koncentračních táborů, kde jich prokazatelně zahynulo 49 a 3 ženy zůstaly natrvalo nezvěstné. Ze 104 dětí bylo po válce nalezeno jen 17, nebylo nalezeno nikdy 5 dětí a nejtragičtější osud čekal na 82 dětí, které podle zvrhlých rasových měřítek nevyhovovaly pro "převýchovu" a byly zavražděny v plynové komoře v polském Chelmnu.....Neunikl nikdo*, byli pozatýkáni i dělníci z nočních směn a Bohumil Pospíšil pobývající v nemocnici, i ti byli popraveni. Jen jeden František Pitín uprchl z noční směny, skrýval se v křivoklátských lesích, ale po třech dnech jej udal lesník, nakonec i on byl chycen a zastřelen. Poté už zbyla jen likvidace obce. V Lidicích nastupuje 14.ženijní prapor Wiesenfels, který zajistil odstřelení budov a pak je nasazen pracovní oddíl RAD (Říšské pracovní služby) K 1/385 z Brna. Planýrují se stavení, kostel, odklání se silnice, vadí i stromy, naváží se ornice, z bývalé obce se má do roka stát pole. Denně je zde nasazeno až 100 mužů. Tyto práce byly zčásti i nafilmovány pro účely "výchovy a instruktáže" složek pracovní služby (film byl použit jako důkaz obžaloby jak v norimberském procesu, tak v procesu s Frankem a kladenskými gestapáky). Likvidace obce trvala až do poloviny roku 1943. Celkové náklady na technické zničení obce dosáhly 3 miliónů korun a německé úřady nařídily uhradit je z protektorátního rozpočtu, přestože Velkoněmecká říše nepohrdla uloupeným majetkem obce a jejích obyvatel. Česko-německé vztahy poklesly v té době na dlouhou dobu na nejnižší úroveň za celou dobu své existence a jsou poznamenány nejen touto událostí dodnes**.
Vyhlazení obce vyvolalo ve světě nebývalé rozhořčení a pohoršení. Nebylo v probíhající válce sice zase tak vyjímečné, vždyť vypálení obcí s masakry obyvatelstva provedly německé jednotky celou řadu jako odvetu za akce partyzánů. Lidice se však vymykaly i tehdejší brutalitě, v obci nebyl ani jednomu německému vojáku zkřiven vlas, akci ani neprovedl na vlastní pěst žádný nižší polní velitel v důsledku rozhořčení nad ztrátami svých vojáků po boji s odbojáři, ale šlo o věc chladně naplánovanou a schválenou nejvyššími nacistickými místy na zcela nevinné obci v hlubokém zázemí, kde se žádný člen odboje ani neskrýval, nebyly zde uloženy zbraně, umístěna vysílačka apod. Celá záležitost se spíše projevila jako pro Německo kontraproduktivní. Právě po tragédii Lidic dostali spojenečtí letci otevřený rozkaz, dnes tolik diskutovaný, útočit i na obydlenou zástavbu německých měst. Začaly být organizovány velkonálety, kdy v jednu noc přilétlo nad vybrané německé město tisíc i více bombardérů, které změnily zástavbu v jedno velké požářiště, přestaly být brány ohledy na kohokoliv a cokoliv...Československý odboj nabyl v očích spojenců na vážnosti, v průběhu roku 1942 se Velká Británie distancovala od Mnichovské dohody, stejně jako de Gaullovo hnutí Svobodné Francie, naše londýnská vláda byla definitivně uznána nejmocnějšími spojenci-SSSR a USA. Přes všechny hrůzy, bezmocnost a holé ruce, vybojovali lidičtí i další oběti heydrichiády pro československý odboj velkou a vítěznou bitvu a mohou se směle postavit vedle našich letců z Velké Británie, pěšáků od Sokolova, Dukly i Tobruku, povstalců od Telgártu a tankistů od Dunkerque.
Dnes stojí na pláni, kde obec stávala, řada památníků, za zmínku stojí určitě dva. Již v květnu 1945 byl nad hrobem lidických mužů vztyčen prostý kříž z hrubých klád s trnovou korunou ostnatého drátu. Byl postaven sovětskými vojáky minometného oddílu plk.Pankova, kteří na území bývalé obce přišli jako první osvoboditelé. Stojí dodnes a dojímá svojí neokázalou upřímnou lidskou prostotou. Naštěstí v pozdější době nikoho nenapadlo postavit zde něco betonového, jak bylo obvyklé. Další opravdu neobyčejně působivé je bronzové sousoší Památníku dětským obětem války, obsahuje všech 82 zahynulých lidických dětí, práce akademické sochařky prof.Marie Uchytilové, který byl odhalen až v roce 1995. Odhalení svého celoživotního díla se autorka bohužel nedožila. Autor příspěvku se musí přiznat, že při občasných návštěvách místa zůstane stát před neanonymní realitou díla v opravdu silném pohnutí.....

*Je poměrně málo známo, že přeci jen unikl jeden z lidických mužů pobývající v době tragédie na území Protektorátu. Byl jím František Sajdl z čp.59, za I.čs.republiky i člen obecní rady. Ještě za čs.republiky v prosinci 1938 byl odsouzen na 4 roky žaláře za vraždu svého dospělého syna v afektu. Z věznice byl propuštěn v prosinci 1942. Kde tento nešťasník dožil není známo.

**Ještě třeba 21.2.2002 hodnotí součást Sudetoněmeckého krajanského sdružení organizace Witikobund zřízení Protektorátu takto: ...dopřál Čechům osvobození od vojenské služby, obrovský vzestup porodnosti (zakládáním rodin se totiž mladí lidé vyhýbali totálnímu nasazení v Říši-pozn.pisatele) a pro absolutní většinu jistá pracovní místa a blahobyt (?!),....plánované chladnokrevné zavraždění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zosnovované Benešovou exilovou vládou a tím záměrně vyprovokovaná odvetná opatření Říše směřující po mnohačetných důkazech do Lidic(!!)....atd.















Vloženo: 24.3.2007



Komentáře a upřesňující informace


František Sajdl, Lidice [Milan Kohout 22.1.2011 22:35] | Reagovat
Bydlel jsem roku 1968 - 1972 v Brandýsku. Mluvilo se tam o tom, že dožil v bývalém pivovaru nacházejícím se na silnici mezi Brandýskem a Kladnem-Vrapice. Nevěděl by o tom kronikář obce Brandýsek?
Po propuštění z vězení se prý stavil v Makotřasch v hospodě, tam se velmi divili, že chce do Lidic. Údajně se pak šel přihlásit do Kladna
na Gestapo, že si přeje být zastřelen a úředník ho prý vyhodil s tím, že stanné právo už skončilo.
Vím to vše jen z doslechu, uplynula už dlouhá doba od mého pobytu v Brandýsku.
S pozdravem
Milan Kohout
Re: František Sajdl, Lidice [Pavel Frýda 24.1.2011 18:24] | Reagovat
Díky za zajímavé informace. Ano, slyšel jsem také o té historce, že Františku Sajdlovi ve věznici o zkáze Lidic nikdo neřekl (což se mi zdá nepravděpodobné) a po propuštění se na gestapu v Kladně prý dožadoval také zastřelení. Nic z toho není doloženo, proto jsem se o příběhu nezmínil. O jeho dožití v Brandýsku nemám potuchy, zkusím něco zjistit....Z čp.59 byl popraven František Sajdl ml., z jiných čp. bylo zastřeleno dalších 5 osob se jménem Sajdl.
V připravovaném filmu Lidice má vystupovat postava Františka Sajdla st. představovaná Karlem Rodenem. Po shlédnutí novodobých filmových děl jako např. Habermannův mlýn, Operace Silver A apod. jsem však skeptický k historické věrnosti a pravdivosti točeného díla. No uvidíme....
Re: Re: František Sajdl, Lidice [Jan Šitta 4.6.2011 19:43] | Reagovat
Vážený pane Frýdo. Případem Sajdl se zabývám přibližně rok.
Tudíž vím, a mám doloženo z příslušných archiválií a výpovědí svědků, že František Sajdl dožil ve Stehelčevsi nedaleko Kladna. Zemřel 18. dubna roku 1961 ve věku 77 let. O jeho smti existuje více teorií, ale nejpravděpodobnější je ta, že ho porazil automobil, když jel na kole. Po zabití syna Eduarda dne 19. 12. 1938, se šel udat na četnickou stanici, kde ho zadrželi. 21.3. 1939 byl Sajdl odsouzen na 4 roky vězení, které si odpykával ve věznici na Pankráci. Po konci války se snažil o znovubydlení v obci Lidice. Nějaké prameny uvádějí, že Sajdlovi bylo řečeno, že ho tam nechtějí protože zabil svého syna. Ale není to pravda, neboť nějakou dobu po válce byly vydány dva zákony, které říkají, že na znovubydlení v obci Lidice mají právo poze občané, kteří byli za druhé světové války persekuováni nacistickým režimem. A to byl ten problém proč Sajdl neměl právo tam znovu bydlet. Odstěhoval se tedy do obce Stehelčeves, kde bydlel v Pivovaru s paní Hroníkovou. Žili spolu až do jeho smrti.
To že se k Sajdlovi nedostalo, že Lidice byli srovnáni se zemí, je pochopitelné, neboť to před věznio bylo utajováno, nebo se to k nim z nijakého zdroje nemohlo dostat.
S Vaší skeptičností souhlasím, a máte na ní úplné právo. Film sice není natočen jako historický fil, pouze jako fil, ale jeho historická věrnost, je z mých informací dosti zpochybnitelná...
Snad Vás můj příspěvek bude alespoň trochu zajímat :D
S pozdravem
Jan Šitta
film [Novák 10.6.2011 00:07] | Reagovat
Dobrý den chtěl jsem poprosit o jednu informaci...dokument č. 375, který by měl dokumentovat vypálení a celou likvidaci Lidic. Chtěl jsem se zeptat, kde by bylo možné nějaké takovéto informace a dokumenty najít. Již jsem zjistil, že v minulosti byl natočen nějaký film o Lidicích, ale komunisté ho zbavili a tento film mi byl doporučen. Tak by mě zajímalo jestli někdo nevíte jak se film jmenoval nebo ještě líp, kde bych ho sehnal? Děkuji za informace.
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 57 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist