Kynšperk nad Ohří-synagoga (Königsberg an der Eger-Synagoge) - Kynšperská židovské obec a zdejší synagoga

Přispěl: Pavel Frýda

Židé v Kynšperku nad Ohří sídlili již v první polovině 14.století, jedná se nepochybně o jednu z nejstarších židovských obcí v Čechách. V r.1350 se ke zdejší obci připojily i rodiny, které přežily pogrom v Chebu (pogrom-davové antisemitské akce, spojené s rabováním, násilím i vražděním, slovo je ne nadarmo ruského původu). Židé nebyli z města sice nikdy přímo vypovězeni, ale např. v r.1650 bylo vydáno usnesení, že jejich počet nesmí stoupat a v r.1723 bylo Židům zakázáno stavět ve městě další domy a zřídit školu. Nejvíce židovských obyvatel měl Kynšperk v r.1880-113 osob, pak už jen jejich počet klesal, v r.1921 jich zde žilo 38 (z nichž se poměrně hodně, 24 osob, přihlásilo přímo k židovské národnosti) a v r.1930 se hlásilo k židovskému vyznání 27 místních občanů. Z nacistických vyhlazovacích táborů se vrátili pouze 3 lidé...Židovské domy a domky stávaly v dnešní Dlouhé ulici (dříve Lange Gasse, lemuje někdejší jižní hradby) a Bezručově ulici (dříve Judengasse, vede od jižní brány k jihu). V r.1841 je ve městě uváděno 20 židovských domů, po různých přestavbách je dochována asi čtvrtina. V r.1837 a znovu v r.1867 žádala kynšperská židovská náboženská obec neúspěšně o povolení k zřízení vlastní vyšší náboženské školy-ješivy.
Dřevěná roubená synagoga z r.1784 (je uváděn i r.1803) stávala mezi dnešními ulicemi Dlouhá a Pod Domovem, byla postavena na místě starší svatyně neznámého stáří. Dříve budova patřila k Lange Gasse (Dlouhé ulici) a nesla čp.97. V synagoze se scházeli příslušníci ortodoxního ritu, reformovaní věřící užívali k modlitbám dnes již neexistující dům čp.98. Posledním zdejším rabínem je uváděn Jakob Beer, hrob jeho manželky Sabine je možné nalézt na zdejším židovském hřbitově. Konec synagogy nastal v noci 20.10.1938 (tedy ještě před tzv.křišťálovou nocí). Henleinovská sebranka zpitá novou nacionálně-socialistickou "svobodou" synagogu zapálila, když do ní ještě předtím přivlekla pohřební vůz z hrobnického domku. Z celodřevěné stavby nezbylo nic (dnes scelené pozem.parcely č.525/1 o rozloze 21097 m2, kat.území Kynšperk n.O., vedené jako ostatní plocha-zeleň, majetek města Kynšperk n.O.). Druhý den pokračovala tato zdivočelá horda "vyšší rasy" v demolování hřbitova, ačkoliv již v předválečném období byl hřbitov označován jako pozoruhodná kulturní památka. Železnými tyčemi strhávali a rozbíjeli náhrobky, zejména v nové části. Část náhrobků byla v době nacistické okupace použita k dláždění dvorů kolem náměstí. Dnes se na ploše 3360 m2 (pozem.parcela č.536, kat.území Kynšperk n.O., v majetku města Kynšperk n.O.) dochovalo kolem 170 náhrobků. Prostor pohřebiště se skládá ze tří částí-staré (na severní straně), dětské a nové (jižní strana), tato část je zajímavě řešena pomocí zděných teras. Kynšperský židovský hřbitov patří díky nálezu náhrobku z 12.století k nejstaším v Čechách. Nejstarší zdejší dochovalý náhrobek je datován k r.1605. Celý hřbitov leží ve svahu, stará a nová část je oddělena dosud znatelným někdejším hradním valem. Hřbitov je průběžně hezky obnovován, je vidět, že město Kynšperk věnuje opravě hřbitova značné prostředky. Návštěvník je dobře informován o pohřebišti i o dějinách zdejší židovské obce dvěma informačními panely. Bohužel některé starší náhrobky jsou poznamenány nezávislou alternativní "kulturou" sprejerů.

Zdroje: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
Židovské památky Karlovarska
infopanel MÚ Kynšperk n.O.

Vloženo: 16.7.2007