Záhvozdí (Hintring) - Historie

Přispěl: Zdeněk Pechar

Původní německý název osady Hintring se odvozuje od osobního jména Hunter či Hundher, případně od jeho dědiců. Jiný výklad ovšem připouští, že pojmenování vesnice upozorňuje na vzdálenější polohu sídla („hintere Siedlung“) od centra tehdejší panské rychty Želnavy. Poprvé se ves připomíná v dějinách mezi léty 1393-1395 ve zlatokorunské knize listin ve tvaru Hintringe, Huntringhe, Hyntringe, Hintringen, Hyntring. V pozdějších obdobích se setkáváme s tvary Hynttringe (1412), Hyntryng (1420), Hinttryngen (1422), Hinttringe (1460), Hintrink (1541), Hintring (1562), Hyntring (1600) a Hintering (1720). Lidově říkali dnešnímu Záhvozdí němečtí obyvatelé Hintrin. České jméno Záhvozdí upozorňuje na polohu osady za lesy a bylo úředně zavedeno až po druhé světové válce.
Již v roce 1654 tu podle berní ruly žilo osm usedlíků. Po zániku vrchnostenského systému správy se Záhvozdí roku 1849 stalo samostatnou místní obcí, k níž příslušely katastrální osady Pěkná (Schönau), Slunečná (Sonnberg) a Uhlíkov (Uhligsthal). Před zánikem Rakousko-uherské říše zde stálo 30 domů, v nichž žilo 239 převážně německých obyvatel. Záhvozdí patřilo k soudnímu okresu Horní Planá, farou spadalo k Želnavě. K obci byly počítány ještě samoty Zelená Hora (Grünberg), Dolní mlýn (Untermühle), Schöpplův mlýn (Schöppelmühle) a pochopitelně Myslivna v Černém lese a hájovna s několika dalšími obydlími na vrchu Pendelberg (Meisselheger).
Tradiční pojmenování jednotlivých stavení zněly: Bendl (čp. 1), Oiswold (2), Meindl (4), Zodern Häusl (5), Zodern (6), Wagner (7), Bauer (8), Saumer (9), Schmiede (11), Jonas (12), Oiswold (13), Lippschneider (16), Mühljakob (17), Hintringmühle (18), Zimmerhäusl (19), Schöpplmühle (20), Loamhansl (21), Altes Jägerhaus (22), Lenzn (23), Stoahauer (25), Meindljakob (26), Bendl Häusl (28), Neues Forsthaus (30).
V roce 1927 byl založen zdejší sbor dobrovolných hasičů. Před druhou světovou válkou v Záhvozdí působili 2 mlynáři (Josef Herbst, Wenzel Pöchmann), 2 krejčí (Franz Müller, Franz Christl), 1 kovář (Alois Kellermann), 1 trafikant (Eduard Stögmüller), 1 kolář (J. Pöchmann). Z rolníků můžeme uvést Adalberta Dichtla, J. Haidlingera, J. Kindermanna, Wenzela Mauritze, Kajetana Müllera, Joachima Panyho a Josefa Pöchmanna. Z domkářů lze jmenovat Rudolfa Brunnera, Adolfa Dichtla, Franze Christla, Annu Müllerovou, Franze Müllera, J. Müllera, Josefa Müllera a Adolfa Schumertla. Úřad starosty v té době vykonával Johann Jungbauer.
(zdroj:vojenské lesy)

Vloženo: 19.1.2010