Nýrsko-synagoga (Neuern-Synagoge) - Židé v Nýrsku a zdejší synagoga

Přispěl: Pavel Frýda

Nejstarší písemná zpráva o přítomnosti Židů ve městě pochází sice z r.1713, ale obecně se soudí, že Židé zde žili daleko dříve, snad již ve středověku. Židé v Nýrsku sídlili v uzavřeném ghettu trojúhelníkovitého tvaru, bývalo severozápadně od dnešního náměstí u řeky Úhlavy. Říkalo se zde Judenwinkel (Židovský kout) a vstup do ghetta byl z dnešní Rybářské ulice. V r.1727 je zde doloženo 16 domů, podle tehdejšího nařízení z r.1771 byly židovské domy označeny římskými čísly a od r.1880 pak běžnými arabskými. Z ghetta prakticky zůstal zachován pouze dům čp.136, který byl rabínským domem a školou (cheder), ostatní byly přestavěny k nepoznání a většina zbořena. V r.1799 byl pro Nýrsko stanoven počet 24 familiantů*, v r.1880 zde žilo 152 Židů, v r.1910 to bylo 207 židovských obyvatel a poslední údaj z r.1930 hovoří o 139 občanech hlásících se k judaizmu. Zdejší Židé se živili především obchodem s peřím, vlnou, suknem, kůžemi, dobytkem a kramářským prodejem, byli zde 3 řezníci (šochet). Seznamy obětí nacizmu památníku Yad Vashem obsahují i jména celých rodin z Nýrska-Blochovi, Goldbachovi, Jetterovi, Schwarzovi a další....
Synagoga stávala v ghettu u řeky, nesla římské číslo V., později čp.138. Byla postavena v r.1797 náhradou za starší dřevěnou stavbu neznámého stáří, která podlehla požáru ghetta v r.1798. Později byl zaznamenán další zhoubný požár ghetta v r.1861, i po něm byla synagoga obnovena. Budova byla provedena v klasicistním slohu, její bližší popis není k dispozici. Byla zbořena v r.1958, ležela v jižní části dnešní spojené pozem.parcely č.1 o rozloze 332 m2, kat.území Nýrsko, v majetku soukromé osoby. Záznamy vypovídají o působení 7 rabínů u zdejší synagogy, posledním byl Emil Klauber od r.1930 až do zrušení zdejší židovské náboženské obce nacisty v r.1938.
Hřbitov židovské náboženské obce leží asi 1 km jihovýchodně od Nýrska, na návrší (dříve zvané "Lohe") asi 100 m vlevo od hlavní silnice na Železnou Rudu. Přístup k němu je obtížný, neboť k sem nevede žádná cesta, návštěvník musí jít polní kulturou, popř.oranicí. Hřbitov je uzamykán, ale klíč si může zájemce půjčit v nedalekém penzionu Zemanka. Dobře dochovaná zeď s novou kovanou branou ohraničuje prostor 1752 m2 (pozem.parcela č.1246, kat.území Nýrsko, v majetku Federace žid.obcí ČR). Dochovalo se zde na 350 náhrobků, nejstarší čitelný je z r.1715, náhrobky mají tradiční východní orientaci. Několik desítek stél je použito jako krytina zdi a je s podivem, že tato málo pietní úprava byla provedena ještě v dobách působení zdejší židovské náboženské obce. Hřbitov je doložen teprve od první poloviny 18.století, ale pravděpodobně bude starší-snad až z 15.století. Pohřebiště bylo zdevastováno nacisty a po válce se nic neopravovalo, bylo ponecháno osudu. Až po r.1990 je hřbitov opravován fi.Matana a v současné době je toto významné pietní místo celkem úhledně upraveno.

* Familiant-úředně povolený otec rodiny, od r.1727 až do poloviny 19.století platil tzv.familiantský zákon, restriktivní opatření, kdy se mohl oženit jen nejstarší syn a to po složení zkoušky z čtení, psaní, náboženství a němčiny apod., počet familiantů byl pevně stanoven na 8600 v Čechách a 5400 na Moravě, jejich počet byl rozšiřován jen vyjímečně, těmito opatřeními byla "přebytečná" židovská populace nucena k emigraci. Familiantský zákon byl zrušen v r.1849, různé protižidovské zákony a předpisy platily až do r.1859, ale v praxi se již nedodržovaly.

Zdroje: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
web.stránky ŠumavaNet
Nýrské noviny









Vloženo: 21.8.2008