PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Kramolín (Gromaling) - Historie

Přispěl: Michal Kurz

Kramolín ( význam jména je uveden u hesla "druhého" Kramolína ) je zmiňován poprvé roku 1459, kdy rytíř Vojtěch z Jílovic prodal plat v této vísce opatovi vyšebrodského kláštera Pavlovi. V majetku kláštera pak Kramolín zůstal dlouhá staletí, stejně jako náležel ( až do počátku 50.let 20.stol. ) pod pravomoc rychty Bolechy. Roku 1521 jej uvádí krumlovský urbář jako "Kramulin Wietssi", pro rozlišení s osadou téhož jména poblíž Hořic na Šumavě; v tomtéž zápisu se hovoří i o přináležejícím mlýnu Edelmühle, vedeném mlynářem Hosskem, na Hodslavickém potoce severovýchodně od vsi.
Dle písemných pramenů měl Kramolín v období po třicetileté válce 3 "osedlé", tj. 3 stavení obývaná stálými obyvateli ( tento počet postupně narostl ). Jistou roli v jejich ekonomickém životě hrála dlouho řeka Vltava: zdejší hospodáři se postupně zaměřili na chov tažných volů, kteří byli zprvu hojně využíváni pro tahání klád, z nichž se svazovaly vory plující po řece. Klády bylo nutné po sedmi až devíti kusech táhnout od nesplavných Čertových proudů až do Vyššího Brodu, kde byly složeny a potah se vracel zpět. Osm dní této "potažné roboty" ročně bylo zdarma, zbytek klášter dobře platil ( 3 groše za jízdu ). Od r.1575, kdy byla voroplavba prohlášena za svobodné podnikání, začali sedláci v osadách a vsích položených blíže u Vltavy provozovat toto řemeslo ve velkém, Kramolín však pro svou odlehlejší polohu tuto možnost svým obyvatelům nenabízel, a tak se věnovali zemědělství - pěstovali hlavně žito, přičemž část úrody bylo nutné odvádět vyšebrodskému klášteru. Výnosným chovem a prodejem volů a vůbec hovězího dobytka byli nicméně zdejší sedláci dlouho ( zvláště během 19.století a poč. 20.stol. ) známí v širokém okolí.
Během 19.století se počet roztroušených kramolínských stavení ustálil na jedenácti, kromě toho patřil k osadě ještě zmiňovaný mlýn Edelmühle ( r.1913 zde hospodařil mlynář Franz Ullmann ) a samota Urber Reithäusel.
Po odsunu několika desítek původních německých obyvatel v bezprostředně poválečných letech byl Kramolín dosídlen převážně Slováky a Rumuny a r.1949 zde bylo násilně zřízeno JZD, posléze Státní statek. V tomtéž roce skončil svůj provoz i mlýn, pro který odsun znamenal v podstatě definitivní konec. Osada, jako mnoho dalších v lipenské oblasti, stagnovala – napuštění přehradní nádrže ji sice bezprostředně nepostihlo, nicméně postupné vylidňování během 50.let završilo zřízení nové zemědělské farmy v blízkém Kyselově ( dodnes stojící ves severovýchodně od Lipna n.Vltavou ) spojené s tamní novou bytovou výstavbou. Po odstěhování lidí byla většina budov zbořena, na základech některých z nich vyrostly dodnes stojící rekreační objekty. Lokalita někdejší vísky nakonec získala nový účel - dnes je zde rozlehlý lyžařský areál, jehož výstavba začala r.1972 ( r.1984 měl areál 4 sjezdovky a plánoval se jeho další rozvoj, k němuž došlo – v poněkud jiném stylu a tempu – během 90.let a který trvá dodnes ).

Použitá literatura:
Koblasa, Pavel – Záruba, Vladimír: Šumava - místopisný slovník, 2007
Profous, Antonín: Místní jména v Čechách - jejich vznik, původní význam a změny, Díl II., 1949
Schusser, František: Jak se žilo lidem na Vyšebrodsku na začátku dvacátého století, in: Českokrumlovské listy, 8.10. 1998, s.15
Schusser, František: Putování za růží a lilií, 2007

Vloženo: 15.6.2009



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 42 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist