PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Libochovice-synagoga (Libochowitz-Synagoge) - Libochovická synagoga a zdejší židovské osídlení

Přispěl: Pavel Frýda

Židovské osídlení ve městě Libochovice je prvně doloženo v r.1538, kdy Jan III. z Hazmburka uvádí v úředním dopise svého poddaného Jakuba Žida z Libochovic. Soudí se však, že Židé zde žili již dříve, asi od druhé poloviny 15.století. Spolehlivě jsou pak Židé v Libochovicích doloženi k r.1583. Po třicetileté válce v r.1654 bylo ve městě napočítáno pouze 12 Židů. V dalším století, kdy nastává všeobecný rozrod obyvatelstva, žilo v Libochovicích v r.1724 již 35 židovských rodin, nejvíce židovských obyvatel mělo město v r.1880 a to 228 osob, později se v důsledku občanské a hospodářské emancipace Židů projevuje obvyklý odchod do větších měst za snadnější obživou a uplatněním. Ještě v r.1900 se 124 zdejších obyvatel hlásilo k židovské víře a poslední statistika z r.1930 uvádí 48 občanů hlásících se k judaizmu. Konec staleté přítomnosti Židů v Libochovicích učinila německá nacistická okupace, v průběhu holocaustu zahynulo z Libochovic celkem 49 občanů židovského vyznání, byly vyvražděny celé rodiny-Brillova, Dubova, Florova, Fogesova, Gläsnerova, Grünhutova, Katzova, Kochova, Perelesova, Popperova, Röhrova, Roubíčkova, Sternova, Strausova a řada jednotlivců, mezi mimi byly i 4 děti do 15 let, nejmladší byla Ivanka Popperová, děvčátko zahynulo v osvětimských plynových komorách v necelých 3 letech života.....
Segregací židovského obyvatelstva zde bylo zřejmě v první polovině 17.století vytvořeno ghetto, které bývalo v okolí dnešních ulic Nerudovy a Kožešnické, v r.1727 zde stávalo 14 židovských domů a v r.1846 pak 27 domů. V různých přestavbách jsou některé zachovány. Zdejší Židé se živili především obchodem všeho druhu, z řemesel jsou uváděni řezníci, soukeníci, koželuhové, kožešníci a vinopalníci. Židovská náboženská obec v Libochovicích existovala snad od druhé poloviny 16.století, v r.1720 je doložen rychtář židovské čtvrti Sanion Aron. Je doložena řada židovských spolků např.tradiční pohřební spolek Chevra Kadiša (Svaté bratrstvo), Spolek nábožných paní (od počátku 19.století), spolek Talmud Thora (Výuka tóry), spolek Ner Tamid (Věčné světlo), Spolek pro ošetřování nemocných (založen 1845) a humanitární spolek Handwerker-Verein (založen 1840). Libochovičtí Židé měli i svůj obecní dům, stavba je dosud dochována na Kerkově nábřeží čp.310. Zasedal zde také bejt din (rabínský soud) a na jihovýchodní straně domu lze spatřit na zdi vytesaný zbytek hebrejského nápisu (text upomíná využití domu), ale i pozůstatky mikve-židovské rituální lázně (staveb.parcela č.42 o rozloze 18 m2, kat.území Libochovice, vedená jako zastavěná plocha, nádvoří, v majetku města Libochovice). Domu čp.310 se dnes říká "dům hrůzy", název je ale novodobý a připomíná dnešní stav nemovitosti i sem sestěhované lidi. Po II.světové válce již libochovická židovská náboženská obec nebyla obnovena. Snad stojí za zmínku dobový popis vztahů zdejší majority s Židy, psaná autorem stati Dějiny Židů v Libochovicích ředitelem měšťanské školy v.v. Karlem Křenkem: "Poměry náboženské byly po celá staletí v Libochovicích celkem příznivé. Třenice náboženské zaneseny do Čech antisemitismem německým, nenalezly zde však v širších vrstvách ohlasu."
Nejstarší zpráva o zdejší synagoze je z r.1651, nicméně se předpokládá existence synagogy**, nebo modlitebny již dříve. Barokní synagoga stávala uprostřed ghetta, její místo bývalo na dvoře dnešního čp.323 (staveb.parcela č.68/1 o rozloze 210 m2, kat.území Libochovice, vedená jako nádvoří, v majetku soukromých osob). Stavba prošla mnoha opravami a přestavbami, doložena je oprava v r.1761, přestavba v r.1835 (po zhoubném požáru ghetta v r.1809), která byla částečně dokonce financovaná zdejší šlechtou-Dietrichsteiny. Dílčí opravy pak proběhly v letech 1863, 1910 a poslední v r.1931. Vchod do synagogy býval z dnešní Nerudovy (dříve Josefské) ulice, na jih bývala dvě typická polokruhová synagogální okna, tradičně na východ býval klasicistní aron ha-kodeš (schrána na tóru, oltář) z r.1835, společně se třemi menšími okny. Sedadla pro muže bývala uspořádána původně podél stěn, účastníci bohoslužby byly tedy obráceni tváří do středu sálu, kde býval almemor, či bima (řečniště) a odkud bylo čteno z tóry. Nástupem reformního ritu při bohoslužbách po polovině 19.století byly lavice uspořádány podobně jako v kostelích, věřící seděli tváří k aronu ha-kodeš na východní stěně a almemor nahradil prostý amud (hebr.dosl.sloup, čtecí pult). K bohoslužbám synagoga sloužila do r.1941, později byla využívána jako skladiště a dokonce jako chlévy (!). Přes protesty občanů a bez schválení památkářů byla historická stavba zbořena v r.1981. U synagogy je doloženo působení 11 rabínů, posledním byl Samuel Nagel v letech 1861-72. O bohoslužby pak pečovali školení zdejší chazani (kantoři) a duchovní péči o židovské věřící převzal rabinát ve Slaném.
Libochovický hřbitov židovské náboženské obce se nachází severozápadně na okraji města. Cestovatel jej najde poměrně snadno, u nádraží za kolejemi odbočí vlevo a za zahrádkářskou kolonií vpravo již spatří pohodlnou polní cestu, vchod na hřbitov lze spatřit již ze silnice ve vzdálenosti cca 100 m. Hřbitov náleží mezi nejstarší dochované židovské hřbitovy v ČR, spolehlivě je doloženo jeho založení v r.1583, rozšířen byl v r.1846, tudíž dnes zaujímá poměrně velkou plochu 3190 m2 (pozem.parcela č.741, kat.území Libochovice, v majetku Židovské obce v Praze). Jižní a východní hradba hřbitova je postavena nově, včetně nových kovaných vrat, ostatní ohradní zeď je částečně v rozvalinách. Na hřbitově lze najít okolo 550 náhrobků, z toho okolo 350 je poměrně starobylých, nejstarší z počátku 17.století. Stély jsou provedeny v barokním, renesančním i empírovém stylu. Pohřebiště je průběžně rekonstruováno a je mu zjevně věnována základní péče a údržba.

* je známo datum narození, nikoliv místo a čas, kdy uvedená osoba zahynula.

**Synagogou se rozumí stavba, jejíž hlavní modlitební sál je dominující prostor celé budovy. U synagog býval také zpravidla zřízen úřad rabína, rabinát. Chudší a méně početné židovské náboženské obce, které si nemohly dovolit vydržovat rabína, si zřizovaly pouze modlitebny. Modlitebnou se rozumí místnost pro bohoslužby v domě, který je primárně určen k jiným účelům, např. k bydlení, obchodu apod.


Zdroje: K.Křenek, Dějiny Židů v Libochovicích
B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
J.Fiedler, Židovské památky v Čechách a na Moravě
web.stránky Úštěcká synagoga
web.stránky Libochovicko






Vloženo: 2.12.2008



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 30 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist