Horažďovice-synagoga (Horaschdowitz-Synagoge) - Židé v Horažďovicích, zdejší synagoga a hřbitovy.

Přispěl: Pavel Frýda

První Židé přišli do Horažďovic na počátku 17.století, od poloviny 17.století zde existovala židovská náboženská obec, která zde pak působila bez přerušení do nacistické okupace. V r.1724 v městečku žilo 13 židovských rodin, v r. 1839 to bylo 21 rodin. Nejvíce židovských obyvatel měly Horažďovice kolem r.1890-300 osob a v r.1930 se k židovskému vyznání hlásilo 106 občanů. V nacistických vyhlazovacích táborech zahynulo 86 místních obyvatel židovského původu, dalších 19 osob bylo z okolních obcí, přežilo pouhých 7 osob. Byly vyvražděny celé rodiny-Adlerova, Eisnerova, Fantlova, Fischerova, Glauberova, Kafkova, Katzova, Kleinova, Loheitova, Löwyova, Münzova, Schwarzova, Treichlingerova, Weinerova a další jednotlivci. Mnoho staších osob zemřelo již v Terezíně, všichni mladší byli zahubeni v osvětimských plynových komorách. Nejmladší obětí byla tehdy teprve 5letá Milena Eisnerová, Eva Treichlingerová a Karel Glauber byli tehdy 6letí......Nacisté důsledně vyhledávali občany židovského původu podle zločinných tzv.norimberských zákonů, rozhodoval hlavně původ, nikoliv to zdali se dotyčný hlásil k judaizmu a byl členem židovské náboženské obce. Za Žida byla považována osoba, která měla nejméně 3 prarodiče Židy, složitě se pak posuzovala "problematika" míšenců I.stupně (2 prarodiče Židé) a II.stupně (1 prarodič), k příslušným kvazizákonům byla vydána řada prováděcích vyhlášek, např. míšenec I.stupně, který byl zároveň členem židovské náboženské obce, nebo žil v manželství se Židem, byl také považován za Žida apod.
Židovské domy byly soustředěny v dnešní Prácheňské ulici (lemuje bývalou východní hradbu) a v Ševčíkově ulici, např. v r.1837 je zde doloženo deset židovských domů, tři pak stály v jiných místech. Synagoga stávala v místech vnitrobloku za dnešní bytovkou v Prácheňské ul. čp.885, původní stavba pocházela snad z první poloviny 17.století, po požáru v r.1868 byla na stejném místě postavena nová svatyně. Další její oprava zřejmě byla provedena v r.1815, o čemž svědčí pamětní kámen ze zdi synagogy, dnes uložený v městském muzeu. Další rozsáhlé úpravy byly provedeny v r.1901, kdy byla zvětšena ženská část a byla zavedena elekřina. Vnitřní zařízení pocházelo ze zrušené synagogy polských Židů z Vídně, odkud jej zakoupil člen zdejší obce Jakub Kohn. Za I.světové války byla synagoga postižena rekvizicí kovů, dobový zdroj zejména lituje vzácného měděného svícnu. Bohoslužby se zde konaly pravidelně až do německé okupace, z nařízení okupantů bylo zničeno vnitřní zařízení, např. lavice a další dřevěné předměty byly v r.1943 odprodány jako palivové dřevo...Synagoga za II.světové války sloužila jako skladiště zdravotnického materiálu pro německou armádu. Poslední bohoslužby v ní provedl polní rabín americké armády s židovskými vojáky po osvobození v r.1945. Později byla stavba užívána jako výkupna a sklad ovoce družstva Jednota. Opuštěná a chátrající stavba byla zbořena v r.1980. Na nové zdejší zástavbě je od r.2005 umístěna nákladem města umělecky provedená pamětní deska připomínající minulost místa a židovské oběti nacistické perzekuce. Horažďovický svitek tóry, nejcenější předmět každé synagogy, je dodnes dochován a je užíván ve Westminsterské synagoze ve Velké Británii*.
Poblíž někdejší synagogy v parkánu mezi hradbami býval i starý hřbitov židovské obce, doba jeho založení není známa, byl užíván do počátku 19.století. Zrušen a likvidován byl společně se synagogou. Naštěstí alespoň zdejší náhrobky byly přemístěny na nový hřbitov (nejstarší náhrobek z r.1684), který je položen na severním okraji města, asi 300 m za posledním domem při výjezdu na Plzeň, nad ulicí Odbojářů. Nový hřbitov byl založen již v první třetině 19.století, nejstarší náhrobek je datován k r.1832, poslední pohřeb se zde konal v r.1960. Zde je na poměrně velké ploše 3097 m2 (pozem.parcela č.766, kat.území Horažďovice, v majetku Federace žid.obcí ČR) dochováno téměř 400 náhrobků, nachází se zde jeden unikát, stéla s trojjazyčným česko-německo-hebrejským textem. Hřbitov působí poněkud nesourodě, neboť přemístěné stély ze 17. a 18.století jsou umístěny před náhrobky z 20.století, ostatně jiné řešení nebylo a tato úprava pohřebiště je mnohokrát lepší než zničení stél. Hřbitov byl hezky zrekonstruován v r.1991 a udržován na náklady města Horažďovice, je však uzamčen a zájemci o podrobnější prohlídku nezbývá než překonat zídku, která je však poměrně nízká.

*před deportacemi v r.1942 museli odevzat židovské obce i nejcenější bohoslužebné předměty ze synagog, včetně svitků tóry. Odevzdané předměty byly uloženy v Židovském muzeu v Praze, kde kupodivu přečkaly válku. Nicméně v r.1964 komunistické úřady ČSSR, vždy lačné deviz, nařídily odprodej svitků do zahraničí. Většinu tór koupili Židé ve Velké Británii (1564 kusů) a postupně je přidělili židovským kongregacím po celém světě, kde jsou užívány k bohoslužbám dodnes.

Zdroj: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
K.Němec, Dějiny Židů v Horažďovicích a okolí
H.Smetanová, Židé v Horažďovicích
web.stránky Holocaust

Vloženo: 10.9.2007