PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Fukov (Fugau) - Fukov z německé Wikipedie

Přispěl: Jan Novák

Fukov bylo malé městečko v severním výběžku Šluknovska. Vlastní území obce mělo rozlohu 286,44 hektarů severo-jižním směrem bulo 2,5 kilometru dlouhé, z východu na západ od 0,5 do 1,2 km. V roce 1939 zde žilo 736 obyvatel a stálo zde 143 domů. Fukov byl obklopen územím Saska, jen jižní část hraničila s Čechami. Okolní vesnice byly na severu Oppach, východně Neusalza-Spremberg, západně Taubenheim, a jihozápadně český Harrachov. Obec sama byla rozdělena na Starý a Nový Fukov a ležela podél křížení cest ze Šluknova do OppachU a z Taubenheimu do Sprembergu. Do Šluknova to bylo 5 kilometrů. Od 1.května 1875 vedla přes Fukov železnice Drážďany-Žitava, ale ve Fukově nikdy zastávka zřízena nebyla. Železnice je stále v provozu.

Obyvatelé Fukova mohli najít zaměstnání v kamenolomu nebo ve šluknovské přádelně a tkalcovně. Kromě toho se ve Fukově nacházela tkalcovská dílna a několik bělíren. Největším závodem byla brusírna kamenů Františka Michalíčka. Vyráběli se zde náhrobní desky, kříže a pomníky. Ke každému domu patřila zemědělsky využívaná dílny, ale žádné mechanické stroje se nepoužívaly. Nakupovalo se ve Šluknově, ale také v Sasku, kdo měl smůlu, musel zaplatit clo. Neoficiálně se platilo dvěma měnami: říšskou markou a českou korunou (1RM=8 Kč)

Ve Fukově fungovalo 5 hostinců. V Novém Fukově se nacházel hostinec „Zum Hopfenberg“ a „Zur deutschen Grenze“, ve Starém Fukově „Zlatá hvězda“, „Zum Kretscham“ a „Vereinhaus“. V každém hostinci se každoročně konala zabíjačka. V sobotu na Cecílii (22.11.) se ve „Vereinhaus“ konal cecilský bál, na to v neděli se v „Hopfenbergu“ konala poslední zábava před Vánoci. V „Hopfenbergu“ se také každoročně konal koncert pěveckého spolku Harmonie. Kdo se chtěl bavit jinak, mohl vyrazit na výlet do Saska nebo do Čech. Oblíbené výletní cíle byly v Sasku Bieleboh a Czorneboh a na české straně Jitrovník. Kromě toho byla možnost zajít do kina v Neusalza nebo do divadla v Žitavě. Velká jubilea byla v roce 1871 (jubileum požárníků), v roce 1874 slavila fukovská škola a v roce 1887 došlo k udělení praporu křesťanskoněmeckému sportovnímu spolku. Ve Fukově existovalo 6 spolků: Spolek veteránů, Katolický spolek, Spolek dobrovolných požárníků, pracovně-sportovní spolek, Jahnův sportovní spolek, německý kulturní spolek.

Fukov byl historicky stejně jako okolní obce protestantský. V roce 1697 zde zvítězila rekatolizace a Fukov byl připojen ke šluknovské farnosti. V r.1784 začaly stavební práce na farním kostele pod vedením stavebního mistra Kreše z Čech. V r.1788 byla dokončena stavba hlavní lodě, kostel byl zasvěcen sv. Václavu a ve Fukově byl založen hřbitov. V r.1823 byla na střeše kostela vztyčena zvonička a v r.1864 dostal kostel svou vlastní věž. V r.1881 byla na hřbitově založena křížová cesta. V r.1885 dostal Fukov varhany od Heinricha Schiffnera z České Lípy a v tom samém roce namaloval Johan Birnbaum obraz pro hlavní oltář. Kromě hlavního oltáře stály v kostela ještě dva vedlejší oltáře a obraz sv. Václava od malíře Antonína Václava z Reichenau. Inventář kostela byl věnován blízkými vesnicemi. Za války byly všechny zvony zničeny. Prý se ale údajně největší zvon nachází v kostele v Rumburku. Rok co rok se před oltářem vystavovaly jesličky, většina figurek byla zhotovena textilníkem Kunzem. 23.září 1960 byl mezi 20. a 21.hodinou kostel stržen.

Kolem r.1760 byla fukovská škola v dřevěném domku zrušena z důvodu nedostatku učitelů se vyučovalo v soukromých domech. Do r.1884 se vyučovalo v obytném domě č.p.24. Od roku 1885 byly ve škole 2 třídy, což si vyžádalo stavbu pořádné školy. V r.1886 byla škola vystavěna a spodní část byla používána jako tělocvična. V roce 1933 existovaly už tři třídy. První třída se sestávala z dnešní 1.-3.tř., druhá třída znamenala naší 4. a 5.tř. a závěrečná třída byla naše 6.,7.,8.tř. České vyučování bylo v těchto letech přerušeno. V r.1934 bylo bouřlivě oslavováno padesátileté výročí školy. Škola byla v roce 1960 stržena spolu s kostelem.

Vloženo: 6.5.2008



Komentáře a upřesňující informace


K příspěvku J.Nováka. [Eduard Steun 31.7.2010 04:40] | Reagovat
Autor se ve svém článku zmiňuje o malíři Antonínu Václavovi z Reichenau.Je to Reichenau v Horní Lužici,ale v té části,která po roce 1945 připadla Polsku a dnes město známe pod názvem Bogatynia,česky Bohatyně.
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 32 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist