Bílina-synagoga (Bilin-Synagoge) - Židé v Bílině a zdejší synagoga

Přispěl: Pavel Frýda

Zprávy o přítomnosti Židů v Bílině jsou poměrně strohé. Nejstaší listina, která se zmiňuje o jejich přítomnosti v Bílině pochází z r.1417 a jmenuje Žida Michela z Bíliny. Později byli z města Židé vypovězeni a další zpráva z r.1543 pouze uvádí, že žádosti dvou Židů o usídlení ve městě nebylo vyhověno. Až v r.1788 je ve městě uveden židovský vinopalník a v r.1793 zdejší statistika hovoří o 5 židovských obyvatelích. Až s občanskou emancipací po polovině 19.století již nebylo židovským občanům kladeno překážek v místě pobytu a proto i Bílině jejich počet vzrostl, přesná čísla však nejsou známa. Novodobá židovská náboženská obec v Bílině měla okolo 100 osob. Konec přítomnosti Židů ve městě znamenala až německá anexe českého pohraničí v r.1938. V památníku Yad Vashem (hebr.Pomník a jméno) lze zjistit jména 39 obětí holocaustu z Bíliny. Nacisté vyvraždily celé rodiny-Baruchovu, Jägerovu, Erbstovu, Leviho a mnoho jednotlivců...
Zdejší synagoga vznikla v r.1895 přestavbou staršího obytného domu. Dnes se jedná o dům čp.116/24 (pozem.parcela č.1120 o rozloze 264 m2, kat.území Bílina, v majetku soukromé osoby) v tehdejší i dnešní Teplické ulici (Teplitzerstrasse). K bohoslužbám byla užívána do německé okupace v r.1938, v této době bylo vnitřní zařízení samozřejmě zničeno a budova byla pak přestavěna k bydlení. Po válce sloužila k podobným účelům, ale postupně byla opuštěna a chátrala. Dnes je opravována a přestavována, její dochovaná charkteristická vnější podoba z neomítnutých cihel zřejmě brzo zmizí pod pláštěm zateplení budovy....V Bílině je zaznamenáno působení těchto rabínů: Jakob Steiner (1885-89), Moritz Zrzavy (1889-92), Gabriel Gottlieb (1893-94), Heinrich Brock (1895-1906), Ignatz Löwy (1907-11), Dr.Arpad Hirschberger (1912-14), v průběhu I.svět.války byl úřad neobsazen, Samuel Ungermann (1922-25), Samuel Friedl (1926-29) a PhDr.A.Hirsch-Teller (1929-38).
Hřbitov židovské náboženské obce byl založen v r.1891 v těsném sousedství s katolickým městským hřbitovem v západní části města. Dnes na něj lze vejít pouze areálem městského hřbitova, hlavním vchodem z ulice Boženy Němcové. Není velký, určitě nedosahuje 5853 m2 jak je někdy uváděno, dnes nemá ani své parcelní číslo a je zahrnut jako jeden celek v areálu městkého hřbitova (pozem.parcela č.2003/1 vedená jako hřbitov, kat.území Bílina, majetek města Bílina). Dochovalo se na něm několik desítek náhrobků od doby založení do 30.let 20 století, torzo vchodu a rozvaliny márnice. Orientace náhrobků je tradičně východním směrem. Hřbitovu dosud vévodí honosný náhrobek Ignatze Röhra, dlouholetého a zasloužilého představeného zdejší židovské obce v letech 1872-1900. Hřbitov zjevně nebyl nijak opraven a udržován také není, jeho stav je ostudný dnešní době, kdy již v řadě míst dochází alespoň k částečné nápravě tristního stavu těchto památek. Nicméně se hřbitovu snad blýská na lepší časy, neboť podle dohody mezi Městským úřadem Bílina, Židovskou obcí v Teplicích a Základní školou Za Chlumem ze závěru r.2008 se mají o hřbitov starat žáci uvedené školy. Práce mají začít zjara roku 2009.

Zdroje: A.H.Teller, Geschichte der Juden in Bilin und Umgebung
B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech




Vloženo: 31.12.2008