Luka-synagoga (Luck-Synagoge) - Synagoga a židovské osídlení v obci Luka

Přispěl: Pavel Frýda

Židé jsou v obci Luka písemně doloženi od 16.století, podle pověsti však má být zdejší přítomnost židovského obyvatelstva ještě starší. Od poloviny 17.století do počátku 18.století se pohyboval počet místních židovských rodin okolo 9, v r.1793 zde žilo 17 rodin, nejvíce obyvatel židovského vyznání měla Luka v r.1870 a to 171 osob. Později už se po občanském zrovnoprávnění Židů projevuje jejich odchod do větších měst, v r.1900 měla Luka už jen 86 židovských obyvatel a v r.1930 se zde ještě hlásilo k judaizmu 21 občanů. V 18. a 19.století zde fungovala ješiva (vyšší učiliště, kde se žáci připravovali i na dráhu rabína) u níž měl působit reb*Meir Ullmann, kterého zdrojová publikace uvádí jako velkého učence, aniž by zmínila dobu jeho působení, nebo dobu fungování zdejší ješivy.
Soustředění židovských domů bývalo ve východní části obce, při silnici vedoucí od mostu přes Pstruží potok, v době nejpočetnější přítomnosti Židů zde stálo 30 jejich domů a domků, většina z nich je však dnes zbořena. Hned za mostem vpravo dosud stojí dům židovského řezníka (šocheta) i s dochovalým nápisem-Julius Klauber Fleischhauer und Selcher (řezník a uzenář). Synagoga s obením domem židovské obce stávala také v tomto ghettu a její umístění bývalo za mostem a zatáčkou vpravo. Stáří původní stavby není známo, klasicistní budova známá z fotografie byla postavena až po r.1842, kdy v ghettu vyhořelo mnoho domů včetně synagogy, popelem lehl i cenný archiv židovské náboženské obce. Tragickou tečku za staletou přítomností Židů i zdejší synagogy učinila německá nacistická okupace, v r.1938 (pravděpodobně v souvislosti s tzv.křišťálovou nocí 9.-10.11.) byla synagoga vypálena běsnící nacistickou spodinou. Zdrojová publikace uvádí současné zničení i obecního domu židovské obce (hebr.bejt ha-am), nicméně místní pamětník uvedl autoru, že tato budova byla ještě po válce dochována a sloužila státnímu statku jako kanceláře a skladiště. V průběhu německé okupace měly být i nějak provizorně zastřešeny trosky synagogy pro provoz truhlárny. Obecní dům židovské obce byl Němci užíván jako obecní úřad a četnická stanice. Nicméně společnou "péčí" hnědé i rudé totality se z objektu staly ruiny a vše bylo zbořeno po r.1960. Dodnes lze v místě spatřit hromadu destrukce (pozemk.parcela č.75 na kat.území Luka u Verušiček o rozloze 797 m2 vedená jako zbořeniště v majetku obce Verušičky).
Hřbitov židovské náboženské obce býval asi 1 km západně od obce. Poutník jej najde snadno, půjde-li po silnici do sousedního Záhoří a v místech nejvyššího stoupání silnice uvidí již vpravo poměrně dobře dochovalé zdi pohřebiště. Uvnitř však následuje pro zájemce o tyto památky jen zklamání, neboť zde není vidět žádný náhrobek, hřbitov byl programově likvidován nacisty a po válce bylo dílo zkázy završeno. Kromě zdi jsou zde dochovány jen pilíře hlavního vstupu a branky u torza márnice. Areál o rozloze 2226 m2 (pozemk.parcela č.549 na kat.území Luka u Verušiček, vedený jako hřbitov v majetku obce Verušičky) je neudržovaný a zcela zarostlý plevely i náletovými křovinami. Snad v období vegetačního klidu by se zde mohly nějaké ležící náhrobky spatřit. V marné snaze najít nějakou stélu autor prolézal křoviny, přičemž v trní ztratil nutnou kipu (naštěstí se jednalo o "provozní", nikoliv "vycházkovou" rekvizitu). Tradiční donesené kamínky byly autorem poházeny naslepo do prostoru pohřebiště, snad dopadly na některé hroby... Smutně se odchází z místa, které bylo svědkem pokleslého chování lidí k tak pietnímu místu, jakým je pohřebiště jiných lidí.

*rebereb, zkráceně rebe, reb-zdvořilostní titul, asi jako vážený pán, má však širší význam, jmenovaný byl všeobecně vážený pro své znalosti a zkušenosti, též oznašení učitele v ješivě

Zdroje: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
Geschichte der Juden in Luck und Luditz (z publikace H.Gold, Die Juden und Judengemeinden..etc.), bez uvedení autora

Vloženo: 7.7.2008