PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Huťkula (Huťkula) - Ze vzpomínek

Přispěl: Zdeněk Pechar

Tato osada se nachází nad Hutěmi na pravém svahu Ostravice. Od Jamníka ji dělí asi 1,5 kilometru lesa Polenica a Dudov. Z levé strany je Liščonka, nad ní je Muchovec. Huťkula získala název, podobně jako Hutě, podle skelné hutě, sklárny, která tu stávala. Byla ale menší, než na Hutích, proto Huťkula. Kde přesně skelná huť byla, nevíme, ale v blízkém okolí muselo být, kromě dostatku paliva-dřeva, i ložisko křemičitého písku. Dnes se do Huťkule dostaneme po pravobřežní asfaltce z Jamníka. Je obdivuhodné, jak tu lidé v minulosti mohli žít a hospodařit na svých kamenitých políčkách. Celá osada je jeden rozsáhlý prudký svah. Jejich chaloupky byly k němu přilepeny, jak vlaštovčí hnízda ke krovu. Nikdy nebyla zavedena elektřina, osada byla předurčena po výstavbě přehrady k vylidnění.Jediný přístup do osady byl z Hutí. V místě, kde končil Kamenec, začínala polní cesta šikmo nahoru Byla to jen vozová cesta, často vymletá od dešťů. Chůze i doprava na koňských povozech byla obtížná. Z této „hlavní „ cesty odbočovaly chodníky k jednotlivým chalupám. A nebylo jich málo. Tu také ústil do Ostravice potok Dudov, který odvodňuje Huťkulu. Jeho koryto bylo místy tak hluboké, že připomínalo propast. Zde, na úpatí Huťkule byly dvě podosady. Na levé straně ústí potoka Kuhejďonka, na pravé straně Na zahrádce. Na Kuhejďonce, pojmenované podle původních obyvatel Kuhejdů, žily později dvě spřízněné evangelické rodiny: Kokšovi (uhlobaron = prodával uhlí) a Chromcovi. Na Kuhejďonce se poslední den války stala otřesná událost. Jeden z ustupujících Němců tu zastřelil dva mladé lidi: sourozence Ondřeje a Jenku Kokšovy. Bratr bránil sestru před znásilněním opilým Němcem. Blíž k řece byly dvě hezké rekreační chatky. Jednu z nich vlastnil veterinář doktor Řezníček a často se stávala útočištěm starohamerských donchuánů. Na zahrádce žily dvě rodiny Golových .. Fr.+M. Platošová z Jamníka, Jan a Vlasta Němcová. V jednom z těchto stavení žil Jan Hrtoň. Pocházel z Těšiňočky. Protože byl tělesně postižený, hledal si schůdnější cestu do práce. Kulhal, měl hrb a špatně mluvil. Měl však fenomenální paměť, pamatoval si o starohamerských občanech rozličné údaje a podrobnosti.Hned nad úpatím Huťkule bylo velké rekreační středisko šachty Vítězný únor - chata Svoboda. Svým tvarem i velikostí se podobalo rekreačnímu středisku Jeremenko na Kamenci v Hutích. V době výstavby přehrady v obou těchto zařízeních bydleli Cikáni se svými rodinami. Otcové rodin pracovali na stavbě. Jednou do těchto míst zavítal Jan Liška z Jamníka. Ve svém volném čase rád putoval pěšky po okolní i vzdálenější krajině. Když se přibližoval k chatě, obstoupila ho skupina tmavých tváří. V rukou měli kyje a nože. Z jejích očí sršela zlost. Jeden z nich zařval: „To jsi ty, co nás udáváš?“ V té době byli vyslýcháni pro nějakou krádež. Útočníci byli téměř na dosah. V tom se objevili zachránci: dva věrní psi Bimbo a Pišík, kteří Jana po stopách našli. Začali zuřivě štěkat a kroužili okolo svého pána. Cikáni se pomalu vzdálili a Jan zůstal naživu. Potvrdilo se to, že Cikáni mají panický strach z metly a ze psů.Vlevo od chaty Svoboda bylo stavení s bílými zdmi, jediné toho typu, které patřilo rodině Pohlové. Měli tři děti - Drahomíru, Ladislava a Ludmilu. Příbytek koupili od rodiny Hanzlíkovy. Původní majitelé však byli Kokši. Na stáří se k Pohlům přistěhovala ovdovělá matka Pohlové, paní Mužíková. Dříve bydlela se svým manželem Antonínem Mužíkem v podnájmu v několika místních chalupách. Sousedé jejímu muži říkali „Tříprstek“. To proto, že na jedné ruce měl jen tři prsty. Byl to hrdý, sebevědomý a vychloubavý chlapík. Často říkal: “Já jsem Mužík a kdo je víc ?“ V blízkém sousedství Pohlovy chalupy žila v malé dřevěnici paní Marie Křiváková se svou matkou a synem. Vařila na starodávné peci, přímo na ohni. Komín měla ze dřeva. Tomuto místu se říkalo budar.
Dosud popisovaná část Huťkule je pod vodou, nebo těsně nad její hladinou. Z chalup této části osady nezbylo vůbec nic, jen matné vzpomínky. Z druhé části ve svahu zůstalo několik chalup, z původních třinácti. Nachází se nad pravobřežní silnicí, která byla vybudována v souvislosti s výstavbou přehrady v šedesátých letech. Je rozsáhlejší, než ta níže položená dnes už zatopená.
(zdroj:www.stare-hamry.cz)

Vloženo: 12.1.2009



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 33 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist