Lesná-synagoga (Schönwald-Synagoge) - Stručná historie synagogy v Lesné a zdejší židovské obce

Přispěl: Pavel Frýda

Tachovsko se vyznačovalo mimořádně hustou sítí venkovských židovských obcí, podobně početné židovské osídlení bychom jinde v Čechách nenašli. Bylo tomu tak zřejmě z profesních důvodů, Židé byli v minulosti specializováni hlavně na obchod, jiná možnost obživy jim ostatně nebyla až do občanského zrovnoprávnění po r.1848 povolena. Tachovskem vždy vedly (a je tomu tak dodnes) hlavní obchodní cesty do západní Evropy a sídlit zde bylo pro obchodníky samozřejmě výhodné (a je stále, viz ohyzdné skladové haly speditérských firem kolem dálnice).
Kdy přišli do Lesné první Židé není přesně známo, z písemných pramenů je pouze zřejmé, že zdejší vrchnost rytíři Širntyngárové povolili usazení první židovské rodiny před r.1618, k tomuto roku se v místě uvádějí už 4 rodiny. Počet zdejších židovských usedlíků postupně vzrůstal, rozrod obyvatelstva byl v této době ostatně obecným jevem, nejvíce židovských obyvatel měla Lesná v r.1850 a to 98 osob (cca.11% všeho obyvatelstva). Po občanském zrovnoprávnění počet místních Židů už jen klesal v důsledku stěhování do větších měst. V r.1880 to bylo 39 osob (4,3% obyvatel), v r.1900 se hlásilo k židovskému vyznání už jen 19 zdejších obyvatel a v r.1930 zde žilo jen 11 občanů vyznávajících judaizmus. Židé sídlili ponejvíce ve východní části obce, nejednalo se však o uzavřené ghetto. Krátce před r. 1934 žily ještě v Lesné 3 židovské rodiny, jako poslední se odstěhovali Ledererovi, stalo se tak ještě před r.1938.
Židovská náboženská obec se zde ustanovila v průběhu 18.století, existovala zde modlitebna, jejíž lokalizace není známa, snad byla v budově školy. Taktéž stáří zdejší synagogy není známo, měla však řadu shodných architektonických prvků s pozdně barokní přestavbou místního zámku. Ta byla provedena v r.1787, synagoga zřejmě pochází také z této doby. Jednalo se o výstavní barokní budovu s mansardovou střechou, vnější zdi byly členěny svislými lizénovými pásy (lizéna, plochý výstupek ve zdi naznačující pilíř). Stávala pod hrází rybníčku Schmiedweiher (všechny čtyři někdejší rybníčky v obci byly vysušeny a zasypány). V přízemí budovy se nacházel byt pro duchovního, popř.učitele a rituální lázeň mikve, v patře byly oddělené modlitební prostory pro muže a ženy. Sál pro muže byl klenutý o rozměrech 10,6 x 8,8 m se 6 okny, při východní stěně stával aron ha-kodeš (schrána na tóru, oltář), uprostřed sálu stávala osmiboká bima, či almemor (řečniště), toto uspořádání svědčilo o stáří synagogy a ortodoxním ritu bohoslužeb. Ženské oddělení tvořila sousední místnost s třemi průhledovými oblouky. V Lesné je písemnostmi doložen pouze jeden rabín (Karl Polesi, bývalý rabín v Liběšicích, Velharticích, Lítni a Mirovicích, zemřel v Lesné 1893 ve stáří 66 let), není však jisté zdali v místě nežil jen na odpočinku u svého syna. O dalším ze zdejších učitelů a rabínů Jissacheru Berovi vypovídá pouze náhrobek ze židovského hřbitova v Pořejově, který nese dataci r.1738. V novější době si nepočetná náboženská obec rabína nemohla zřejmě trvale dovolit. Zdejší duchovní správu vedl rabinát v Tachově, místní bohoslužby obstarávali chazani (kantoři), kteří byli většinou i učiteli v židovské škole. Ta stávala severně v sousedství synagogy, dnes je zbořena. Bohoslužby v synagoze se nekonaly od r.1918, objekt byl odprodán v r.1927 nežidovskému kupci, který jej adaptoval k bydlení. Dnešní dům čp.77 po radikální přestavbě již v ničem nepřipomíná původní stavbu, fasády byly zbaveny všech ozdobných prvků, střecha je obyčejná sedlová a původní okna byla nahrazena moderními. Okolojdoucí návštěvník se tak u domu ani nezastaví pokud není seznámen s jeho zajímavou minulostí...
Vlastní hřbitov zdejší židovská obec neměla, k ukládání zemřelých užívala hřbitovů v Pořejově (pozem.parcela č.1211, o rozloze 881 m2, kat.území Pořejov, vedená jako hřbitov-nemovitá kulturní památka, v majetku Federace židovských obcí ČR) a Dlouhém Újezdě (pozem.parcela č.916, o rozloze 1623 m2, vedená jako hřbitov, v majetku Federace židovských obcí ČR).

Zdroje: J.Fiedler, Židovské památky Tachovska
B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech









Vloženo: 15.12.2007