Horaschdowitz-Synagoge (Horaďovice-synagoga) - idé v Horaďovicích, zdejí synagoga a hřbitovy.
Beigetragen:
Pavel FrýdaPrvní idé přili do Horaďovic na počátku 17.století, od poloviny 17.století zde existovala idovská náboenská obec, která zde pak působila bez přeruení do nacistické okupace. V r.1724 v městečku ilo 13 idovských rodin, v r. 1839 to bylo 21 rodin. Nejvíce idovských obyvatel měly Horaďovice kolem r.1890-300 osob a v r.1930 se k idovskému vyznání hlásilo 106 občanů. V nacistických vyhlazovacích táborech zahynulo 86 místních obyvatel idovského původu, dalích 19 osob bylo z okolních obcí, přeilo pouhých 7 osob. Byly vyvraděny celé rodiny-Adlerova, Eisnerova, Fantlova, Fischerova, Glauberova, Kafkova, Katzova, Kleinova, Loheitova, Löwyova, Münzova, Schwarzova, Treichlingerova, Weinerova a dalí jednotlivci. Mnoho staích osob zemřelo ji v Terezíně, vichni mladí byli zahubeni v osvětimských plynových komorách. Nejmladí obětí byla tehdy teprve 5letá Milena Eisnerová, Eva Treichlingerová a Karel Glauber byli tehdy 6letí......Nacisté důsledně vyhledávali občany idovského původu podle zločinných tzv.norimberských zákonů, rozhodoval hlavně původ, nikoliv to zdali se dotyčný hlásil k judaizmu a byl členem idovské náboenské obce. Za ida byla povaována osoba, která měla nejméně 3 prarodiče idy, sloitě se pak posuzovala "problematika" míenců I.stupně (2 prarodiče idé) a II.stupně (1 prarodič), k přísluným kvazizákonům byla vydána řada prováděcích vyhláek, např. míenec I.stupně, který byl zároveň členem idovské náboenské obce, nebo il v manelství se idem, byl také povaován za ida apod.
idovské domy byly soustředěny v dnení Prácheňské ulici (lemuje bývalou východní hradbu) a v evčíkově ulici, např. v r.1837 je zde doloeno deset idovských domů, tři pak stály v jiných místech. Synagoga stávala v místech vnitrobloku za dnení bytovkou v Prácheňské ul. čp.885, původní stavba pocházela snad z první poloviny 17.století, po poáru v r.1868 byla na stejném místě postavena nová svatyně. Dalí její oprava zřejmě byla provedena v r.1815, o čem svědčí pamětní kámen ze zdi synagogy, dnes uloený v městském muzeu. Dalí rozsáhlé úpravy byly provedeny v r.1901, kdy byla zvětena enská část a byla zavedena elekřina. Vnitřní zařízení pocházelo ze zruené synagogy polských idů z Vídně, odkud jej zakoupil člen zdejí obce Jakub Kohn. Za I.světové války byla synagoga postiena rekvizicí kovů, dobový zdroj zejména lituje vzácného měděného svícnu. Bohosluby se zde konaly pravidelně a do německé okupace, z nařízení okupantů bylo zničeno vnitřní zařízení, např. lavice a dalí dřevěné předměty byly v r.1943 odprodány jako palivové dřevo...Synagoga za II.světové války slouila jako skladitě zdravotnického materiálu pro německou armádu. Poslední bohosluby v ní provedl polní rabín americké armády s idovskými vojáky po osvobození v r.1945. Později byla stavba uívána jako výkupna a sklad ovoce drustva Jednota. Oputěná a chátrající stavba byla zbořena v r.1980. Na nové zdejí zástavbě je od r.2005 umístěna nákladem města umělecky provedená pamětní deska připomínající minulost místa a idovské oběti nacistické perzekuce. Horaďovický svitek tóry, nejcenějí předmět kadé synagogy, je dodnes dochován a je uíván ve Westminsterské synagoze ve Velké Británii*.
Poblí někdejí synagogy v parkánu mezi hradbami býval i starý hřbitov idovské obce, doba jeho zaloení není známa, byl uíván do počátku 19.století. Zruen a likvidován byl společně se synagogou. Natěstí alespoň zdejí náhrobky byly přemístěny na nový hřbitov (nejstarí náhrobek z r.1684), který je poloen na severním okraji města, asi 300 m za posledním domem při výjezdu na Plzeň, nad ulicí Odbojářů. Nový hřbitov byl zaloen ji v první třetině 19.století, nejstarí náhrobek je datován k r.1832, poslední pohřeb se zde konal v r.1960. Zde je na poměrně velké ploe 3097 m2 (pozem.parcela č.766, kat.území Horaďovice, v majetku Federace id.obcí ČR) dochováno téměř 400 náhrobků, nachází se zde jeden unikát, stéla s trojjazyčným česko-německo-hebrejským textem. Hřbitov působí poněkud nesourodě, nebo přemístěné stély ze 17. a 18.století jsou umístěny před náhrobky z 20.století, ostatně jiné řeení nebylo a tato úprava pohřebitě je mnohokrát lepí ne zničení stél. Hřbitov byl hezky zrekonstruován v r.1991 a udrován na náklady města Horaďovice, je vak uzamčen a zájemci o podrobnějí prohlídku nezbývá ne překonat zídku, která je vak poměrně nízká.
*před deportacemi v r.1942 museli odevzat idovské obce i nejcenějí bohosluebné předměty ze synagog, včetně svitků tóry. Odevzdané předměty byly uloeny v idovském muzeu v Praze, kde kupodivu přečkaly válku. Nicméně v r.1964 komunistické úřady ČSSR, vdy lačné deviz, nařídily odprodej svitků do zahraničí. Větinu tór koupili idé ve Velké Británii (1564 kusů) a postupně je přidělili idovským kongregacím po celém světě, kde jsou uívány k bohoslubám dodnes.
Zdroj: B.Rozkoná-P.Jakubec, idovské památky Čech
K.Němec, Dějiny idů v Horaďovicích a okolí
H.Smetanová, idé v Horaďovicích
web.stránky Holocaust
Eingegeben: 10.9.2007