Neustadtl am Klinger-Synagoge (Strá-synagoga) - Z historie idovského osídlení městečka Strá
Beigetragen:
Pavel FrýdaV městečku Strá existovalo jedno z nejstarích idovských osídlení v českých zemích vůbec. idé jsou zde spolehlivě doloeni ji k r.1331, kdy král Jan Lucemburský přenechává příjmy z místních idů zdejí obci (právní úpravou Přemysla Otakara II. z r.1254 tzv.Statuta Judaeorum byli jinak idé majetkem královského regálu). První číselný údaj o počtu idů je z r.1580, kdy zde ilo 15 rodin, nejvyí počet idovských obyvatel zde il v r.1724, kdy je doloeno 18 rodin s 98 osobami, pak okolo r.1900 a to 81 osob, co bylo tehdy téměř 7% obyvatelstva. Rozrod obyvatelstva byl ale v této době obecným jevem, nebyl zvlátností jen idovských obyvatel. Jetě v r.1921 se ve Strái hlásilo k idovské víře 45 obyvatel (4,5%) , v r.1930 zde vak zůstalo pouhých 31 osob idovského původu (3,1%) a v r.1945 se z nacistických vyhlazovacích táborů vrátili pouzí 3 lidé, kteří přeili nezměrné hrůzy a utrpení... Obětí holocaustu ze Stráe bylo jmenovitě zjitěno ze stránek památníku Yad Vashem 11 osob.
idovské domy byly soustředěny v ulici tzv. Horního města (Oberstadt), na historické mapě idovské město (Judenstadt), to je dnení západní část obce (směrem na Souměř). Nelo vak o kompaktní ghetto, byly zde i domy křesanů. Synagoga stávala nejpozději od 2.poloviny 17.století na jiní straně této ulice, v r.1876 byla zničena poárem. Od r.1882 byla na jejím místě vystavěna nová budova, snad byly k její stavbě pouity původní zdi. Od poloviny 18.století je u synagogy doloena řada rabínů, na počátku 19.století ve Strái sídlil i krajský rabín plzeňského kraje Samuel Kohn. Po r.1930 ji početně slabá náboenská obec vlastního rabína neměla a náboenské obřady vykonával kantor (chazan) Pinkas Löw. Synagoga stála v prostoru za dnením domem čp.200 (stav.parcela č.283 o rozloze 100 m2, kat.území strá u Tachova, v majetku soukromé osoby). Budova byla zničena v průběhu hanebné tzv.křiálové noci (9.-10.11.1938), kdy fanatická nacistická spodina vyrabovala idovské domy, naházela rituální předměty i ostatní idovské památky do synagogy a ve zapálila. Pověstná německá důkladnost zde vak příli nezapracovala, nebo ohořelé trosky stály a do konce padesátých let, kdy byly zbořeny. Jako zídka mezi sousedními domy je na dvorku čp.200 zachováno torzo západní zdi synagogy, severní zeď byla zbourána při roziřování domu. ádné obrázky, ani fotografie objektu nejsou známy, dochoval se pouze snímek části interiéru.
Velice cennou památkou na zdejí idovskou komunitu je (či spíe byl) hřbitov, který se nachází v lese, asi kilometr za Stráí, vpravo od silnice na Souměř (pozem.parcela č.425/2 o rozloze 4237 m2, kat.území Strá u Tachova, vedený jako kulturní památka v majetku městyse Strá). Snad byl zaloen ji v r.1330, spolehlivě je vak doloen od r.1450. Naposledy byl rozířen v r.1860, podle matriky zde bylo jen v letech 1784-1937 pohřbeno na 800 nebotíků, take počet vech pohřbů musí značně převyovat číslo 1000. Ve staré části bývaly zvlátní řady hrobů pro levity a pro kohanity, v Čechách zvyk zcela vyjímečný. Poslední opravy zde proběhly v letech 1923-28. Po r.1938 byl hřbitov devastován, historicky vzácné náhrobky byly pouívány jako stavební materiál. Ani později se situace díky české nenechavosti nezlepila. Jetě v sedmdesátých letech zde mělo stát okolo 50 náhrobků, letos autor příspěvku napočítal pouhých 14 stojících náhrobků a dva povalené (oba byly autorem a jeho přáteli postaveny). Nejstarí čitelný náhrobek je z r.1601, prokazatelně zde bývaly i starí dokonce z 15.století . idovské náhrobky svědčí o tom, e jejich tvůrci byli zručnými kameníky, texty epitafů pak vypovídají, e byli i lidmi hluboce zbonými a poeticky cítícími. Bohuel jen málo ze zbývajících náhrobků je čitelných, větinou jsou vyrobeny z místní, málo kvalitní hrubozrnné uly, která příli neodolává povětrnostním vlivům. Dobře dochovaná je pouze zeď okolo hřbitova a pilíře vchodu. Moná, e starobylé náhrobky skrývá dosud vrstva humusu zanedbaného hřbitova a kdoví, zdali jim tam zatím není lépe, alespoň do doby ne si lidé začnou památek váit.....
V roce 2009 byl hřbitov vyčitěn od náletových dřevin německým sdruením Aktion Sühnezeichen (Akce na znamení smíření), při pracích byly objeveny některé dosud neznámé stély, které byly opět vztyčeny, celkem je zde zaevidováno 34 celých stél a jejich torz. Ze Stráe do Souměře vede kolem hřbitova naučná stezka, stačí sledovat modrobílé značky.
Zdroje: Z.Procházka, Historicko-turistický průvodce č.4 Stříbrsko a Borsko
J.Fiedler, idovské památky v Čechách a na Moravě
J.Fiedler-V.Chvátal, idovské památky Tachovska
V.Chvátal, idovský hřbitov Strá
kol.autorů, Český les, příroda-historie-ivot
Pages of Testimony Yad Vashem
Eingegeben: 25.4.2007