PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Můstek (Můstek) - Vzpomínka na Můstek

Přispěl: Jiří Kripner

Nejsem asi znalec historie chaty na Můstku, ale přeci v letech 1956 až 1963
jsem tam spolu s kamarády ze Slavie Plzeň prožil hodně času. Rozhodl jsem se napsat
o svých zážitcích a vyprovokovat i další pamětníky. Naše návštěvy začínaly už v říjnu, kdy
jsme dělali zásoby dřeva. Přiznám se, že jsme postupně káceli stromky na tzv.„hangu“ a sjezdovce z Můstku, aby se v zimě dalo lépe lyžovat. Na Hangu jsme postupně vybudovali vlek. Nedávno jsem se tam byl se svým synem podívat a lana, kladky a základy tam postupně stárnou, hang je zarostlý třicetiletými stromy. Na Můstek se totiž jezdilo jen do doby než byla
znovu otevřena špičácká sjezdovka a to se stalo na konci 50.let.V chatě na Můstku kraloval pan Antoš a všechno potřebné tahal nahoru saněmi z Hojsovy Stráže nebo přes Pancíř. Chata
byla vybavena obrovskou společnou místností s jedinými velkými kamny, kolem kterých se po výstupu od zastávky Brčálník všechno mokré sušilo. Dva metry od kamen byla ale zima jako venku. Další velká kamna byla v noclehárně. Topit v nich, to bylo umění. Do půlnoci se většinou kouřilo tak, že ani topič - jeden z nás – tam nevydržel. Potom najednou kamna bafla a začala neskutečně hřát, takže jsme mohli spát jen nazí. Ale za dvě hodiny jsme všichni drkotali zuby. Když jsme se přidrkotali do rána, začalo vaření - naše parta si všechno jídlo
přinášela na zádech.Tak začal závodní den, a to na Hangu slalomy a sjezdy přímo pod chatou
směrem k Hojsově Stráži. Byla to náročná a hlavně úzká sjezdovka. Někteří jezdci dokonce měli vyhlédnuté a najeté zkratky mezi stromy tak metr od sebe. Dnes sjezdovku nenajdete, ani
chatu. Všechno zarostlo a na Můstku a v okolí je ráj jen pro běžkaře. Chata vyhořela. Tak to je jen výsek mých vzpomínek. Třeba někdo zasvěcenější něco přidá.

Martin Kořán

Železnorudský zpravodaj únor 2009
www.sumavanet.cz


Vloženo: 22.2.2010



Komentáře a upřesňující informace


Poslední Silvestr [Starouš 21.11.2018 22:28] | Reagovat
Měl jsem to štěstí, že se mi na této chatě ještě podařilo oslavit Silvestr 1994 a Nový rok 1995. O těch následujících už z ní zbylo jen spáleniště s komíny a hromadou zdeformovaných, původně střešních plechů. Ta kamna uprostřed společenské místnosti tam byla stále, respektive se jednalo o krb, za kterým byla ještě kamna s ohrádkou na sušení mokrého oblečení a obuvi. Na malých pokojích s palandami tou dobou byla kamna naftová, která více zapáchala, než hřála. V chatě bylo možné večer svítit elektřinou, vyráběnou agregátem, umístěným v plechové boudě za chatou. Ty agregáty tam byly dva, ten výkonnější se ale používal jen k čerpání vody z údolí do nádrže v chatě. Veškeré jídlo a nápoje jsme si museli přinést s sebou v batozích na zádech, šlapajíc sněhem do kopce, který se zdál být nekonečným. Mobilní telefony tehdy normální lidé ještě neměli, navíc na Šumavě tou dobou ani nebyl signál, pokrytí dosahovalo sotva poloviny území ČR. To samé nějaké notebooky a podobné digitální cetky, bez kterých si dnešní mládež už nedokáže život představit. Kde že ty doby jsou...
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
KOMENTAR NEBYL ULOZEN !!!
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 84 do následujícího políčka:

   


Processing time: 21 msec.
IP address = 18.188.64.66
desktop version