Jirkov - synagoga (Görkau) - Krátce o židovském osídlení v Jirkově

Přispěl: Pavel Frýda

Židovské rodiny sídlily v Jirkově od poloviny 16.století, jednalo se však jen o nepočetnou komunitu. Od první poloviny 17.století je zde doložena existence židovské náboženské obce. K r.1724 jsou v místě doloženy 4 rodiny, krátce před občanským zrovnoprávněním v r.1845 to bylo 11 rodin, v r.1880 se k židovské víře hlásilo 55 obyvatel, nejvíce Židů žilo v Jirkově k r.1900 a to 76 osob, pak nastává odliv zdejších Židů do Chomutova a jiných větších měst. Poslední předválečný údaj uvádí v r.1930 celkem 37 občanů hlásících se k judaizmu. Okolo r.1930 uvádí zdejší židovská náboženská obec v okruhu své působnosti (Jirkov a Ervěnice) 15 rodin, v této době ještě probíhalo vyučování náboženství židovských dětí. Zdejší poměrně starobylá náboženská obec byla v r.1893 zrušena a připojena k obci chomutovské. Památník Yad Vashem uvádí jednu oběť holocaustu žijící v Jirkově-Julii Klepetar (58 let, zahynula v Osvětimi) a dalších 5 osob, které se zde narodili.
Malé židovské ghetto stávalo od počátku 18.století v místech dnešní ulice 5.května, před polovinou 19.století zde stály tři patrové židovské domy a synagoga. Dva původně židovské domky jsou dodnes po různých přestavbách a úpravách dochovány. Synagoga, či modlitebna, je v Jirkově doložena v 17.století. Z nařízení vrchnosti hraběnky Gabriely von Buquoi byl Židům přidělen 18.6.1844 pozemek 8x6 sáhů pro stavbu nové synagogy. Nová klasicistní synagoga byla vystavěna v letech 1846-47 podle plánů stavitele Dietricha, slavnostní zasvěcení v podobě vnesení tóry provedl dne 27.8.1853 krajský rabín David Pick z Teplic. Každý týden o šábesu byla při bohoslužbě konána modlitba za šlechetnou dárkyni hraběnku von Buquoi. K bohoslužbám sloužila do konce 30tých let (ale asi spíše vyjímečně), za německé nacistické okupace unikla demolici, po válce sloužila jako skladiště a dnes je z ní sběrna surovin (pozem.parcela č.833 o rozloze 256 m2, katastr.území Jirkov, vedená jako občanská vybavenost, v majetku soukromé osoby, která je známa výkupem kradených bronzových destiček z Národního památníku Terezín).
Svůj hřbitov si jirkovská židovká obec nezřídila, k pohřbům svých souvěrců užívala hřbitovů v Údlicích (zničen nacisty) a později v Chomutově (těžce poškozen nacisty a zlikvidován komunisty) .

Zdroj: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
E.Krakauer, Geschichte der Juden in Komotau

Vloženo: 28.9.2009