Pětipsy - zámek (Fünfhunden - Schloss) - Trocha historie

Přispěl: Zbyněk Kopenec

Pětipsy leží asi 8,5 km jihovýchodně od Kadaně, v nadmořské výšce 268 metrů. Prochází tu železniční trať Kadaň - Vilémov - Radonice.

Zámek stojí na místě původní tvrze ze 14. století, kterou vystavěl zakladatel větve vladyckého rodu Pětipeských z Chýš a Egerberka - Fridrich. Byla to věžovitá třípatrová budova, měla čtvercový půdorys, 180 cm silné stěny se střílnami, obklopena vodním příkopem a valem, na západní straně chráněna nepřístupným močálem.
Častým střídáním majitelů tvrz chátrala, takže se v roce 1560 o ní mluví jako o zpustlé.

Starou tvrz nechali přestavět na renesanční zámek Hrobčičtí.Zámek si dodnes zachoval ve svých zdech řadu prvků obranného charakteru. Ve sklepích západního a jižního křídla zůstala zachována okna ve tvaru střílen. Původní gotický vodní systém byl ještě více zdokonalen. Tvořil jej rybník na západní straně zámku, napájený Vidolickým potokem, kterým se přiváděla voda i k mlýnskému náhonu na severní staně. Další přívod vody zajišťoval potok Liboc. Zbytky staré tvrze tvořily severní křídlo zámku, ostatní křídla byla dostavěna do tvaru písmene U. Oldřich Hrobčičký, poslední majitel panství, byl za svou účast ve stavovském povstání v letech 1618 - 1620 potrestán konfiskací veškerého majetku. Protože však jeho manželka měla v Pětipsech velké věno, byly mu Pětipsy ponechány jako léno až do smrti v roce 1629. Potom propadly královské komoře.

Nový majitel hrabě Kryštof Šimon z Thunu koupil Pětipsy 15.6. 1629 jako dědičné. Thunové přestavěli v 17. století zámek. Dostal podobu čtyřkřídlé kvadratické budovy s vnitřním dvorem. Hlavní průčelí zámku se přestěhovalo do nového jižního křídla, kde byla vybudována vjezdová brána a most přes vodní příkop. Samotná vrchnost zde nebydlela, sídlily zde vrchnostenské úřady. Svou kancelář tu měl správce statku a úřední písař.
V zámku byly i služební byty úřednictva, ve východním křídle pracoval pivovar.

K další úpravě zámku došlo v 18. století, kdy dostal klasicistní úpravu. Ta se projevila hlavně na fasádách, jejich členění a barevnosti. Po této úpravě se zaskvěl pětipeský zámek v červeno - bílo - okrových tónech. V nádvoří byly staré dřevěné pavlače nahrazeny cihlovými arkádami a dosavadní šindelová střecha dostala tašky.

Od konce 18. století byly pozemky statku a dvorce pronajímány, dočasní majitelé se o stálou údržbu objektů moc nestarali. Opravy se soustřeďovaly na vnější fasády a spravování střechy, vnitřek zvolna chátral.

Ke změně došlo až v roce 1872, kdy si zámek a s dvorem v Račeticích najal dr. Gustav Hodek, který zde v roce 1866 postavil nový cukrovar. Tehdy Thun - Salmové přikročili k úpravám zámku. V křídle nad starou tvrzí nechali velkým nákladem upravit byt pro nového nájemce, dosavadní užitková zahrada se změnila v park, upravovalo se předzámčí a okolí zámku.
Hospodářská prosperita cukrovaru umožnila Hodkovi, aby si pronajal a později koupil zámek s dvorem. Poslední nájemce Zdeněk Hodek koupil při pozemkové reformě v roce 1926 zámek s dvorem.

Za 2. světové války bylo na zámku několik místností upraveno na zajatecký tábor a v roce 1940 sem bylo přivezeno 130 Francouzů. Během války prošlo táborem asi 150 zajatců.

Po roce 1945 patřil statek se zámkem rodině Hodků. V roce 1948 byl znárodněn a stal se součástí státních statků. V prostorách zámku byly zřízeny byty pro zaměstnance. Jeho údržbě a opravě se nevěnovala téměř žádná pozornost, takže objekt postupně zchátral do stavu, že musel být opuštěn z důvodů "ohrožení bezpečnosti". Zkázu pak dovršilo nejen počasí, ale také nenechavci a vandalové, kteří postupně vytrhali podlahy, okna a dveře. Do střechy léta pršelo, až se zřítily stropy a státní statek požádal v roce 1970 o demolici celého objektu.

Do dnešního dne dospěl komlex bývalého zámku do tristního stavu, kdy je záchrana téměř nemožná. Zůstaly zachovány části původní tvrze, které z něj činí i nadále významnou architektonickou památku-

podle publikace : Vladimír Valeš - Pětipsy, Vidolice a Račetice.

Vloženo: 29.8.2008