PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Strážov-synagoga (Drosau-Synagoge) - Židovské osídlení ve Strážově a zdejší synagoga

Přispěl: Pavel Frýda

Židovská obec v pošumavském městečku Strážov bývala velice starobylá, první listina zmiňující se o přítomnosti Židů pochází z r.1405. Jejich počet listina neuvádí, ale v r.1441 zde Židé měli obývat již 16 domů a v 16.století je uváděno 20 židovských domů. Tento počet zůstal ustálen až do r.1848, kdy Židé obývali stejný počet domů a žilo v nich 43 rodin. Jednalo se o nejpočetnější židovskou obec na Klatovsku, po občanském zrovnoprávnění však počet židovských obyvatel jen klesal, v r.1880 to bylo 78 osob židovské víry, v r.1900 zde bydlelo 42 Židů a poslední údaj z r.1930 uvádí 4 občany hlásící se k judaizmu. V průběhu německé okupace přímo ze Strážova nebyl již pravděpodobně žádný židovský občan deportován, nicméně památník Yad Vashem uvádí 9 obětí nacistické genocidy, které se ve Strážově narodili-Vilemína Becková, roz.Stadlerová (zahynula v Treblince ve věku 70 let), Vima Ledererová, roz.Brumlová (Osvětim,49 let), Jiří Stadler (Terezín, věk neznámý), Otto Stadler (věk i místo smrti neznámé), Paulina Valosek (dívčí jméno nezjištěno, Osvětim, 39 let), Regina Löwithová (Terezín, 60 let), Karolina Hutterová, roz.Singerová (Terezín, 74 let), Jindřich Bruml (Osvětim, 60 let) a Pavel Feigl (Osvětim, 39 let).
Židovské ghetto bývalo v severozápadní části městečka za hradbami středověkého opevnění. Později se této části neoficiálně říkalo Židovská ulice. Nejprve bývaly židovské domy označeny římskými čísly, od r.1880 pak běžnými arabskými. Židovským majitelům patřívaly domy čp.180-199, většina z nich je v různých přestavbách dochována. Dobový zdroj zmiňuje i jména židovských rodin-Stadler, Singer, Bruml, Sprinzel, Bloch, Kohner, Lewith, Weiner, Kübl, Steinbach aj.
První zmínka o existenci zdejší synagogy pochází z r.1680, ale původně dřevěná stavba byla nepochybně starší. Novou zděnou synagogu si postavila zdejší židovská obec v r.1808, bývala to bohatě vybavená barokní stavba. Se slábnoucí židovskou náboženskou obcí byla užívána k bohoslužbám stále méně. V r.1882 vyhořela střecha synagogy, ale byla obnovena. Po r.1905, kdy byla ve Strážově židovská náboženská obec zrušena, ustaly v synagoze bohoslužby úplně a budova byla užívána jako skladiště. Zbořena byla v r.1954, stavba stávala v proluce mezi dnešními čp.189 a 187, místo není dodnes zastavěno (spojená stav.parcela č.129 o rozloze 421 m2, kat.území Strážov, v majetku soukromé osoby). Dochovaný jednopatrový dům čp.189 býval školou (cheder) židovské náboženské obce, podle tehdejších zvyklostí býval v přízemí byt rabína a v patře učebna. O zdejších rabínech se bohužel zdrojová publikace nezmiňuje, snad kromě rabína Arona Blocha, který zemřel ve věku 55 let a byl pohřben v r.1863 na zdejším hřbitově. Zdali zde působil, nebo zde byl jen pohřben není známo. Z činovníků u synagogy je uveden pouze obchodník s kůžemi Josef Steibach jako "židovský kostelník" (tedy šames tj.správce synagogy). Mimo ghetto u domu čp.25 je dochována budova rituální židovské lázně-mikve*, dříve se místo u vyhlášeného pramene "Perlovka" nazývalo "V lázni". Dnes domek slouží jako holubník a chlívky.
Hřbitov židovské náboženské obce je oficiálně neznámého stáří, ale jistě je starobylý, možná téměř 600 let starý. Je vzdálen asi 1,5 km východně od středu městečka, dnes ukryt v lese. Poutník jej najde poměrně snadno, cestou na Lukavici mine benzínku a pak u křížku odbočí vpravo na polní cestu, mine dnes revitalizované rybníčky a pak se vydá do kopce po louce, podél lipové aleje. Ta sloužila jako kryt starší cesty, ale ta je dnes neschůdná, na konci aleje již návštěvník vlevo uvidí v lese zdi hřbitova a opravenou branku vchodu. Celý areál i ohradní zeď jsou dnes krásně rekonstruovány firmou Matana a lze na něm obdivovat nejen nádherně provedené, ale též pozoruhodné náhrobky, od první poloviny 18.století do r.1925 v počtu asi 250. Hřbitov zaujímá rozlohu 1723 m2 (pozem.parcela č.1003, kat.území Strážov na Šumavě, v majetku Federace žid.obcí ČR). Většina náhrobků zachovává tradiční východní orientaci, některé jsou však otočeny na západ. Vzhledem k odbornosti fi.Matana lze vyloučit chybné znovuosazení stél při rekonstrukci.
Závěrem by bylo vhodné uvést citaci ze zdrojové publikace, kdy tehdejší autor Rudolf Křížek (učitel a kronikář města Strážova) hodnotí vztahy mezi Židy a tehdejší majoritní společností nezvyklými, až téměř dojemnými slovy: "Ku cti Židů strážovských nutno uvésti, že hlásili se vždy...věrně k národnosti české. Bylo to patrně vlivem tradice z dávné minulosti. Vždy se také a rádi v české společnosti pohybovali. Ve Strážově znamenali živel přičinlivý, zámožný, obchodně rutinovaný a inteligentní...těšili se u spoluobčanů znamenité vážnosti. Po nějaké rasové nenávisti .... nebylo tu stopy."

*mikve-rituální lázeň k dosažení čistoty (tahara), nezbytná součást židovské náboženské obce, voda musí pocházet z přírodního zdroje a množství vody musí být udržováno podle předepsaných pravidel. Muži se mají rituálně ponořit před šábesem (sobota) a svátky, ženy po menstruaci, před svatbou a po porodu. Dnes udržují tyto přísné předpisy jen velmi zbožní Židé.

Zdroje: R.Křížek, Dějiny Židů ve Strážově (1931)
B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech (2004)




Vloženo: 12.8.2008



Komentáře a upřesňující informace


Poslední Žid ve Strážově [Jiří Weingärtner 9.11.2008 21:02] | Reagovat
Pravděpodobně poslední strážovský Žid p. Feigl, majitel koželužny, přežil Osvětim, kde však zahynula jeho žena a dcera. Nakrátko se vrátil do Strážova, kde jsem se s ním jako 6letý viděl. Brzy na to prý zemřel v Praze.
Re: Poslední Žid ve Strážově [Pavel Frýda 10.11.2008 20:26] | Reagovat
Díky za objevnou poznámku. Při psaní článku jsem vycházel ze záznamů památníku Yad Vashem (hebr.doslova Pomník a jméno), který žádné oběti holocaustu deportované přímo ze Strážova neuvádí. Proto je v článku ono slovo pravděpodobně. Záznamy památníku obsahují jména pouze 2 miliónů obětí ze 6 miliónů, tam kde nepřežil nikdo ze známých a příbuzných, není také nikdo, kdo by vyplnil pamětní list oběti, popř. o možnosti nevěděl, nebo v důsledku vytvoření "železné opony" neměl možnost nic do památníku zaslat, apod. .....Nicméně je zřejmé, že některé osoby jsou naopak uvedeny duálně. Feiglovi budou pravděpodobně poslední židovská rodina žijící ve Strážově (4 osoby), která se hlásila k judaizmu při posledním předválečném sčítání obyvatelstav ČSR.
Re: Poslední Žid ve Strážově [Pavel Frýda 18.1.2009 18:26] | Reagovat
Nedávno jsem měl možnost se podívat znovu do Golda, Die Juden und Judengemeinden...etc. a ve stati o Strážově přímo o p.Karlu Feiglovi píše autor R.Křížek: "Ve Strážově setrvala pouze jediná židovská rodina. Po Benediktu Stadlerovi převzal továrnu na vydělávání koží a moderně zařídil nynější majitel Karel Feigl." Bohužel více se tam nepíše, není tam na rozdíl od rodiny Stadlerů portrétní snímek p.Feigla.
Re: Poslední Žid ve Strážově [Veronika 26.3.2016 19:53] | Reagovat
Hledám jednu židovku, Therez/ Tereza Lasnerová roz. 1785, manžlka Josefa Lasnera čp.45. Způsobila npožár 1828 a poté není k dohledání. Matriky mlčí, není nikde zapsaná. Poradíte?
R. Křížek Kronika [Veronika 26.3.2016 19:51] | Reagovat
Následkem pokračujícího vystěhovalectví bylo ve Strážově v r. 1894 už jen 11 žid. rodin o 45 členech. Během dalších let vystěhovaly se ze Strážova všecky židovské rodiny až na jednu /K. Feigl/. Jeho dědicové, poslední židé ve Strážově, přesídlili i se závodem do Klatov v r. 1934? Strážovským židům - vystěhovalcům ve Světě štěstí většinou přálo, a dosáhli významných postavení. Do Klatov se vystěhovali:
Singer Moric, kupec
Levit Mojžíš, koželuh /před r. 1875/
Bruml B. Isák, zřídil továrnu na Vatu /vatovnu/,
Weiner Arnošt, majitel továrny na kůže,
Bruml Abraham /Salčák/, obchodník kožemi /r. 1894/
Bruml , majitel parní pily a chem. továrny.
Do Přeštic se vystěhoval sklenář Bloch Samuel /r. 1897/
Do Plzně přesídlil kupec Levit Markus /1860/
Do Prahy se odstěhovali:
Sprinzelles Šimon /Samuel/. Jeho nástupci vybudovali velký dovozní velkoobchod s osadnickým zbožím.
Štádler J., majitel továrny na oleje v Praze-Vysočanech
Štádler Jakub, privatier na Kr. Vinohradech. Jeho syn
Štádler Frant., majitel velkoobchodu šátky a textilem
Do Vídně: Singer Eduard, obchodník a mnozí jiní.
Do Saské Kamenice /dnes Karl Marx Stadt/: I. Weiner, majitel továrny na doutníky
Do USA: Štádler Leopold, obchodník /r. 1866/
Štádler Leopold, bankéř v New Yorku
Levit Lazar, obch. kůžemi a lihovinami
Singer Ludvík,
Singer Albert a j.
Tak zanikla židovská osada ve Strážově po 600ti letém trvání.
Re: R. Křížek Kronika [Luděk 28.3.2016 08:47] | Reagovat
Město Chemnitz (Saská Kamenice) se jmenovalo Karl-Marx-Stadt jen mezi lety 1953-1990.
opis [Veronika 28.3.2016 08:51] | Reagovat
Jedná se o opis z kroniky R. Křížka práce z let 1934-1964, kterou jsem dostala
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 45 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist