Skvrňany (Skurnian) - Stručná historie obce Skvrňany

Přispěl: Pavel Frýda

Obec Skvrňany je prvně zmiňována v r.1239, byla tedy staršího založení nežli samotná Plzeň (založena r.1295) a byla také v minulosti poměrně významnou vsí, neboť byla největší vsí plzeňského panství. Původ názvu místa je vykládán buď jako osada lidí bydlících u potoka Skvrny, popř. jako osada lidí Skvrňových (Škvrňových tj.člověka malého vzrůstu, zakrslého). Blízké velké město Plzeň bylo pro ves na jednu stranu výhodné a umožňovalo její prosperitu a bohatství, ale bylo i příčinou mnohých tragických válečných událostí a město nakonec obec pohltilo, až k jejímu zániku.
Tak např.v r.1421 a znovu v r.1424 neúspěšně obléhal Plzeň sám Jan Žižka (v hodinách dějepisu nám bylo vštěpováno, že Jan Žižka nebyl nikdy poražen, co je tedy porážka?). Později husité neúspěšně město znovu obléhali od 14.7.1433 až do 9.5.1434, skvrňanský úsek připadl táborskému polnímu vojsku pod velením vrchního polního hejtmana Jana Parduse (Prokop Holý nebyl vojevůdce, byl kněz a hlavní ideolog táboritů), v okolí Roudné se rozložilo ležení žatecko-lounského svazu, ve směru od Doubravky pak pražané a od dnešních Slovan polní vojsko sirotčí (hlavní ideolog kněz Prokůpek), celkem 13.000 bojovníků se 40 děly. Ve městě se tísnilo 8.000 lidí, z toho asi polovina byli bojovníci, přesto husity několikrát zaskočili výpady a jednou jim ukořistili tehdy nevídané zvíře-velblouda. Ten byl ukořistěn sirotkům, kteří jej obdrželi jako dar od polského krále, jednalo se nejspíše o velblouda dvojhrbého-drabaře. Sirotci si ukořistěného zvířete velmi cenili, nabízeli výměnou za něj 50 kop grošů i urozené zajatce, ale marně. Zlatý dvouhrbý velbloud v zeleném poli se pak bulou císaře Zikmunda z r.1434 objevil na městském znaku, obvykle se však heraldika nedodržuje a velbloud bývá zobrazován jako jednohrbý-dromedár. Vytrvalý odpor katolické Plzně a neúspěch zásobovací kořistnické výpravy do Bavorska (později se tyto loupeže nazývaly spanilé jízdy, dobrý a spravedlivý Mistr Jan by se divil) vedly k rozkolu v husitských řadách a od Plzně spěchali husitští radikálové jen k Lipanům... Taktéž za třicetileté války dne 21.8.1618 přitáhlo k Plzni vojsko stavovského generála Mansfelda, přímo kolem Skvrňan žoldnéři vystavěli polní opevnění a jako maskovací materiál svých postavení používali nevymlácené obilí...Mansfeld byl jako první vojevůdce při obléhání Plzně úspěšný a město dobyl 21.11.1618. Že Skvrňany i další okolní obce byly těmito válečnými operacemi těžce poškozeny není zapotřebí nijak zdůrazňovat.
V tereziánském katastru z r.1714 se v obci uvádí 34 usedlostí, stavení měla být v dobrém stavu, vystavěná z kamene a u domů bývaly zahrady porostlé švestkami. I přes velký požár v r.1839, kdy vyhořelo 19 usedlostí, je obec popisována jako bohatá a výstavná. Ke konci 19.století však obec zasáhl technický rozvoj, který byl příčinou ztráty jejího výhradně zemědělského charakteru. V r.1861 sem přijel první vlak z německého Furt im Wald a u obce stávalo první prozatímní plzeňské nádraží, trať na Prahu byla otevřena až později. Dalším faktorem, který zásadně ovlivnil život obce, byla výstavba Škodových závodů. Továrna se nejprve jen dotýkala skvrňanského katastru, ale brzy jej překročila. Počet obyvatelstva velmi rychle rostl a např. v r.1921 bylo z 5.777 obyvatel obce téměř 40% zaměstnanci Škodovky. Od r.1924 jsou Skvrňany součástí Plzně jako její část. V průběhu II.světové války byly Skvrňany 14.5.1943 a 16.10.1944 zasaženy při bombardování Škodovky, ale nejtěžší úder pro ně znamenal nálet 25.4.1945. V původní podobě staré Skvrňany již nebyly obnoveny a jejich obyvatelstvo většinou přesídlilo do Červeného Újezda u Zbůchu. Několik zbývajících původních statků bylo zbořeno na konci 60tých let a v místech obce vyrostlo postupně panelákové sídliště. Starobylou obec tak připomíná pouze budova školy z r.1897, dnes Základní škola Martina Luthera a bývalé místo návsi se jmenuje Školní náměstí.

Zdroj: M.Bělohlávek, Plzeňská předměstí
P.Bělina-P.Čornej, Slavné bitvy naší historie







Vloženo: 7.5.2008