Poběžovice-synagoga (Ronsperg-Synagoge) - Z historie židovské náboženské obce a synagogy v Poběžovicích

Přispěl: Pavel Frýda

Židovské osídlení v městečku je doloženo od 16.století, židovská náboženská obec zde pak působila kontinuálně bez přerušení až do nacistické okupace a bývala poměrně významná, neboť v první polovině 19.století zde sídlil krajský rabín pro Plzeňský a Klatovský kraj. Od konce 18.století až do r.1859 byly Poběžovice také sídlem významné ješivy*. Židovské domy bývaly soustředěny v jihozápadní části městečka v dnešní Masarykově ulici, zde stávala i synagoga. Zdejší židovské obyvatelstvo bylo dosti početné, v průběhu 18.století žilo v Poběžovicích 12 až 25 rodin, nejvíce obyvatel židovské víry zde bývalo před polovinou 19.století, např. údaj z r.1837 uvádí 212 Židů (30 rodin, asi 11% obyvatelstva), ale po občanském zrovnoprávnění jich začíná v důsledku odchodu do větších měst jen ubývat, v r.1880 to bylo 114 osob (5% obyvatelstva), v r.1900 pak 94 osob a poslední údaj z r.1930 hovoří o 41 občanech hlásících se k judaizmu (asi 2,5% obyvatelstva).
Synagoga stávala na jižní straně někdejší židovské ulice, dnes již zmíněná Masarykova (pan prezident Osvoboditel by si zasloužil lepší ulici, pro současné trosky by byl vhodnější jiný název např.Budovatelů). Synagoga byla vystavěna v letech 1814-16, jméno stavitele není již známo. Stavba měla téměř čtvercový půdorys, hladké vnější stěny s charakteristickými vysokými poloobloukovitými okny, mezi nimi byly tzv.lizény (ploché výstupky ve zdi naznačující pilíře). Pod středním oknem a nad vchodem byl v omítce znázorněn hexagram. Vlastní modlitební sál se nacházel v patře, v přízemí bývalo obydlí rabína a prostory školy, v podkrovních prostorách se zde nacházela i obsáhlá knihovna, dar hraběte Jana Coudenhove. V podzemních prostorách synagogy býval zázračný pramen a mikve**. Slavnou mikvi navštívila řada významných osobností, např. v r.1582 údajně sám rabín Jehuda Löw ben Becalel zvaný Maharal z Prahy (známý jako stvořitel Golema) a v r.1744 rabín Israel ben Eliezer (zakladatel chasidizmu***), tato mikve bývala významným poutním místem židovstva, vedlejší budova hotelu pro poutníky se dochovala. Synagoga a s ní i další předměty nezměrné kulturní hodnoty a umělecké úrovně, byla zničena a vypálena hnědou lidskou spodinou, stalo se tak ihned po odtržení pohraničí 9.10.1938, tedy před tzv.křišťálovou nocí. V této době byl devastován i hřbitov. Z obětí holocaustu mající nějaký vztah k Poběžovicícm (buď se zde narodili, popř.zde žili) bylo prostřednictvím památníku Yad Vashem zjištěno 27 osob, přežili jen 3 lidé. Zbývající část trosek synagogy byla odklizena až po válce, později zde byl provoz dřevařské firmy. Dnes je pozem.parcela č.65 o rozloze 625 m2 vedená jako zbořeniště, kat.území Poběžovice u Domažlic v majetku Židovské obce v Plzni.
Hřbitov židovské náboženské obce se nachází asi 600 m od severozápadního okraje města mezi silnicí do Drahotína a železniční tratí. Zájemce jej nemůže přehlédnout, shluk stromů uprostřed pole je velmi výrazný, nicméně nejlepší cesta ke hřbitovu vede z ulice Budovatelů polní cestou podél trati a u podjezdu se pak návštěvník vydá v poli vyjetou cestou traktory. Letos má snad být ke hřbitovu zřízen nějaký lepší přístup. Dobře dochovaná zeď se zbytkem konanitské branky a hlavním vchodem s umělecky kovanou bránou ohraničuje poměrně velký prostor 4643 m2 (pozem.parcela č.734, kat. území Poběžovice u Domažlic, v majetku Federace žid.obcí ČR). Stáří hřbitova není známo, ale podle nalezených náhrobků ve střední části hřbitova, lze jeho založení datovat okolo r.1560. Náhrobky jsou tradičně orientovány východním směrem. V různém stavu je zde dochováno okolo stovky stél a jejich torz, jimž vévodí veliká a reliéfní maceva (z hebr. macevot tj.náhrobek) rabína Joela Ranschburga z r.1820, kdy tento muž zemřel ve věku 106 let (bohužel snímek se autoru nezdařil, snad příště). Poslední opravy zde proběhly v r.1929, v této době se zde nacházelo okolo 600 hrobů se 495 náhrobky. Pohřebiště je průběžně citlivě opravováno od r.2006 díky péči a zájmu Občanského sdružení Abraham.

*ješiva-hebr.doslova sezení, škola vyššího vzdělávání určená především k studiu talmudu tj.židovského zákona a tradice, základní škola se nazývala cheder, hebr.doslova místnost, v jazyce jidiš šúl, bývala zřizována u synagogy.
Talmud (dosl.učení,studium) je dílo složité a málo přístupné, vznikalo během celých staletí, ba tisíciletí a učení rabíni jej diskutují dodnes, většina laiků čerpá jen z přeložených výňatků, jejich skutečné znění si nemohou řádně ověřit a zařadit do kontextu a struktury tohoto díla. Především nacisti i jejich jejich pohrobci neustále omílají nesmysly o „skryté židovské nauce určené jen zasvěcencům“ a „zaměřené nenávistně proti všemu nežidovskému“ atd. Jejich tvrzení jsou však úplnými nesmyly, většinou používají citace z pomlouvačné knihy profesora pražské německé univerzity Augusta Rohlinga Der Talmudjude. Vyšla v roce 1871 v tehdy neobvykle velkém nákladu 200 tis.výtisků a byla přeložena do řady jazyků. Brzy po vydání musel čelit Rohling obvinění ze lží v knize obsažených. Chtěl se sám obhájit před soudem, ten však prohrál, byl usvědčen z toho, že citace chybně nejen vyložil, ale i přeložil, neúplně citoval, vytrhl ze smyslu a dokonce si řadu citací úplně vymyslel. Z Karlovy univerzity musel z ostudou odejít. Nicméně tato hloupá, ale rozšířená publikace se stala a dodnes je biblí antisemitizmu a celé pasáže z ní opsal např. i Hitler ve svém Mein Kampf ("dílo" vyšlo do konce války v nákladu 10 mil.výtisků a bylo přeloženo do 16 jazyků, přeložení do češtiny Hitler osobně zakázal).

**mikve-rituální lázeň, nezbytná součást židovské náboženské obce, voda musí pocházet z přírodního zdroje a množství vody musí být udržováno podle předepsaných pravidel. Muži se mají rituálně ponořit před šábesem (sobota) a svátky, ženy po menstruaci, před svatbou a po porodu. Dnes udržují tyto přísné předpisy jen velmi zbožní Židé.

***chasidizmus-směr judaizmu se silnými mystickými prvky založený zmíněným rabínem Israelem ben Eliezerem zvaným Baal Šem Tov (Pán B-žího jména), jehož záměrem bylo vrátit příliš intelektualizované učení k přirozenému a obyčejnému náboženskému životu. Chasidizmus se ujal především v Polsku, na Litvě, na Ukrajině , v bývalé ČSR pak na Podkarpatské Rusi.

Zdroje: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
J.P.B., Geschichte der Juden in Ronsperg in Böhmen
web.stránky Město Poběžovice
web.stránky OS Abraham










Vloženo: 13.5.2008