PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Lázně Boží Voda (Lázně Boží Voda) - Historie

Přispěl: Markéta Janečková


Boží voda, PhDr. Karel Herčík, převzato z http://www.mb-net.cz/?page=bozi-voda

Když v roce 1493 koupila boleslavská vrchnost dvory Jemníky a Vodice (tzv. Dolánský statek), náležela již k jemnickému dvoru i část lesa, v níž byl místním lidem patrně znám pramen čisté vody, který tu vyvěral. Trvalo však ještě dlouho, než toto místo vešlo v širší známost.

V roce 1740 vypukla válka o dědictví rakouské mezi Marií Terezií a Pruskem a hned následující rok zaplavili Prusové značnou část Čech. 10. září 1741 přitáhli až k Mladé Boleslavi a z obavy před násilnými odvody, drancováním a loupením opustila město značná část obyvatel. Představitelé města, krajský sudí Baltazar Rier, děkan Adam de Scholz a městský sudí Jan Kohout vyšli vojsku v ústrety ke kapličce sv. Trojice poblíž Německého domu (nyní Slovanka) a podařilo se jim vyprosit si, aby se armáda chovala ve městě slušně. Brzy nato se do města začali vracet jeho obyvatelé, kteří šířili zvěst o lesním pramenu nad Jemníky, který jim pomohl přežít v lesním vyhnanství. Studánka byla zprvu jmenována "Bílá" a bližší polohu určoval název "Pod Karmelským lesem".
Opravdový věhlas však tento vodní zdroj získal až po roce 1745. Historické prameny uvádějí, že 15. dubna 1745 došlo k zázračnému uzdravení špitálníka Říhy, "který se k pramenu tři hodiny z města vlekl a tam se umyv a napiv, šel prý zpáteční cestou tak lehce, že se ani poznati nemohl." (Dějiny lázeňského místa Boží Vody, Věnceslav Fr. Rudolf, 1877).

Následujícího roku bylo zázračné vodě přičítáno i částečné pozdravení jemnického domkáře Jiřího Cihláře, postiženého dnou. Lidé přisuzovali léčivé účinky pramenité vody Panně Marii a pramen pojmenovali Mariánský. Městský správce Jan Šustr společně s myslivcem Jiřím Rysem a řepovským hajným Janem Švejdou nechali zřídlo vyčistit a v roce 1747 byla nad pramenem postavena roubená kaplička s obrazem P. Marie Sedmibolestné a opodál dřevěné stavení se dvěma komorami ke koupání. Pro místo se patrně krátce poté vžilo jméno Boží Voda.
Lidé z města i širšího okolí začali pramen vyhledávat a podle dobových svědectví přibývalo i těch, kdož zlepšení svého zdravotního stavu přičítali koupelím či pití této pramenité vody. Za všechny jmenujme pětadvacetiletou Johanu Bendovou, která trpěla dnou a dva roky mohla chodit pouze o berlích. Pravidelným užíváním léčivé vody se však zcela uzdravila a až do roku 1812 visely v kapličce její berle jako projev díkuvzdání Panně Marii a Boží Vodě.
Římskokatolická církev i město měly přirozeně zájem na tom, aby se z Boží Vody stalo známé lázeňské a poutní místo. V roce 1771 byla nad pramenem postavena nová zděná kaplička a opodál lázeňský dům. Patrové stavení mělo v přízemí byt hostinského, tři pokoje pro hosty, kuchyni a šest koupacích komor. V prvním poschodí byl prostorný sál se dvěma vedlejšími pokojíky, kolem patra byla pavlač. Hostinským byl revírní lesník Pavel Petr, který musel městu odvádět 3 krejcary z každé lázně. I v dalších letech město pronajímalo objekt různým nájemcům, jednou z podmínek přirozeně bylo odebírat pivo z městského pivovaru. Boleslavské spolky zde pořádaly své slavnostní schůze, konala se sem procesí (nejznámější pouť o svátku sv. Anny - 26. července), střelecké závody, taneční zábavy, od 40. let 19. století národní manifestace, poutě, tábory lidu (1869-1870) atd.
Boží Voda se také stala vyhledávaným cílem procházek obyvatel města, kteří měli možnost se i cestou občerstvit v hostinci i v některých statcích v Jemníkách, kde se např. podávalo mléko, podmáslí, syrečky apod. K známým nájemcům Boží Vody patřil i vinárník od "Modrého hroznu" Vavřinec Flakl a zejména Václav Telčer, za něhož došlo k rozšíření lázeňského domu, k založení ovocného sadu, kulečníku, kuželny a byla též upravena silnice od Jemník k Boží Vodě, kde však končila a dále na Bojetice a Dobrovici vedla pouze pěšina. V roce 1836 koupilo Boží Vodu právovárečné měšťansko boleslavské.

Zlomovým rokem pro lázně byl rok 1864. Tehdy 9. září vypukl v kůlně požár, který zcela zničil lázeňskou budovu. Trvalo dlouhých 6 let, než byla 31. července 1870 postavena budova nová, a to podle plánu význačného místního stavitele Jiřího Fichtnera; stavbu vedl mistr Josef Gras. O rok později za nájemce Aloise Nejtka byla z Mladé Boleslavi do Boží Vody zavedena dokonce doprava omnibusy. Jeho předchůdce a později znovu nástupce Ferdinand Tejnil proslavil lázně výbornou kuchyní a vyhlášenou kávou.

Boží Voda má své místo i v regionálních dějinách kraje. V roce 1841 se tu konala jedna z prvních českých besed, proklamujících práva v monarchii národně, politicky, hospodářsky i jazykově utlačovaných Čechů. Tehdy vlály cestou do lázní červenobílé a modrobílé prapory, z Dubců se střílelo na počest průvodu z moždířů, lázeňské budovy byly ozdobeny verši Karla Vinařického. Na programu byly politické projevy v národním duchu, koncert, zpěv a recitace - samozřejmě každý si dopřál bohatého pohoštění. V létě 1861 byla při pouti konána sbírka na podporu dcery Karla Havlíčka Borovského Zdenky. O věhlasu Boží Vody svědčí i skutečnost, že místo navštívil Bedřich Smetana, Antonín Dvořák a koncertovala tu i slavná kapela Františka Kmocha z Kolína.

Od 80. let 19. století náležela Boží Voda soukromým vlastníkům. Nedostatek finančních prostředků postupně omezoval společenský a zejména lázeňský život v místě. Zahrady, altány, parčíky a kdysi pečlivě udržované pěšiny pustly a zarůstaly, zanikl kolotoč i kuželník a po čase i hostinec. Ještě v polovině 70. let minulého věku se tu vyráběla slazená limonáda důvěrně zvána "božívodka".

Neúspěšnou snahu o obnovu podnikl i poslední vlastník, mladoboleslavská automobilka. Všechny budovy byly postupně demolovány, a tak jedinou připomínkou věhlasu a více jak dvousetleté tradice lázniček u Mladé Boleslavi je jednak pramen stále čiré vody, jednak kaplička, která jakoby symbolizovala přírodní zvláštnost s všemocí svého Tvůrce. Ostatně, jak lze doložit v historických pramenech, jeden z nápisů, který byl umístěn na letitém dubu nad pramenem, zněl:
Odtud plyne pramen živý,
pověst o něm hlásí divy.
Všemohoucí z nebes Bůh
požehnání své naň vylil,
by lid občerstvoval, sílil
a hojíval zlý neduh.
Proto od darů všech původa
sluje dávno již "Boží voda."


Vloženo: 29.12.2008



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 84 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist